Na Hannoverský veletrh jezdím rád. Dokáže mě tam potěšit i maličkost: například když je v prosklené stěně osmero dveří, tak můžu zamířit ke kterýmkoliv z nich a ony jsou odemknuté; všechny, ne jenom jedny prostřed. - Abychom si rozuměli: mně nevadí, když o věcech, které už jednou vymyslel architekt, nakonec rozhodují portýři a uklízečky; mně vadí, když rozhodují pitomě.

Úvodem k Hannover Messe pár obecných údajů:Jedná se o průmyslový veletrh. Ve 26 halách letos bylo 6,5 tisíce vystavovatelů, za nimiž přišlo 225 tisíc návštěvníků. Aby se tam všichni pohodlně dostali, tak se každé ráno pro běžný provoz uzavře dálnice, která vede kolem výstaviště, a auta z obou stran proudí všemi jízdními pruhy směrem k výstavišti. Máte tak příležitost vyzkoušet si, jaké to je, když člověk jede po dálnici v protisměru, i když k většímu adrenalinu chybí střety s protijedoucími auty.
Veletrh trvá pět dnů, ale dříve býval až do soboty: to byl tzv. "family day". To na výstavu chodili rodiče s dětmi a firmy měly připravené dětské suvenýry, hry, soutěže, bombóny. V Německu si tento den uměli užít líp, než jak tomu bývalo na brněnském strojírenském veletrhu u nás; škoda toho dne.

Veletrh je trochu slavnost a trochu pracovní kvapík; ostatně slovo "Messe" znamená též "mše"
Někdy se nabízí pocit, že architekti velkých stánků bezděčně napodobují chrámy.


V lepším případě je to guláš namíchaný z lidí a z techniky.


Velké firmy, jako Siemns, ABB a podobně, mají rozsáhlé expozice, v nichž ovšem těžko chápete, co firma nabízí; tedy kromě občerstvení, které bývá vydatné. Nabízejí totiž asi už úplně všecko, a tak vám obvykle poskatnou monitor s klávesnicá, a račte si to vygůglit nebo co.

Doby, kdy na veletrhu bývaly lokomotivy a vůbec velkolepé finální výrobky, jsou dávno pryč.
Veletrh se teď orientuje na komponenty a technologie. Mam dojem, že se tu předvádějí věci čím dál fragmentovitější, anebo úplně nehmotné. Nepřekvapí vás třeba firma, která nabízí jenom ručky k tlakoměrům anebo pozlacené těsnicí kroužky.

Račte si koupit odlitky z Indie ...


... anebo ventilátory z Taiwanu.


Tady jsme u dentistů: na ploše aspoň třicet čtverečních metrů se nabízejí jenom zuby pro lžíce bagrů;
nic víc a nic míň.


Skoro v každé hale, vzadu za stánky velkých firem, rozkládá se Chinatown.


Za posledních několik let došlo k posunu: čínské čtvrti jsou výstavnější, jednotné štíty okázale demonstrují domicil. Jednotný střih napovídá, že tyto čínské firmy vystavují s podporou svého státu.


Počkejte, až slečny dojedí kung-pao z plastových misek, a pak přistupte a začněte s obchody.


Ani Taiwan se nestydí za to, že je Taiwan.


Toto je blok stánků strojírenských firem z ČR: asi jediný "národní" blok na veletrhu, nad nímž chybí název státu. Jestli vystavují se státní podporou, tak je to chyba. Jestli vystavují bez státní podpory, tak ... jsou to chyby hned dvě.


Moskvě peníze nechybí.


Sverdlovský region je o poznání skromnější.


Americké "národní" expozice jsou tradičně skromné.


Google: takto se prezentuje jedna z nejbohatších firem na světě (2016)


Takhhle skromě by se mi do toho jít nechtělo.


Ovšem když jsou peníze, tak designéři řádí: tady například vymysleli břízky.


Jsme velcí a vyrábíme velké věci.


Vláček! Obligátní poutač vhodný pro každý veletrh, a vždycky zabere.
Tento patří Polákům a slouží k prezentaci různých způsobů, jak průmysl získává energii.


Pán


Vášeň pro industriální architekturu je sympatická, ale jinak: brr!
Na výstavu se přece nejezdíme schovávat za vysoké zdi.


A na závěr vzpomínku na loňský ročník: tehdy na veletrh zavítal prezident Obama.
Ochranka prověřila všecky kanály, jestli se v nich neskrývá ostrostřelec, a zapečetila je.


Nashledanou zase za rok, od 23. do 27. dubna. Přijďte se ukázat, jak jste vyrostli, anebo aspoň že ještě žijete.