Komunismus je zlo a komunisté se opravdu neposlouchají
Prezident Václav Havel se s nimi snažil nemluvit a myslím, že to bylo velice správné. Od těch dob se ale bohužel hodně změnilo. Bylo by prima, kdybychom je pro začátek zase alespoň neposlouchali...
K napsání těchto řádků mě vlastně inspirovaly dvě věci.
První z nich bylo vyjádření jednoho komunisty ke smrti Jana Palacha, kterému dali prostor na ČT. Samozřejmě, že jsme se dozvěděli, že Jan Palach byl pomatenec, který se upálil nikoli na protest proti ruské okupaci a režimu, ale vlastně jen z mladické nerozvážnosti a kvůli svým bludům.
Druhým důvodem byl včerejší každoroční sraz kolegů blogerů Aktuálně, kde jsem se s některými z nich náhodou na toto téma bavil a setkal jsem se opět, s podle mě nebezpečně liberálním názorem - nebuďme jako oni, oni už nejsou stejní, přeci nemůžeme cenzurovat kdo a jak bude vystupovat v TV…
Jenže já si prostě myslím, že bychom do jisté míry měli - jedná se přeci o trestný čin, který ale nikdo nestíná. Myslím, že k demokracii prostě patří i odpovědnost. A v tomto ohledu podle mého strašlivě selhávají média a novináři.
Četl jsem někde nedávno krásný komentář, nebo vtip, který vlastně není ani vtipem.
Když za novinářem přijde někdo, že venku prší, tak by novinář měl sakra zvednout zadek a podívat se, jestli venku opravdu prší, místo aby si pozval do studia člověka, který bude tvrdit, že svítí slunce. A to je podle mě ten největší problém - jak se novináři bojí oné neustálé pseudokorektnosti. Bojí se říci vlastní názor - vůbec nějaký mít - stát si za ním a raději si pozvou obě strany a nechají je vymluvit.
Zloděj se nenazve pro jistotu zlodějem, ale kontroverzním podnikatelem a komunista není lhář a člen nastupující zločinecké organizace, ale dá se mu prostor.
Přitom tu máme přeci léta přímo zákon (198/1993 Sb), že komunistický režim byl zločinecký a zavrženíhodný. Nikde za celou historii lidstva neexistuje místo, kde by se nakonec utopistická myšlenka komunismu nezvrhla ve vraždění a zvěrstva.
Tak na co si tu pořád hrajeme? Komunismus byl soudy uznán za zločinný režim. Komu pořád chceme dávat šance?
Tím, že komunistům nasloucháme, jim dáváme pouze prostor k šíření jejich lží, propagandy a bludů.
Každý rozumný člověk asi tuší, že pít kyselinu není nejlepší nápad a asi to bude nebezpečné - ale určitě se najdou podivíni, kteří tvrdí opak. Proč se tedy nezvou do médií podle stejného klíče jako komunisti? Jen aby zazněl opačný názor. Tady ovšem ta rozumná a samozřejmá určitá autocenzura u novinářů skvěle funguje.
I když tedy také ne úplně a vždy… nedávno jsem slyšel zcela vážně míněný rozhovor v Českém rozhlase, kam si kromě uznávaného astronoma pana Grygara pozvali i podivína, který zcela vážně tvrdil, že Země je placatá. Hodinu se s ním pan Jiří Grygar dokázal za podporování redaktora vážně přít, proč není Země placatá… Kdyby to nebylo tak vtipné, bylo by to k pláči...
Komunismus je jednoduše zlo a soudy uznaný zločinný režim, podobně jako nacismus, tak jen aby se na to zas nepozapomnělo a nazývali jsme věci pravými jmény.
K napsání těchto řádků mě vlastně inspirovaly dvě věci.
První z nich bylo vyjádření jednoho komunisty ke smrti Jana Palacha, kterému dali prostor na ČT. Samozřejmě, že jsme se dozvěděli, že Jan Palach byl pomatenec, který se upálil nikoli na protest proti ruské okupaci a režimu, ale vlastně jen z mladické nerozvážnosti a kvůli svým bludům.
Druhým důvodem byl včerejší každoroční sraz kolegů blogerů Aktuálně, kde jsem se s některými z nich náhodou na toto téma bavil a setkal jsem se opět, s podle mě nebezpečně liberálním názorem - nebuďme jako oni, oni už nejsou stejní, přeci nemůžeme cenzurovat kdo a jak bude vystupovat v TV…
Jenže já si prostě myslím, že bychom do jisté míry měli - jedná se přeci o trestný čin, který ale nikdo nestíná. Myslím, že k demokracii prostě patří i odpovědnost. A v tomto ohledu podle mého strašlivě selhávají média a novináři.
Četl jsem někde nedávno krásný komentář, nebo vtip, který vlastně není ani vtipem.
Když za novinářem přijde někdo, že venku prší, tak by novinář měl sakra zvednout zadek a podívat se, jestli venku opravdu prší, místo aby si pozval do studia člověka, který bude tvrdit, že svítí slunce. A to je podle mě ten největší problém - jak se novináři bojí oné neustálé pseudokorektnosti. Bojí se říci vlastní názor - vůbec nějaký mít - stát si za ním a raději si pozvou obě strany a nechají je vymluvit.
Zloděj se nenazve pro jistotu zlodějem, ale kontroverzním podnikatelem a komunista není lhář a člen nastupující zločinecké organizace, ale dá se mu prostor.
Přitom tu máme přeci léta přímo zákon (198/1993 Sb), že komunistický režim byl zločinecký a zavrženíhodný. Nikde za celou historii lidstva neexistuje místo, kde by se nakonec utopistická myšlenka komunismu nezvrhla ve vraždění a zvěrstva.
Tak na co si tu pořád hrajeme? Komunismus byl soudy uznán za zločinný režim. Komu pořád chceme dávat šance?
Tím, že komunistům nasloucháme, jim dáváme pouze prostor k šíření jejich lží, propagandy a bludů.
Každý rozumný člověk asi tuší, že pít kyselinu není nejlepší nápad a asi to bude nebezpečné - ale určitě se najdou podivíni, kteří tvrdí opak. Proč se tedy nezvou do médií podle stejného klíče jako komunisti? Jen aby zazněl opačný názor. Tady ovšem ta rozumná a samozřejmá určitá autocenzura u novinářů skvěle funguje.
I když tedy také ne úplně a vždy… nedávno jsem slyšel zcela vážně míněný rozhovor v Českém rozhlase, kam si kromě uznávaného astronoma pana Grygara pozvali i podivína, který zcela vážně tvrdil, že Země je placatá. Hodinu se s ním pan Jiří Grygar dokázal za podporování redaktora vážně přít, proč není Země placatá… Kdyby to nebylo tak vtipné, bylo by to k pláči...
Komunismus je jednoduše zlo a soudy uznaný zločinný režim, podobně jako nacismus, tak jen aby se na to zas nepozapomnělo a nazývali jsme věci pravými jmény.