Vážíme si svých hrdinů - hurá!
Kde kdo se snaží pojmenovat kde co po Václavu Havlovi. Nic proti, avšak ...
Avšak na jednu z nejvýznamnějších osobností našich novodobých dějin, na člověka, jehož myšlenky se zakously hluboko do srdce téměř každému čili nejen tomu, kdo sám okupaci zažil (překvapivě další a další generace jsou osloveny jeho slovem a pod jeho vlivem nacházejí smysl dávající směr jejich životu), chceme zapomenout. Zapomněli jsme na toho, kdo nám měl co sdělit a kdo ukazoval cestu z krize dávno před tím, než nám všem došla její propastná hloubka.
Tápeme zaraženi krizí důvěry, víry, mravnosti či čeho ještě, avšak obrátit se ke zdroji se nám nechce. Kdysi ho komunisti vyhnali, ovšem my děláme totéž. Jeho slova navzdory tomu, že jsou stále tak aktuální i přes dlouhé desítky roků, se do médií nedostanou. Ovládá nás stále duch normalizace s tím, že normalizací se nechali strhnout i ti, kteří kdysi vzdorovali a byli pronásledováni - dokonáno jest, by pravil Gustáv Husák potud, pokud by se vrátil mezi nás.
Vadí nám stále, ačkoliv je již skoro dvacet roků po smrti. Bojíme se ho, poněvadž tušíme, že by nás nutil kriticky myslet o nás samotných, když myšlení strašně bolí. Totiž: my jsme kritičtí až běda ke všem, od našich politiků přes Brusel až po Washington (Moskva je kupodivu stále nadějí pro mnohé), avšak když někdo začne kritizovat nás, hned se naježíme a pokládáme ho za zrádce. Zajímavé je, že Václav Havel a Václav Klaus našli jinak vzácnou shodu v odporu k němu - oba se mu vyhýbali a vyhýbají se mu i ctitelé obou těchto pánů. Snad bychom mohli napsat ještě jeden zákon s negativním znaménkem: v duchu našich slavných národních tradic zapomeňme jednou pro vždy na ...
O koho jde? Je to Karel Kryl coby alternativa k oběma či dalším podobám politického směřování (pokud není již naším jediným politickým proudem snaha mít moc a krást).
Proč není ani po tak dlouhé době pojmenováno nic podle Karla Kryla?
PS: Sorry - v ČR je po Karlu Krylovi pojmenována ulice v Novém Jičíně, Příbrami a Varnsdorfu a také jedna významná hlavní třída ve významné pražské čtvrti Stodůlky čili je znát, že si svého básníka mimořádně vážíme. To ostatně dokládá i účast našich předních bojovníků za spravedlnost a čestnost, Pavla Béma, Davida Vodrážky a Petra Bratského, na ceremonii pojmenování (snímek). Myslím, že by z toho měl Karel Kryl obrovskou radost!
Avšak na jednu z nejvýznamnějších osobností našich novodobých dějin, na člověka, jehož myšlenky se zakously hluboko do srdce téměř každému čili nejen tomu, kdo sám okupaci zažil (překvapivě další a další generace jsou osloveny jeho slovem a pod jeho vlivem nacházejí smysl dávající směr jejich životu), chceme zapomenout. Zapomněli jsme na toho, kdo nám měl co sdělit a kdo ukazoval cestu z krize dávno před tím, než nám všem došla její propastná hloubka.
Tápeme zaraženi krizí důvěry, víry, mravnosti či čeho ještě, avšak obrátit se ke zdroji se nám nechce. Kdysi ho komunisti vyhnali, ovšem my děláme totéž. Jeho slova navzdory tomu, že jsou stále tak aktuální i přes dlouhé desítky roků, se do médií nedostanou. Ovládá nás stále duch normalizace s tím, že normalizací se nechali strhnout i ti, kteří kdysi vzdorovali a byli pronásledováni - dokonáno jest, by pravil Gustáv Husák potud, pokud by se vrátil mezi nás.
Vadí nám stále, ačkoliv je již skoro dvacet roků po smrti. Bojíme se ho, poněvadž tušíme, že by nás nutil kriticky myslet o nás samotných, když myšlení strašně bolí. Totiž: my jsme kritičtí až běda ke všem, od našich politiků přes Brusel až po Washington (Moskva je kupodivu stále nadějí pro mnohé), avšak když někdo začne kritizovat nás, hned se naježíme a pokládáme ho za zrádce. Zajímavé je, že Václav Havel a Václav Klaus našli jinak vzácnou shodu v odporu k němu - oba se mu vyhýbali a vyhýbají se mu i ctitelé obou těchto pánů. Snad bychom mohli napsat ještě jeden zákon s negativním znaménkem: v duchu našich slavných národních tradic zapomeňme jednou pro vždy na ...
O koho jde? Je to Karel Kryl coby alternativa k oběma či dalším podobám politického směřování (pokud není již naším jediným politickým proudem snaha mít moc a krást).
Proč není ani po tak dlouhé době pojmenováno nic podle Karla Kryla?
PS: Sorry - v ČR je po Karlu Krylovi pojmenována ulice v Novém Jičíně, Příbrami a Varnsdorfu a také jedna významná hlavní třída ve významné pražské čtvrti Stodůlky čili je znát, že si svého básníka mimořádně vážíme. To ostatně dokládá i účast našich předních bojovníků za spravedlnost a čestnost, Pavla Béma, Davida Vodrážky a Petra Bratského, na ceremonii pojmenování (snímek). Myslím, že by z toho měl Karel Kryl obrovskou radost!
Karel Kryl