Proč podporovat humanitní obory na VŠ? Covid a Ukrajina update
Vláda by se neměla tvářit, že se jí špatná situace společenskovědních oborů netýká. Univerzity tento problém samy nevyřeší. Nebo opravdu ani Covid neukázal, že psychology, sociální pracovníky a řadu dalších podobných oborů potřebujeme? Situace na Ukrajině ukázala, že velmi rychle mohou být aktuální obory, které se ještě před chvílí mohly někomu zdát neperspektivní.
K čemu humanitní a sociální vědy...ptali jsme se dávno tomu, byla o tom i kniha. To už jsme si odpověděli, jsou pevnou součástí univerzit a společenského dění. Přesto se na nich šetří a to tak moc, že profesní organizace upozorňují na odliv VŠ pedagogů na SŠ. Nejde přitom ani jednoduše přenést spor na úroveň univerzit. Není důstojné nechat fakulty bojovat o to, co zrovna zbude od MŠMT. Rozděl a panuj, to myslím všichni na univerzitách chápeme, na to snad ani není třeba diplom z politologie. Akademici by na toto neměli přistoupit. A snad to vláda ani tak nemyslí...
Vláda má přitom i kvůli zkušenosti naší společnosti s pandemií a válečným dobré důvody tyto obory speciálně podpořit. To jest dát speciální finance na tyto obory, aby bylo jasno, byť symbolická podpora potěší každého. Uveďme několik aktuálních důvodů.
1. Psychologie
Covid ukázal smutnou stránku naší společnosti, totiž postavení všech pečujících profesí. A také to, že zdraví není jenom to fyzické. Ostatně, zvláště mezi mladou generací lze pozorovat nárůst potřeby péče o psychiku. Pokud tedy vládě opravdu jde o podporu schopnosti společnosti vyrovnat se různými typy krizí, nemůže před podporou zavírat oči. Nebo myslíte, že široké a hluboké následky války na Ukrajině se obejdou bez této pomoci?
2. Sociální práce
Několikery volby, všechna data, mapky a grafy ukazují jasně: nemalé části české populace se nevede dobře. Válka na Ukrajině a celá řada jejích následků, včetně potřeby integrace těch, kdo před válkou hledají bezpečí v ČR, ukázala že sociální práce u nás třeba jsou. A že přes veškerou snahu obětavých sociálních pracovníků a pracovnic, nelze tento obor rozvíjet jinak než systematicky. Co do financování, co do vědění. Vláda nechce zavírat oči před sociálními problémy, to je dobře. Měla by však tedy otevřít dveře těm, kdo se starají o rozvoj tohoto oboru. Nakonec, takové MPSV má za roky spolupráce se sociálními vědci i z oboru sociální práce docela dobrou představu, oč jde. Nebylo dobré toto zanedbat a zahubit.
3. Dezinfo scéna
Obě situace, Covid a válka na Ukrajině, přivedly ČR také k nové zkušenosti. Zkušenosti informační války a rozvoje dezinformační scény jasně ukazují, že bez pochopení toho, jak se kognitivně lidé staví ke krizovým situacím, nelze úspěšně informační válce čelit. Vláda sice na chvíli zřídila vlastní nástroj na boj s dezinformacemi, ale možná stačí podpořit to, co už je - a tím je celá řada akademických oborů, které se přesně tomuto věnují.
4. Jazyky, jazyky, jazyky
Zažil jsem před dvěma lety autentický údiv nad tím, proč se u nás pěstují ukrajinská či východoevropská studia. Myslím, že stačilo pár dnů a týdnů, aby tento údiv zmizel. Jistě to není poslední nestabilní region. Potíž je jen, že nevíme, co přesně budeme potřebovat. Neví to nikdo, tak už proto nemá smysl hubit něco, co se během doslova jedné noci může stát relevantním. Tato vláda s tím má myslím dost zkušeností, bylo by dobré, aby podle toho konala.
5. Nikdo nikdy neví
V dobách, kdy ještě někdo slyšel na posměchy směrem k filosofickým fakultám, kdy se karikovalo, dělo se to figurou, že tu se tam učí o vztahu staré filosofie a současného smyslu pro humor, nebo se prý "pitvá" poesie desátého století, a podobné nesmysly. Stejně jako v předchozím bodě. Jeden možná mohou studia studené války připomínat státem placené hobby, druhý den odborník oboru mluví ke společnosti na téma jaderné zbraně a válečné hry. Protože se ví, že ve vládě je i pár skautů, je snad možno sáhnout po jim známém heslu. Buď připraven!
