Tajtrlík Bureš - Buran pořád hystericky kvičí. Trochu připomíná mopslíka, kterého jeho panička v podobě Agrofertu zvedne do výšky, a on na ostatní psy dole troufale štěká. Ale až Agrofert mít nebude, bude z něj jen okrouhlá nula bez vzdělání (vzděláním absolvování komunistického učiliště VŠE v Bratislavě jistě není) a bez ducha. Již teď je hoden pohrdání.

Ovšem je třeba se tomuto škůdci společnosti postavit, přičemž klíčová role v tom připadá těm, kdo jsou ve sněmovně a ve vládě nikoliv. Již dávno zde měla být stínová vláda sestavená 'ana partes' ze stran, které jsou ochotné do změny jít. Přímo se nabízí ona čtveřice ODS, STAN, TOP09 A KDU. Ale zatím je to bída. Místo toho, aby tyto strany zevrubně rozebíraly zoufalé tápání diletantů ve vládě a ukazovaly na přehmaty i selhávání při správě státu a nabízely vlastní řešení, hrají si své politické hry a vyřizují si mezi sebou účty z minulosti.

Tak například bych nyní čekal permanentní kritiku od stínového ministra zdravotnictví udávajícího rytmus toho, co se bude dál dít. Když se premiér zamotává do svých blábolů, měl by někdo jasně sdělit veřejnosti, že vláda na začátku (výhrady k postupu vlády vyjádřil doc. Svoboda již v lednu) všechno pustila k vodě a že nyní nemá k dispozici vůbec nic. Chytla se sice za nos, ale zbylo jí již jen náhradní řešení v podobě plošné karantény pro všechny.

Za těchto okolností jiné východisko již není, ale je třeba zdůraznit to, že je to pouze z nouze ctnost a že takové totalitou zavánějící řešení bude nutné rychle (!) opustit. Přejít se musí k jedinému demokratickému postupu a tím je diferencované zacházení. Provádět se dá až tehdy, když bude dost roušek, respirátorů, testovacích kitů a hlavně jednotek intenzivní péče vybavených ventilátory s kyslíkem. Totiž přesněji, ani tehdy nebude možné nechat úplně všechno na volném průběhu; zhroutilo by se totiž i tak z náporu příliš mnoha vážně nemocných zdravotnictví vcelku (ostatně to nyní hrozí Británii s jejím konzervativně bohorovným přístupem). Dokonce i bohatí a připravení Švýcaři již museli přistoupit na karanténní omezení.

Základním úkolem totiž je šíření infekce zpomalit za každou cenu. Ve hře je ostatně i to, že se intenzivně pracuje na vakcíně i léku a že později bude mít možná více nemocných lehčí průběh či průběh dokonce bez příznaků. Důvodem všech těchto zákroků je ovšem ochrana ohrožených čili nemocných a starých, což je katexochén demokratické počínání, zatímco většina obyvatelstva strach mít nemusí.

Všechno toto by měl někdo místo hloupých Buranových tiskovek s počítáním dalších nakažených celé společnosti srozumitelně podat. Zároveň by měl někdo u každého dalšího omezení udat jasně jeho důvody a potud, pokud vláda žádné důvody nemá, pak by se měla ona omezení důrazně odsoudit.

Naopak by měl někdo jasně určit, kdy to které omezení bude možné zrušit. Zruší se totiž přísná karanténa tehdy, když bude možné věnovat plnou péči nemocným či starým a kdy naopak bude dost roušek či respirátorů pro zdravotníky i ostatní veřejně působící osoby, přičemž klíčový bude dostatek testovacích kitů přímo na virus a nikoliv jen na protilátky tak, aby se šíření nákazy zabránilo. Rozhodnout nyní, kdy přesně to bude, asi nelze, ale i takto kondicionální vyjádření samo o sobě by již veřejnost uklidnilo. Uklidňovat ty spousty vyděšených jedinců a nabízet jim naději je jedním z klíčových úkolů toho, kdo se zde iniciativy ujme. Počítat je ovšem třeba s tím, že se nakonec promoří populace celá. Jen je třeba mít naději v to, že imunita bude alespoň určitou dobu trvat.

Pouhé nadávání Buranovi je k ničemu. Mít za to, že mrzkou vládu svrhne soud, je liché. Je nutné, aby se opozice vzpamatovala a sestavila konečně stínovou vládu. Jinak se jí (nám) bude Buran i přes všechny své lapsy smát.