Stávka za co? Za klima?
Trochu jiný pohled a proč si myslím, že stávky a konference samy o sobě nic nevyřeší.
Asi si tu vysloužím kritiku za názor, který jde proti proudu, ale prostě nemůžu jinak.
Vlastně mě zaujala fotka dnes slavné Grety, jak jí jídlo z plastových obalů na jedno použití.
Nechci ji nijak odsuzovat, ani bránit, protože ji neznám a vlastně o ní vůbec nic nevím. Nevím, jaké měla důvody takhle se stravovat, ale byť by to bylo i jediné škobrtnutí (foto si na Instagram ale dala sama) tak to není dobrá vizitka.
Hezky rozebrána její “uhlíková stopa” je zde v Reflexu.
Je hezké, a záslužné, že Greta rozpoutala debatu, ale já si prostě myslím, že řečnění, stávky a konference samy o sobě nic neřeší.
Přijde mi to vlastně úplně stejně směšné, jako když eko-aktivisté v kožených botách bojují před Mc Donaldem za nezabíjení zvířat.
Stávkuje se za co? Aby politici a firmy přestaly ničit planetu?
Ale tu ničíme v první řadě MY - ne nějací ONI. ONI jsou MY a jen dělají to, co všichni chceme.
Lidé chtějí pohodlí - komfort a pocit blahobytu a ONI nám ho dávají. MY si ho dáváme a dopřáváme.
Co si myslíte, že bude dělat bezpohlavní, bezpáteřní a často zkorumpovaný politik, který myslí jen čtyři roky dopředu na další volby - aby ochránil celou planetu? Bude jen řečnit a zastávat ten názor, který je zrovna módí a který mu vyslouží hlasy navíc. Ale neudělá nic - ani nemůže.
Navíc každá věc má několik aspektů a klima bohužel není matematika - elektro auto je sexy, ale už se nemluví o tom, že přes 60% energie se u nás vyrábí z uhlí, takže jezdíte vlastně na špinavé fosilní palivo. Nemluvě o tom, jak strašně neekologické je dobývání lithia do baterií kdesi v Číně. Jak se nemluví o tom, že obnovitelné zdroje prostě NEMOHOU energetickou poptávku se současnými technologiemi nikdy pokrýt. (Hezký rozhovor o jádře).
Prostě snadné řešení neexistuje a nad “zaručenými pravdami” se přou i vědci. A co člověk laik, jak se má vyznat, kde je zakopaný pes, když si každá strana přibarvuje pravdu po svém?
V knize Motýlí křik, kterou jsem napsal loni na podzim a která vlastně o ekologii a globálně propleteném světě je, jsem ústy jedné z postav napsal:
“Dobře – tak vy chcete znát pravdu o tom, jak funguje svět? O to tady jde? Mohu vám říci svoji pravdu, pokud chcete...
Dnešní společnost je jako loď – ohromná, krásná a vzájemně ekonomicky propletená tak, že už ji nelze ovládat. Žije vlastním životem jako tenhle motýl a prostě pluje oceánem.
Nelze naráz vypnout všechny motory, protože nikdo neví, co by to udělalo a jestli by se rázem nepotopila.
Já jsem vlastně jen takový malý remorkér, který je proti ní zcela nicotný a bezvýznamný, ale snaží se alespoň trochu držet její směr, aby se neroztříštila o nejbližší skaliska.“
Svět je prostě tak ekonomicky propletený a složitý, že ho nejde vypnout jedním tlačítkem. Nikdo ten recept, co udělat nemá a on asi ani neexistuje.
Zakážeme auta, ale jsme připraveni na to, že miliony lidí v tomto průmyslu přijdou o práci a zhroutí se vše, co s tím souvisí? A když to uděláme my v Evropě, udělají to i v Číně, nebo nás ekonomicky převálcují?
Jsme připraveni přestat jíst maso a nahradit ho hmyzem, protože současná produkce masa je neudržitelná?
Ano stávky a Greta můžou inspirovat, rozvíří debatu a lidé mohou víc tlačit na vlády, že chtějí žít ekologičtěji. To je skvělé a záslužné. Ale opravdu to lidé chtějí? Bojím se, že lidstvo není připraveno vzdát se svého pohodlí a blahobytu.
Co takhle začít každý u sebe? Když nebudete kupovat balenou vodu, zboží v desítkách obalů, během pár měsíců je přestanou vyrábět. Nebudou dovážet přes půl světa po jednom kousku balené exotické ovoce.
Když přestanete jezdit auty, nebudou se vyrábět a ulice nebudou zamořené. Když nebudete létat na dovolené a konference, ubude letadel.
