Asi málokdo v této zemi už je tak naivní, aby věřil vysvětlování mistrů dýmovnic z ministerstva zdravotnictví, že dojezdové vzdálenosti k lékaři a do nemocnic jsou nápadem jak občanům něco vylepšit a nově zajistit. Vždyť občanům je nejen ve zdravotnictví garantováno stále méně. Koalice přece ve svém programu nehodlá sociální stát upevňovat, nýbrž rozpustit a všechny její kroky to pouze dokládají.
„Chceme podpořit investice do moderních technologií nezbytných pro efektivní řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdravotnictví,“ uvedl ministr Leoš Heger (TOP 09) na webu MZd a národu sdělila ČTK 20.8.2012. Půlmiliardou. Hrozí neefektivní využití, ba přímo známý český tunel této nemalé částky?
Touto parafrází známého výroku amerického kosmonauta na Měsíci bez sebemenší ironie a s uznáním komentuji počin paní reportérky Lenky Petrášové pro MF Dnes, která jednoduchou metodou a přímo na místě sondovala kvalitu úklidu v několika českomoravských nemocnicích (MF Dnes 24.8.2012). Osm z deseti nemocničních záchodů při této kontrole kvality úklidu neuspělo.
Jde jen o nepodstatnou slovní přesmyčku nebo o správnost terminologie, aby odrážela skutečný obsah? Před několika dny jsem na webu Aktuálně.cz zveřejnil svůj komentář, že rozbitý systém veřejné ochrany zdraví vede k chaosu a možné korupci a že náš slušný pan ministr už přes půl roku nereaguje na usnesení Senátu, aby urychleně předložil koncepci hygienické služby.
Ještě se nedořešily vnucované nadstandardy pro některé, ani nakoupení nadstandardního lékaře pacientem a už zde máme plíživý nástup podstandardů pro mnohé, včetně dosud nenarozené. Ne že by někdo k podstandardní práci odborně nutil lékaře, ale přehodí se na ně odpovědnost za financování péče, zejména na ty v první linii.
Již v lednu tohoto roku vyzval Senát PČR svým plenárním usnesením ministra zdravotnictví Leoše Hegera, aby v nejkratší možné době předložil koncepci veřejné ochrany zdraví a hygienických služeb, kterou Česká republika nemá. Není tedy jasno ani o prioritách, ani o odpovědnostech a metodách práce v této klíčové oblasti zdravotnictví, kterou má držet každý civilizovaný stát ve své gesci.
Není dosud úplně jasné zda reforma zdravotnictví vedená pomocí poplatků měla přinést zdravotnictví spíše polepšení nebo pouhé přilepšení. Přilepšení v příjmech zdravotnických zařízení se oněmi dvěma až třemi procenty jaksi projevilo, polepšení v podmínkách a kvalitě zdravotní péče pro nemocné už méně čitelně a hlavně různě.