Již dlouho v médiích kolují různé falešné informace o Miloši Zemanovi a já bych rád uvedl všechno na pravou míru.

Tak pěkně popořádku. Východiskem je, že Miloš Zeman nelže nikdy. To by si přece coby prezident dovolit ani nemohl. Když tvrdil, že článek Ferdinanda Peroutky Hitler je gentleman četl, tak to lze pokládat za jisté. Jeho cit pro pravdu je vynikající a co tudíž označí za pravdu, pravdou je. Je to odedávna rovný člověk a projevilo se to již v jeho disidentské minulosti. Bojoval tehdy srdnatě proti komunismu například tím, že těsně před pádem komunismu publikoval hrdinný článek. Jak za to tehdy od režimu chudák trpěl! Ale i po onom sametovém převratu se zachoval čestně - čestně zvítězil nad Rudolfem Battěkem i ostatními a ovládl ČSSD s tím, že pak uplatnil svůj charakter například transparentním setkáním s Janem Vízkem v Bramberku a jednáním o prodeji ministerských křesel české vlády či akcí Olovo k diskreditaci Petry Buzkové. Též bychom neměli zapomenout na způsob jeho zvládnutí prozrazeného pokusu o vraždu Sabiny Slonkové. A hlavně, je třeba ocenit jeho privatizaci Unipetrolu do rukou jeho kamaráda a skvělého vlastence Andreje Babiše.

Avšak i druhý (třetí?, čtvrtý?) život Miloše Zemana je úžasný. Dokázal v roce 2013 zvítězit v poctivé soutěži o křeslo prezidenta nad svými protivníky. Když pak Nejvyšší správní soud dospěl k tomu, že během volební kampaně lhal třikrát, byla to jen proradnost našeho soudnictví. Tím, kdo lže stále, jsou naopak přece novináři a ti tehdy šířili, že hned po volbách utrpěl mrtvici s ochrnutím na pravou polovinu těla. Nebylo to tak. Pouze měsíc a půl odpočíval. Odpočívá ostatně potud, pokud zrovna nekoná spanilé výlety do krajů za svým lidem, rád. Je to jeho koníček. Žádný alkohol při tom nepije - je střídmý. Nikdy nikdo ho v opojení nepotkal. Vypadalo to tak snad, když infikován virem ebrieta se poklonil korunovačním klenotem. Ale fámu o tom, že byl na mol, zase rozpoutali novinář s tím, že ho chtěli poškodit.

Ostatně i ostatní difamující zprávy o jeho zdravotním stavu mají vesměs původ v žurnalistické schválnosti. Rozhodně je na tom Miloš Zeman po fyzické i mentální kondici výtečně. Narodil se totiž ve šťastné hodině a alkohol i kouření mu dokonce prospívá. Přisuzovat mu sklerotické poruchy prokrvení mozku či končetin je hanebnost. Jeho porucha chůze vůbec nemá cévní příčinu a jeho mozek si zachovává zdravou soudnost zejména v komunikaci o jemných společenských otázkách. Nadšení budí jeho schopnost empatie zejména tváří v tvář postiženým a utlačeným. Koneckonců s tím souvisí i jeho pověstný takt při jednání s odpůrci: dokáže je povzbudit a svou vrchovatou mírou lidskosti získává podporu široké veřejnosti. Kdekdo by si přál následovat ho v jeho boji za spravedlnost. Příkladné jsou též jeho aktivity na straně lidských práv tam, kde jsou potlačována.

Ostouzejí Miloše Zemana i ti, kdo se odmítají smát jeho bonmotům s tím, že tyto bonmoty jsou prý hloupé. Hloupé při tom vůbec nejsou - to jen pražská kavárna postrádá smysl humor a dští proti němu. Jsou naopak výrazem jeho vytříbeného a do hloubi vzdělaného ducha. Titíž jedinci pak pořádají zlovolné výpady proti jeho spolupracovníkům, přičemž stále připomínají jejich vazby na galerku i totalitní státy. Nic takového. Své spolupracovníky si Miloš Zeman vybírá velmi pečlivě, což ostatně výtečně dokládá nynější trojice vybraných intelektuálů na Hradě. Bylo by jistě radostí vést s nimi dialog a filosofovat s nimi o posledních otázkách lidského života.

Žádné pokoutní vazby s Ruském či Čínou Zeman nemá. Všechno, co dělá, je ryzí bez obskurních úmyslů. Docela určitě ho nikdo čili ani Putin nevydírá; vydírat ho vlastně ani nemůže, poněvadž jeho minulost je naprosto čistá. Má krásnou rodinu a se všemi členy rodiny vychází výtečně, například udržuje něžné vztahy se svým synem, jenž působí coby lékař v Ostravě. Nikdy svou první manželku či matku nemlátil, ba naopak, příkladně se o matku až do posledních chvil jejího života staral.

Všechny opačné zprávy šíří žumpa novinářů a také bruselští úředníci mstící se Zemanovi za to, že tak srdnatě dokáže vzdorovat jejich vrtochům. Samotný Zeman by se ke mstivosti nikdy nesnížil. Dokonce svým charakterem zastiňuje i Tomáše Garigua Masaryka a jen těžko lze pochopit ty, kdo ho kritizují - kritika je něco, co se od něj odráží bez toho, že by mu škodila. Na kritičnost má totiž patent díky naprosté bezúhonnosti jen on a je přínosné pro celý národ mít za presidenta někoho, kdo má tak břitké uvažování.