Ono to ale není snadné, co? Připravit se o pohodlí a komfort. Proč já, když to soused nedělá, že?
Připravit se o banány, které k nám putují přes půl světa, o nové a trendy hadry a zboží. Proč si kupujete nové boty, když ty staré slouží, proč stále nové modely telefonů?
Chcete po politicích, kteří si hrabou jen pro sebe, zákony, abyste se chovali ekologicky? Když jsi špinavý, tak potřebuješ zákon, aby ses umyl? Aby ti někdo zakázal chodit špinavý? Někdo musí zakázat auta, maso, a plasty? To chcete? To pomůže?
Možná ano, lidé jsou v podstatě hloupé stádo.
Ono je totiž jednodušší jít na náměstí a stávkovat, než se omezit. To totiž bolí.
Vím, že toho dělám žalostně málo, ale řekl jsem si už dávno, že nebudu kupovat plastové lahve, a když už koupím pivo, tak jako debil tahám basu a skleněné lahve. Snažíme se jako rodina třídit odpad a kupovat jen to, co opravdu potřebujeme. Snažím se kupovat velké balení jogurtů, a ne malé na dvě lžičky. Snažím se nosit boty a oblečení, dokud vydrží a pak je ještě použiju na hadry, nebo je nosím na zahradu. Vodu z vany používám na zalévání. Snažím se opravit co jde. A jsem často za socku.
Snažím se jezdit na kole, nebo chodit pěšky, ale vždy to nejde a často jsem líný, ale zkouším to.
Ano, je to opravdu žalostně málo a nevím, i kdyby to dělali všichni, jestli to bude stačit.
Asi ne, ale vězte, že nikdo jiný, než my sami, nám nepomůže.
A věřím, že podobně to dělá spousta lidí v Čechách i Evropě - ale my si to můžeme dovolit, protože máme relativní blahobyt. Ale pokud bych bojoval každý den o přežití v indickém slumu, tak opravdu neřeším recyklaci a svou uhlíkovou stopu. A takových lidí je na planetě bohužel většina…
Chci tím jen říct, že snadné řešení prostě neexistuje a nikdo ho nezná - ale určitě má smysl ho hledat.
Každý ale musíme začít sami u sebe. Nikdo to za nás neudělá. Vlastně nám nic jiného nezbývá...
Asi si tu vysloužím kritiku za názor, který jde proti proudu, ale prostě nemůžu jinak.
Vlastně mě zaujala fotka dnes slavné Grety, jak jí jídlo z plastových obalů na jedno použití.
Greta na cestě do Davosu
Nechci ji nijak odsuzovat, ani bránit, protože ji neznám a vlastně o ní vůbec nic nevím. Nevím, jaké měla důvody takhle se stravovat, ale byť by to bylo i jediné škobrtnutí (foto si na Instagram ale dala sama) tak to není dobrá vizitka.
Hezky rozebrána její “uhlíková stopa” je zde v Reflexu.
Je hezké, a záslužné, že Greta rozpoutala debatu, ale já si prostě myslím, že řečnění, stávky a konference samy o sobě nic neřeší.
Přijde mi to vlastně úplně stejně směšné, jako když eko-aktivisté v kožených botách bojují před Mc Donaldem za nezabíjení zvířat.
Stávkuje se za co? Aby politici a firmy přestaly ničit planetu?
Ale tu ničíme v první řadě MY - ne nějací ONI. ONI jsou MY a jen dělají to, co všichni chceme.
Lidé chtějí pohodlí - komfort a pocit blahobytu a ONI nám ho dávají. MY si ho dáváme a dopřáváme.
Co si myslíte, že bude dělat bezpohlavní, bezpáteřní a často zkorumpovaný politik, který myslí jen čtyři roky dopředu na další volby - aby ochránil celou planetu? Bude jen řečnit a zastávat ten názor, který je zrovna módí a který mu vyslouží hlasy navíc. Ale neudělá nic - ani nemůže.
Navíc každá věc má několik aspektů a klima bohužel není matematika - elektro auto je sexy, ale už se nemluví o tom, že přes 60% energie se u nás vyrábí z uhlí, takže jezdíte vlastně na špinavé fosilní palivo. Nemluvě o tom, jak strašně neekologické je dobývání lithia do baterií kdesi v Číně. Jak se nemluví o tom, že obnovitelné zdroje prostě NEMOHOU energetickou poptávku se současnými technologiemi nikdy pokrýt. (Hezký rozhovor o jádře).