Z výše uvedených důvodů by měla vláda nikoliv složit ruce a nechat univerzity pozorovat zápas akademiků o peníze, ale aktivně tento sektor lidského vědění podpořit. Má to samozřejmě i regionální rozměr, lze připomenout, že apel tentokrát přišel právě z mimopražkých fakult a univerzit. Ty stát cíleně rozvíjí celou porevoluční dobu, tato vláda by neměla stát stranou.
K čemu humanitní a sociální vědy...ptali jsme se dávno tomu, byla o tom i kniha. To už jsme si odpověděli, jsou pevnou součástí univerzit a společenského dění. Přesto se na nich šetří a to tak moc, že profesní organizace upozorňují na odliv VŠ pedagogů na SŠ. Nejde přitom ani jednoduše přenést spor na úroveň univerzit. Není důstojné nechat fakulty bojovat o to, co zrovna zbude od MŠMT. Rozděl a panuj, to myslím všichni na univerzitách chápeme, na to snad ani není třeba diplom z politologie. Akademici by na toto neměli přistoupit. A snad to vláda ani tak nemyslí...
Vláda má přitom i kvůli zkušenosti naší společnosti s pandemií a válečným dobré důvody tyto obory speciálně podpořit. To jest dát speciální finance na tyto obory, aby bylo jasno, byť symbolická podpora potěší každého. Uveďme několik aktuálních důvodů.
1. Psychologie
Covid ukázal smutnou stránku naší společnosti, totiž postavení všech pečujících profesí. A také to, že zdraví není jenom to fyzické. Ostatně, zvláště mezi mladou generací lze pozorovat nárůst potřeby péče o psychiku. Pokud tedy vládě opravdu jde o podporu schopnosti společnosti vyrovnat se různými typy krizí, nemůže před podporou zavírat oči. Nebo myslíte, že široké a hluboké následky války na Ukrajině se obejdou bez této pomoci?
2. Sociální práce
Několikery volby, všechna data, mapky a grafy ukazují jasně: nemalé části české populace se nevede dobře. Válka na Ukrajině a celá řada jejích následků, včetně potřeby integrace těch, kdo před válkou hledají bezpečí v ČR, ukázala že sociální práce u nás třeba jsou. A že přes veškerou snahu obětavých sociálních pracovníků a pracovnic, nelze tento obor rozvíjet jinak než systematicky. Co do financování, co do vědění. Vláda nechce zavírat oči před sociálními problémy, to je dobře. Měla by však tedy otevřít dveře těm, kdo se starají o rozvoj tohoto oboru. Nakonec, takové MPSV má za roky spolupráce se sociálními vědci i z oboru sociální práce docela dobrou představu, oč jde. Nebylo dobré toto zanedbat a zahubit.
3. Dezinfo scéna
Obě situace, Covid a válka na Ukrajině, přivedly ČR také k nové zkušenosti. Zkušenosti informační války a rozvoje dezinformační scény jasně ukazují, že bez pochopení toho, jak se kognitivně lidé staví ke krizovým situacím, nelze úspěšně informační válce čelit. Vláda sice na chvíli zřídila vlastní nástroj na boj s dezinformacemi, ale možná stačí podpořit to, co už je - a tím je celá řada akademických oborů, které se přesně tomuto věnují.
4. Jazyky, jazyky, jazyky
Zažil jsem před dvěma lety autentický údiv nad tím, proč se u nás pěstují ukrajinská či východoevropská studia. Myslím, že stačilo pár dnů a týdnů, aby tento údiv zmizel. Jistě to není poslední nestabilní region. Potíž je jen, že nevíme, co přesně budeme potřebovat. Neví to nikdo, tak už proto nemá smysl hubit něco, co se během doslova jedné noci může stát relevantním. Tato vláda s tím má myslím dost zkušeností, bylo by dobré, aby podle toho konala.
5. Nikdo nikdy neví
V dobách, kdy ještě někdo slyšel na posměchy směrem k filosofickým fakultám, kdy se karikovalo, dělo se to figurou, že tu se tam učí o vztahu staré filosofie a současného smyslu pro humor, nebo se prý "pitvá" poesie desátého století, a podobné nesmysly. Stejně jako v předchozím bodě. Jeden možná mohou studia studené války připomínat státem placené hobby, druhý den odborník oboru mluví ke společnosti na téma jaderné zbraně a válečné hry. Protože se ví, že ve vládě je i pár skautů, je snad možno sáhnout po jim známém heslu. Buď připraven!
Z výše uvedených důvodů by měla vláda nikoliv složit ruce a nechat univerzity pozorovat zápas akademiků o peníze, ale aktivně tento sektor lidského vědění podpořit. Má to samozřejmě i regionální rozměr, lze připomenout, že apel tentokrát přišel právě z mimopražkých fakult a univerzit. Ty stát cíleně rozvíjí celou porevoluční dobu, tato vláda by neměla stát stranou.