Návštěva cizího státu na ministerské úrovni má v diplomacii velkou váhu. To, že ministr vnitra a zahraničí Jan Hamáček jede na návštěvu Moskvy, je významným symbolem. Bohužel ne v zájmu Česka.

Diplomatické vztahy mezi Českou republikou a Ruskou federací jsou dlouhodobě nefunkční a setkávání na nejvyšší úrovni neproběhlo řadu let. Jan Hamáček jakožto vicepremiér patří mezi jedny z nejdůležitějších politiků v zemi, a cestou do Moskvy vysílá signál do českým občanům, Rusku i spojencům.

Abychom tento signál mohli dobře vykládat, je důležité si připomenout kontext, ve kterém se návštěva odehraje. Spojené státy americké, jeden z našich nejdůležitějších partnerů, právě uvalily sankce na ruské občany i firmy, a vyhostili 10 diplomatů. Stejně tak k vyhoštění několika diplomatů přistoupilo Polsko nebo Itálie, dříve také Německo nebo Švédsko. Důvody jsou různé, mají však jedno společné - Rusko proti NATO postupuje zásadně nepřátelsky (čili v souladu se svýmu strategickými dokumenty) a snaží se, ať už špionáží nebo kyberútoky, podrývat naši bezpečnost a demokracii.

Nesmíme opomenout ani fakt, že Rusko aktuálně provádí manévry na ukrajinských hranicích, a to v rámci dlouholetého konfliktu, který samo vyvolalo. V reakci na to je Ukrajině všemožně vyjadřována podpora, například cestami evropských ministrů zahraničí na Ukrajinu nebo dialogem s ukrajinským prezidentem Zelenským, který je tento týden na návštěvě u francouzského prezidenta Macrona.

Jestli česká vláda nebo ministerstvo zahraničí nechce přistupovat k těmto krokům, nemuseli bychom alespoň aktivně vysílat opačné signály. To přesně se ale stane, pokud Jan Hamáček dá přednost návštěvě Moskvy před jednáním ministrů zahraničí EU. Místo toho, aby se svými kolegy řešil situaci na Ukrajině, která je na programu jednání, odcestuje na návštěvu agresora. Symbolika vicepremiérovy cesty by nemohla být tristnější.

I když ale odhlédneme od symbolů, nezbavíme se tristních aspektů cesty. Českou delegaci má doplnit Andrej Danko, národovec a ruský spojenec, který dohodl dodání Sputniku V na Slovensko.

Jan Hamáček také nebude jednat s ministrem zdravotnictví, jak bychom čekali, pokud chce jednat o vakcíně. Místo toho se setká s ministrem průmyslu a obchodu Denisem Manturovem. Neméně otazníků vyvolává i další partner pro jednání, Vjačeslav Volodin, toho času na sankčním seznamu Evropské unie i Spojených států.

Jak si tedy vyložit cestu Jana Hamáčka do Moskvy? V době, kdy Rusko hrozí eskalovat situaci na hranici s Ukrajinou, v době, kdy se naši spojenci brání proti ruské agresi sankcemi, v době, kdy by měl jednat s evropskými kolegy o Ukrajině, se setká s protějškem Karla Havlíčka a s mužem na našich sankčních seznamech. Nelze si to vyložit jinak než jako urážku našich spojenců a neschopnost či nevoli chápat symboliku diplomatických styků.