Prostě snadné řešení neexistuje a nad “zaručenými pravdami” se přou i vědci. A co člověk laik, jak se má vyznat, kde je zakopaný pes, když si každá strana přibarvuje pravdu po svém?
V knize Motýlí křik, kterou jsem napsal loni na podzim a která vlastně o ekologii a globálně propleteném světě je, jsem ústy jedné z postav napsal:
“Dobře – tak vy chcete znát pravdu o tom, jak funguje svět? O to tady jde? Mohu vám říci svoji pravdu, pokud chcete...
Dnešní společnost je jako loď – ohromná, krásná a vzájemně ekonomicky propletená tak, že už ji nelze ovládat. Žije vlastním životem jako tenhle motýl a prostě pluje oceánem.
Nelze naráz vypnout všechny motory, protože nikdo neví, co by to udělalo a jestli by se rázem nepotopila.
Já jsem vlastně jen takový malý remorkér, který je proti ní zcela nicotný a bezvýznamný, ale snaží se alespoň trochu držet její směr, aby se neroztříštila o nejbližší skaliska.“
Svět je prostě tak ekonomicky propletený a složitý, že ho nejde vypnout jedním tlačítkem. Nikdo ten recept, co udělat nemá a on asi ani neexistuje.
Zakážeme auta, ale jsme připraveni na to, že miliony lidí v tomto průmyslu přijdou o práci a zhroutí se vše, co s tím souvisí? A když to uděláme my v Evropě, udělají to i v Číně, nebo nás ekonomicky převálcují?
Jsme připraveni přestat jíst maso a nahradit ho hmyzem, protože současná produkce masa je neudržitelná?
Ano stávky a Greta můžou inspirovat, rozvíří debatu a lidé mohou víc tlačit na vlády, že chtějí žít ekologičtěji. To je skvělé a záslužné. Ale opravdu to lidé chtějí? Bojím se, že lidstvo není připraveno vzdát se svého pohodlí a blahobytu.
Co takhle začít každý u sebe? Když nebudete kupovat balenou vodu, zboží v desítkách obalů, během pár měsíců je přestanou vyrábět. Nebudou dovážet přes půl světa po jednom kousku balené exotické ovoce.
Když přestanete jezdit auty, nebudou se vyrábět a ulice nebudou zamořené. Když nebudete létat na dovolené a konference, ubude letadel.
Ono to ale není snadné, co? Připravit se o pohodlí a komfort. Proč já, když to soused nedělá, že?
Připravit se o banány, které k nám putují přes půl světa, o nové a trendy hadry a zboží. Proč si kupujete nové boty, když ty staré slouží, proč stále nové modely telefonů?
Chcete po politicích, kteří si hrabou jen pro sebe, zákony, abyste se chovali ekologicky? Když jsi špinavý, tak potřebuješ zákon, aby ses umyl? Aby ti někdo zakázal chodit špinavý? Někdo musí zakázat auta, maso, a plasty? To chcete? To pomůže?
Možná ano, lidé jsou v podstatě hloupé stádo.
Ono je totiž jednodušší jít na náměstí a stávkovat, než se omezit. To totiž bolí.
Vím, že toho dělám žalostně málo, ale řekl jsem si už dávno, že nebudu kupovat plastové lahve, a když už koupím pivo, tak jako debil tahám basu a skleněné lahve. Snažíme se jako rodina třídit odpad a kupovat jen to, co opravdu potřebujeme. Snažím se kupovat velké balení jogurtů, a ne malé na dvě lžičky. Snažím se nosit boty a oblečení, dokud vydrží a pak je ještě použiju na hadry, nebo je nosím na zahradu. Vodu z vany používám na zalévání. Snažím se opravit co jde. A jsem často za socku.
Snažím se jezdit na kole, nebo chodit pěšky, ale vždy to nejde a často jsem líný, ale zkouším to.
Ano, je to opravdu žalostně málo a nevím, i kdyby to dělali všichni, jestli to bude stačit.
Asi ne, ale vězte, že nikdo jiný, než my sami, nám nepomůže.
A věřím, že podobně to dělá spousta lidí v Čechách i Evropě - ale my si to můžeme dovolit, protože máme relativní blahobyt. Ale pokud bych bojoval každý den o přežití v indickém slumu, tak opravdu neřeším recyklaci a svou uhlíkovou stopu. A takových lidí je na planetě bohužel většina…
Chci tím jen říct, že snadné řešení prostě neexistuje a nikdo ho nezná - ale určitě má smysl ho hledat.
Každý ale musíme začít sami u sebe. Nikdo to za nás neudělá. Vlastně nám nic jiného nezbývá...