Homolka opět volil Homolku

29. 01. 2018 | 10:50
Přečteno 4555 krát
Po minulých volbách jsem psal o tom, že Homolkové vybrali ze svého středu jednoho Homolku a toho dostrkali na Hrad.

Nyní pět roků po té zakoušíme déjá vu tehdejších chmur. Ale naučil jsem se pohrdat prezidentem již ve svém útlém dětství a celý zbývající život s výjimkou Havla mě všichni další prezidenti v mé averzi jen utvrzují. Vynikání Masaryka nad všem těmi obludnými prezidenty až po Zemana je až příliš nápadné. Postavit se do řady s Gottwaldem či Husákem není po mém soudu zrovna životním vyvrcholením.

Zkušenost mě pak učí, že stejně je na tom spousta lidí kolem. Přesně v tom tkví ostatně asi důvod toho, že je tak obtížné někoho pro prezidentský úřad najít. Důsledkem je, že se nikomu do zdiskreditovaného a zprofanovaného úřadu nechce. Kolik jen osob to po oslovení odmítlo! Výsledek? Zúžením výběru se i jednooký mezi slepými stane králem. Král je opět nahý a významná část české společnosti (48,63%) jím bude pohrdat dál. Či nás snad ještě nadchnou všechny ty Zemanovy aféry od devadesátých a chování onoho hulváta v nich?

Pak je tady ovšem ta druhá polovina společnosti. Kdo vlastně Zemana volil? Volby byly po formální stránce asi docela standardní a potíž se tudíž týká toho, kdo se těch voleb zúčastnil. Dovoluji si připomenout zde slova Churchillova: argumentem proti demokracii je pět minut diskuse s obyčejným voličem. Voliči Zemana si libují přesně v tom, co demokracii ničí.

Předně to, že vrcholem pro ně je demokracie přímá: každý má možnost rozhodnout se. Jenže na tom ztroskotaly Athény a komunisté i nacisté zvítězili přesně takto. Kdyby nejlepší demokracií byla ta přímá, pak by ryze demokratické bylo například lynčování. Fakta jsou ovšem jiná. Jádrem demokracie jsou totiž lidská práva.

S tím se sveze i odpor k povýtce demokratickým společnostem na západ od nás. Při tom mu ruská karikatura demokracie připadá líbivá. Za všechno to osočování ruské společnosti mohou CIA, bruselské centrály a žurnalisté jimi placení. Kdysi tomu bylo se SSSR podobně. Jenže SSSR mělo alespoň zástěrku boje za spravedlnost a práva chudých. Všechny takové hlouposti Putin zavrhl, překabátil se z kágébáka na pravoslavného křesťana a s křesťanským patriarchou na obyčejný lid i lidská práva kašle. Přes to všechno se takový zvrhlý režim těší lásce mnohých a Zeman z takových pohnutek ve volbách těží.

Kdo jen může být za těchto okolností Zemanovým voličem? Jediným řešením této hádanky je - Homolka. Homolka se stal hrdinou třech vynikajících filmů Jaroslava Papouška, Formanova spolupracovníka a přítele. Záměrem autora bylo nastavit českému človíčkovi zrcadlo. Výsledek byl tehdy úspěšný: výrazná část české společnosti se nad filmem pohoršila - našla se v něm. Bída tkví v tom, že takových Homolků je u nás i padesát roků po té a navzdory dílčím proměnám stále strašně moc (51,37%). Jsou to Homolkovi potomci a potomci potomků. Rozdíl je jen v tom, že místo ve Stodvacítce jezdí v Passatu a místo řízku zabaleného do ubrousku v lese obědvají u McDonalda v Motorestu. Charakterem jsou ovšem stále stejní. Společné je jim to, že si našli svého kandidáta v osobě Zemana.

Zeman se svým chlastem, kouřením a tlačenkou přesně vyhovuje gustu této významné části české společnosti: není horší než my. Je to náš člověk. Kdo by neznal ty přívaly sprostých slov někde ve čtvrté cenové. Bránit se v afektu vyblitým lžím bývá pro člověka argumentu těžké. Když takovému arogantnímu a vulgárnímu přívalu v hospodě asistují Homolkové a jim podobní, mají ho hned za svého vůdce. Jejich doktrínu vystihují výtečně slova Jiřího Dědečka: já vidím život prostince, možná že je to studna, tak se držím hostince, a líbí se mi u dna.

Každého, kdo v čemkoliv skutečně vynikl, pokládá takový Homolka za pitomce: blbec jeden trávil život tím, že něco tvořil či v něčem bádal. Ba i své oblíbené fotbalisty hodnotí břitce. Jeho morálkou je Kierkegaardova nivelizace v podobě stejnosti: nebere výtečnost kohokoliv jiného za podnět k tomu, aby se též snažil. S Dostojevským bychom mohli tuto morálku shrnout: uznej to, že já nejsem blbější než druzí, a i já uznám to, že ty nejsi blbější než druzí. Hovada z pražské kavárny mají za to, že jsou něco vzácnějšího než my. Jenže kdybych jen trochu chtěl, uměl bych to líp než oni. Stačí přece kouknout na Wikipedii a mám znalosti stejné: jsem stejně chytrý, jako nějaký profesůrek z Prahy. Ti intelektuálové jsou ostatně stejně nemakačenkové: promrhávají čas vymýšlením hloupostí pěkně v teple a berou za to spoustu peněz. Rukama nejsou s to udělat nic.

Dalším rysem Homolky je to, že kromě češtiny nezná žádné další jazyky. Vlastně i tu češtinu zná dost bídně. Kdysi měl ve škole ruštinu a něco si z ní ještě pamatuje. Ale i kdyby ne, dá se jí přece jen rozumět: probouzí v nás slovanskou vzájemnost. Výsledkem je, že když se čirou náhodnou ocitne v cizině, cizinci jsou všichni. Má tudíž zálibu v zájezdech organizovaných turistickou kanceláří k moři; tam se vyvalí na pláž a po týdnu vydatně opálený se se spoustou fotek vrací domů. Byl tam, kde tráví dovolenou všichni. Ani té jejich hatmatilce rozumět nemusel.

Česká společnost až příliš připomíná štamgasty takové knajpy díky tomu, že Homolkové v ní převažují. Výsledkem je, že v demokratickém soutěžení tato klaka vítězí. Vítěz se ovšem nestane hodnějším úcty jen tím, že se dostal k moci. Tuto zkušenost jsme ostatně udělali již po komunistickém puči a zdá se, že se zase až tak moc změn od té doby nestalo. Společnost zůstala stejná a někdo toho obratně využil. Zbývá ptát se kdo. Mýlil by se ten, kdo by měl za to, že rafinovanost kampaně je dílem geniality Zemana. Zeman se svou chabou vzdělaností a vypitým mozkem je rád, že je rád. Jde o dílo jeho ruských poručníků a kumpánů z řad analytiků bývalé KGB. Putinovo veřejně projevené nadšení ze Zemanova vítězství ve volbách je toho ostatně dokladem nad jiné.

Všem demokratům zbývá pracovat dál. Padesát roků totality na společnost hluboce dopadlo. Pokládat dobu mezi komunismem a nacismem za svobodnou je liché - vždyť do roku 1946 vládl u nás jen poválečný chaos a po Gottwaldově vítězství byla demokracie vlastně již mrtvá. Bude asi třeba, abychom my všichni vymřeli s nadějí v to, že naše děti z nás pochytí co nejméně a že co nejvíce naopak získají ze svého poznání skutečné demokracie ve skutečně demokratických společnostech.


Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy