Hra Naše násilí a vaše násilí dokázala nemožné. Svou vulgaritou a obscénností, vydávanými pražskou (a dnes i brněnskou!) kavárnou za umění, nebývale probrala ze zimního spánku obyčejný český lid. Tomu lidu totiž konečně došlo, že jakákoli kavárna tohoto druhu patří možná svým pojímáním „umění“ do Bohnic, ale ne na naše radnice, a nedej Bože do Parlamentu. A tak je docela dobře možné, že údajně originální (já tvrdím nechutnou a ve středu Evropy zcela nepřijatelně vulgární) divadelní hrou, nastal začátek definitivního konce pražské kavárny v Čechách a na Moravě.