Kdo (ne)chce bezpečnou jadernou energetiku pro budoucnost
Česká republika stojí na křižovatce. Vzhledem k tomu, že je potřeba co nejdříve ustoupit od těžby a spalování uhlí, probíhá v současné době boj o to, kdo dostaví jadernou elektrárnu Dukovany. Jedná o projekt v řádu stovek miliard korun a proto musí být prioritou to, komu a za jakých podmínek vláda takto citlivý a důležitý úkol svěří. V současné chvíli ale se ale vláda a vládní strany odmítají zabývat tím, jak Dukovany i samotný ústup od uhlí provést. Piráti ovšem snahu o konstruktivní opozici nevzdávají. Následující čtyři body shrnují přesně to - jak se snažíme o co nejlepší výsledek pro Česko.
Jasně říkáme, že Rusko a Čína nesmí v Česku stavět jádro
Výroční zprávy BIS dlouhodobě - už více než dekádu - potvrzují snahy Ruska o ovlivňování rozhodování v oblasti energetiky, od roku 2017 v této souvislosti zmiňují i Čínu.
Proto jsem předložil pozměňovací návrh, který by Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zavázal k tomu, že smlouva o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny nesmí ohrozit bezpečnost země.
Ministerstvo návrhu dalo negativní stanovisko a hospodářský výbor ho na svém jednání 20. října nedoporučil k přijetí.
Dále poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD odmítly můj návrh o projednání nízkouhlíkového zákona v zahraničním výboru sněmovny. Předseda výboru Ondřej Veselý argumentoval tím, že se nejedná o zahraniční problematiku, což je vzhledem k výše zmíněnému absurdní. Otázka energetiky je úzce spojená se zahraniční i bezpečnostní agendou a vzhledem k riziku vlivu Ruska a Číny je tento přístup vysoce nezodpovědný.
Pro výstavbu jádra potřebujeme spolehlivého partnera
S odhadovaným nákladem minimálně 160 miliard Kč bude tato stavba největším veřejně podporovaným ekonomickým projektem v historii České republiky. Je klíčovým zájmem najít pro Česko ekonomicky spolehlivého partnera, který stavbu dokončí a dodrží veškeré závazky.
Proto jsem navrhl, aby se stavby mohly účastnit pouze společnosti ze zemí, které přistoupily k mnohostranné Dohodě o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace. Tyto země mají ve své legislativě nejvyšší možnou právní ochranu a zároveň umožňují českým společnostem ucházet se o podobné veřejné zakázky.
Ministerstvo návrhu dalo negativní stanovisko a hospodářský výbor ho hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD na svém jednání 20. října nedoporučil k přijetí. Aktivně tak ignorují možnost získat záruky k tomu, že se jádro u nás bude stavět férově.
Promarněná šance
Podle současného návrhu nízkouhlíkového zákona je za “nízkouhlíkovou výrobnu” považována výrobna elektřiny na území České republiky s jaderným reaktorem o minimální výkonu 100 MW. Je to však promarněná šance podpořit menší reaktory, které může využít například české teplárenství.
Proto pirátský poslanec Petr Třešňák předloží pozměňovací návrh, který omezení výkonu odstraňuje. To by otevřelo možnost v České republice využívat více druhů nízkoemisních zdrojů energie a přispět tak k rychlejšímu odklonu od uhlí.
Jádro místo uhlí
Kromě samotného návrhu nízkouhlíkového zákona je zásadní, aby vláda dostála výzvě, kterou před nás klade klimatická změna. Výstavba jádra tak musí znamenat co nejrychlejší ukončení těžby a spalování uhlí, ideálně v roce 2033.
Vláda místo toho navrhuje rok 2038, kdy zřejmě uhlí nebude ani ekonomicky výhodným zdrojem. Navíc panují pochybnosti o tom, jak vážně vláda tuto otázku bere, vzhledem k tomu, že Uhelné komisi jako poradnímu orgánu vlády ČR v rozporu s jejím statutem doručuje podklady v den jednání místo požadovaných deseti dnů předem, čímž svému vlastnímu poradnímu orgánu neumožňuje ani kompetentně jednat.
