"… jdi domů a to si pamatuj, vypadá to jako skládka, ale jsou to Čechy, domov můj, voda hučí v rozvalinách, až mi hrůzou v žilách stydne chlast, sbory šumí po lučinách, ale pozor, je to moje vlast." (Jiří Dědeček, předseda českého Pen-klubu)

Mlékem a strdím oplývající země … zemský ráj to na pohled. Ale česká společnost ten ráj dokázala zejména za posledních sto roků dokonale rozvrátit. Přichází trest!

Zdá se, že děsivá přírodní katastrofa žádného viníka nemá. Ale někdo za to přece může! Předně ti, kdo nechávají rozkrádat společné bohatství či ho přímo rozkrádají sami. Též ti, kdo opomíjejí budovat protipovodňové zabezpečení když svítí slunce a kteří staví zábrany s mnohahodinovým zpožděním. Ovšem i my všichni potud, pokud proti oné liknavosti nic neděláme a onu skvadru neschopných i všeho schopných volíme.

V české společnosti se vytvořila toxická směs zbytků komunistického (ne)myšlení (rázu poručíme větru dešti), bující korupce a bezduché adorace tržních mechanismů působících blahodárně na všechno (se svůdným podvodem spočívajícím v tvrzení o tom, že kapitalismus stojí na soukromém vlastnictví, místo toho, že kapitalismus spočívá v konkurenci podle přísně dodržovaných pravidel).

Je již nudné opakovat stále, že za záplavy a povodně mohou lidé tím, že ničí krajinu.

Naše heslo ovšem je: beton, beton, beton! A když ne ten, tak něco podobného.

Betonové obludné přehrady na Vltavě i jiných řekách, jež nechaly zmizet například krásné svatojánské proudy i jiné peřeje pod hladinou obludných jezer a jež ze starobylého monumentálního hradu Orlík vytvořily rádoby přímořské letovisko.

Betonové dálnice v čele s D1 Z Prahy do Brna prořezávající nádherné hvozdy Vysočiny až do lyžařské výšky 700 m místo toho, aby vedla po pohodlné rovině Polabí do prostředku Moravy.

Betonová koryta řek i náspy kolem nich, jež z luk a polí, kde by voda byla jen ku prospěchu úrody, odvádějí tuto vodu rychle do údolí a tam zaplaví hustě osídlená města.

Betonové základy obrovských hal, panelových sídlišť s asfaltovanými parkovišti, voltaických elektráren či jen dalších a dalších satelitních městeček v širých úrodných polích místo rodinných domů a vilek se zahrádkami, jež by zpomalovaly odtok vody.

Ale připomeňme si i další betonové šperky: monstrum Labské boudy v Krkonoších se silnicí až k ní, obrovské průmyslové komplexy na Ostravsku i jinde, vojenské újezdy se základnami pro rakety, silážní věže na kraji mnoha měst, jaderné elektrárny spočívající v tom, že se díky kromobyčejně důvtipné kvantové fyzice vyrobí teplo a tím teplem se pak pohání primitivní parní stroj (jednou budou příští generace žasnout nad takovou hloupostí, jež se snaží z nejméně ušlechtilé energie vyrábět energii nejvíce ušlechtilou).

Doplňme ještě, co všechno česká vynalézavost dokáže: přestěhovat vesnice i města kvůli těžbě hnědého uhlí s následnou spouští rázu měsíční krajiny, louky a pole přeměnit na rozsáhlé lány bez mezí, potůčků, lesíků a cest, díky čemuž se veškerá orná půda stále splavuje, zamořit vzduch jedovatými exhaláty devastujícími lesní porosty, rozvrtat zemi zbytečnými tunely či mosty odnikud nikam, hubit různé druhy rostlin či zvířat ve jménu rozvoje těžkého průmyslu, zaplevelit útulné horské oblasti či půvabné kaňony řek odpudivými hotely či chatami a tak dále.

Zkazili jsme tuto zemi a za to nyní přichází trest. Bude ovšem stále hůř! Kolik lekcí musí ještě dostat česká společnost? Každých pět roků stoletá voda - tady něco nehraje! Vždyť déšť přece žádná přírodní katastrofa není, hlavně když takto prší každý druhý rok. V Bibli je to požehnání Boží. Co by za to kdysi i nyní v Izraeli či Egyptě dali! Což v Egyptě i jinde nebyly povodně zdrojem veškerého bohatství?

Mají to snad pro příště zase odnášet nejslabší z nejslabší (boháči si postaví své domy na kopcích)? Již nyní sledují skrze slzy své zatopené domy, které jim nepojistí a nepojistila žádná pojišťovna, poněvadž jsou v zátopové, záplavové či povodňové oblasti. Zbývá jim jen smířit se s tím, že je další roky čeká pouze dřina s odstraňováním následků bez odpočinku, dovolených a hlavně radosti.

Budeme dál pořádat štvanice na ekology či jimi alespoň pohrdat? Zvykneme si na to, že se nám vlády budou stále chechtat? Místo na rekultivaci krajiny budou vlády peníze dál vyhazovat na korupci (korupce podle kvalifikovaného odhadu spolkne každý rok dvakrát tolik, kolik bude stát náprava nynějších škod)? Máme trpně snášet to, že se budou naši kvasiliberálové s Klausem v čele dále pošklebovat těm, kteří se snaží s naší krajinou i zemí něco udělat - převážně odborníkům špičkové akademické úrovně na rozdíl od Václava Klause samotného, jehož disertační a habilitační práci lidské oko nevidělo a lidské ucho neslyšelo (napsal vůbec nějakou či to byla jen politická vejslužka?)

MENE TEKEL UFARSIN !!!