Strčit hlavu hodně hluboko
Poslouchám ministra Adama Vojtěcha v OVM. Naše vláda se chválí, že opatření, která učinila, nás staví mezi ostatními státy na špici.
Ano, karanténa, která byla u nás vyhlášena, je skutečně radikální a byla vyhlášena včas, takže nástup epidemie přibrzdila. Jenže je to opatření na cizí účet. Zakazovat, to by jim šlo, stejně jako dávat z cizího.
Pokud jde o to, co dokázali oni sami udělat, tak je to už slabší. Sami se například zasekli už na takové věci, jako je distribuce zdravotnického materiálu na místa, kde je nejvíc potřeba. Byl přizván nějaký odborník z oboru logistiky? Nezdá se. Vrcholem vládní logistiky bylo, když premiér v televizi prohlásil, že roušku osobně každému doveze.
(Teď se přistihuju, že o nich píšu, jako že to jsou "oni": ani za pojmenování mi už nestojí. Jako když jsme druhdy mluvívali o komunistech. - No, asi to nebude samo od sebe. Už u toho zůstanu.)
Také co se týče aktivizace tuzemských zdrojů, tak zatím byla předvedena prohra na celé čáře: výroba roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek - do toho se nakonec spontánně pustily desetitisíce soukromníků a desítkly firem, ale aktivita ze strany vlády nulová. Vývoj a výroba plicních ventilátorů: podobný výsledek; ministr vnitra Hamáček nakonec prohlásil, že nechat financování na dobrovolné sbírce zřejmě bude postačující. Pokud jde o testování, tak vláda nemobilizovala kapacity laboratoří ve vědeckých institucích a na akademické půdě. Takže ty se přihlásily o slovo samy až teď a mezitím uplynuly už čtyři týdny od chvíle, kdy bylo jasné, že pandemie nás nemine. - Naopak, když iniciativu projevila soukromá laboratoř Tilia a doktorka Peková navrhovala možnost zefektivnit používané postupy, tak první reakce byla zašlapat ji do země.
Nemohu se ubránit dojmu, že jediné, co vláda zatím udělala skutečně aktivně, že dokázala strčit hlavu Číňanovi do zadku. Teď se ovšem musíme postarat o to, aby účet za to zaplatila vláda a ne my.
Ano, karanténa, která byla u nás vyhlášena, je skutečně radikální a byla vyhlášena včas, takže nástup epidemie přibrzdila. Jenže je to opatření na cizí účet. Zakazovat, to by jim šlo, stejně jako dávat z cizího.
Pokud jde o to, co dokázali oni sami udělat, tak je to už slabší. Sami se například zasekli už na takové věci, jako je distribuce zdravotnického materiálu na místa, kde je nejvíc potřeba. Byl přizván nějaký odborník z oboru logistiky? Nezdá se. Vrcholem vládní logistiky bylo, když premiér v televizi prohlásil, že roušku osobně každému doveze.
(Teď se přistihuju, že o nich píšu, jako že to jsou "oni": ani za pojmenování mi už nestojí. Jako když jsme druhdy mluvívali o komunistech. - No, asi to nebude samo od sebe. Už u toho zůstanu.)
Také co se týče aktivizace tuzemských zdrojů, tak zatím byla předvedena prohra na celé čáře: výroba roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek - do toho se nakonec spontánně pustily desetitisíce soukromníků a desítkly firem, ale aktivita ze strany vlády nulová. Vývoj a výroba plicních ventilátorů: podobný výsledek; ministr vnitra Hamáček nakonec prohlásil, že nechat financování na dobrovolné sbírce zřejmě bude postačující. Pokud jde o testování, tak vláda nemobilizovala kapacity laboratoří ve vědeckých institucích a na akademické půdě. Takže ty se přihlásily o slovo samy až teď a mezitím uplynuly už čtyři týdny od chvíle, kdy bylo jasné, že pandemie nás nemine. - Naopak, když iniciativu projevila soukromá laboratoř Tilia a doktorka Peková navrhovala možnost zefektivnit používané postupy, tak první reakce byla zašlapat ji do země.
Nemohu se ubránit dojmu, že jediné, co vláda zatím udělala skutečně aktivně, že dokázala strčit hlavu Číňanovi do zadku. Teď se ovšem musíme postarat o to, aby účet za to zaplatila vláda a ne my.