Závěr
Vláda a vládní strany zatím podle všeho nevyužívají všech možností, jak zajistit Česku bezpečnost a bojovat s klimatickou změnou. Po Piráty jsou toto naopak zásadní priority, za které budeme aktivně bojovat. Zasadíme se o to, aby výstavba dalšího jaderného zdroje nevydala Českou republiku napospas Rusku nebo Číně a také budeme dále vyvíjet tlak na to, aby se česká vláda zodpovědně postavila k nebezpečí změny klimatu.
Jasně říkáme, že Rusko a Čína nesmí v Česku stavět jádro
Výroční zprávy BIS dlouhodobě - už více než dekádu - potvrzují snahy Ruska o ovlivňování rozhodování v oblasti energetiky, od roku 2017 v této souvislosti zmiňují i Čínu.
Proto jsem předložil pozměňovací návrh, který by Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zavázal k tomu, že smlouva o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny nesmí ohrozit bezpečnost země.
Ministerstvo návrhu dalo negativní stanovisko a hospodářský výbor ho na svém jednání 20. října nedoporučil k přijetí.
Dále poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD odmítly můj návrh o projednání nízkouhlíkového zákona v zahraničním výboru sněmovny. Předseda výboru Ondřej Veselý argumentoval tím, že se nejedná o zahraniční problematiku, což je vzhledem k výše zmíněnému absurdní. Otázka energetiky je úzce spojená se zahraniční i bezpečnostní agendou a vzhledem k riziku vlivu Ruska a Číny je tento přístup vysoce nezodpovědný.
Pro výstavbu jádra potřebujeme spolehlivého partnera
S odhadovaným nákladem minimálně 160 miliard Kč bude tato stavba největším veřejně podporovaným ekonomickým projektem v historii České republiky. Je klíčovým zájmem najít pro Česko ekonomicky spolehlivého partnera, který stavbu dokončí a dodrží veškeré závazky.
Proto jsem navrhl, aby se stavby mohly účastnit pouze společnosti ze zemí, které přistoupily k mnohostranné Dohodě o vládních zakázkách v rámci Světové obchodní organizace. Tyto země mají ve své legislativě nejvyšší možnou právní ochranu a zároveň umožňují českým společnostem ucházet se o podobné veřejné zakázky.
Ministerstvo návrhu dalo negativní stanovisko a hospodářský výbor ho hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD na svém jednání 20. října nedoporučil k přijetí. Aktivně tak ignorují možnost získat záruky k tomu, že se jádro u nás bude stavět férově.
Promarněná šance
Podle současného návrhu nízkouhlíkového zákona je za “nízkouhlíkovou výrobnu” považována výrobna elektřiny na území České republiky s jaderným reaktorem o minimální výkonu 100 MW. Je to však promarněná šance podpořit menší reaktory, které může využít například české teplárenství.
Proto pirátský poslanec Petr Třešňák předloží pozměňovací návrh, který omezení výkonu odstraňuje. To by otevřelo možnost v České republice využívat více druhů nízkoemisních zdrojů energie a přispět tak k rychlejšímu odklonu od uhlí.
Jádro místo uhlí
Kromě samotného návrhu nízkouhlíkového zákona je zásadní, aby vláda dostála výzvě, kterou před nás klade klimatická změna. Výstavba jádra tak musí znamenat co nejrychlejší ukončení těžby a spalování uhlí, ideálně v roce 2033.
Vláda místo toho navrhuje rok 2038, kdy zřejmě uhlí nebude ani ekonomicky výhodným zdrojem. Navíc panují pochybnosti o tom, jak vážně vláda tuto otázku bere, vzhledem k tomu, že Uhelné komisi jako poradnímu orgánu vlády ČR v rozporu s jejím statutem doručuje podklady v den jednání místo požadovaných deseti dnů předem, čímž svému vlastnímu poradnímu orgánu neumožňuje ani kompetentně jednat.
Závěr
Vláda a vládní strany zatím podle všeho nevyužívají všech možností, jak zajistit Česku bezpečnost a bojovat s klimatickou změnou. Po Piráty jsou toto naopak zásadní priority, za které budeme aktivně bojovat. Zasadíme se o to, aby výstavba dalšího jaderného zdroje nevydala Českou republiku napospas Rusku nebo Číně a také budeme dále vyvíjet tlak na to, aby se česká vláda zodpovědně postavila k nebezpečí změny klimatu.