Facebook ve službách Bloku proti islámu?
Nechápu rozčilení a rozladění příznivců FCB stránek Islám v České republice nechceme. Dokonce autory stránek podezřívám, že si to zablokování u Facebooku zaplatili.
Dnešní facebookový poprask, kterému nemůžete uniknout - stránky Islám v České republice nechceme byl samotným Facebookem zablokován. Zjišťuje se, řeší se... Pobouření, náhradní stránky, zkrátka tento poplach nelze přehlédnout. Je lepší Public relations než něco takového? Chcete-li vzbudit u Čechů zájem, musíte je zahrnout nedostatkovým zbožím. Nebo zbožím zakázaným. Nic je tak neláká, jako být ve skupině "tajných zednářů".
Po německém Silvestru, utajených osahávačkách ve Stockholmu, zkreslovaných zprávách německé Policie a tajných pokynech mocných "tutlat", je zablokování stránky s více jak 167 tisíci přihlášených takové PR, které by si vytvářející skupina nemohla nikdy zaplatit. Kdo tyto stránky neznal nebo přehlížel, dnes se mu to nemohlo přihodit. A začal koumat - co to na nich bylo, že to tak moc vadí? A tak se kliká a hledá. Reklama zafungovala skvěle.
Informaci o zablokování sdílejí lidé, o kterých by to člověk nikdy neřekl. Nebo to posílají dál - četl jsi to už? Nečetl, ale přečte si. Pokud měly stránky 167 tisíc příznivců, budou mít ty nové (staronové vstanoucí z popela) příznivců dvojnásobek. Trojnásobek. Marketingová agentura by napsala - strategie vyšla!
A komu se ty stránky nelíbí, měl by si klást otázku - nesdílí lidé tuto stránku proto, že žádná jiná, kterou by mohli sdílet, a diskutovat otevřeně o vážném problému Evropy, tady prostě není? Vzpomínám si na slova z filmu Americký prezident (krásný to román pro ženy s Michalem Douglasem), kdy volební poradce říká americkému prezidentovi - "Víte, proč mu naslouchají, pane prezidente?" (rozuměj protikandidátovi) "Protože k nim nikdo jiný nemluví!"
Film končí monologem prezidenta, který pochopil, a tento monolog končí - "bude to prostě tak a tak, a já jsem tady prezident!" Novináři tleskají, Happy End.
Tedy zablokování stránek Islám v České republice nechceme nejenže udělá autorům neocenitelnou reklamu, přitáhne pozornost, o jaké se jim nesnilo, a přivede další tisíce příznivců, ale ukáže v plné nahotě absenci jiné stránky. Mohla by mít název třeba:
"Islám v České republice nechceme. Váš premiér."
Lidé jsou zmateni a rozrušení ze situace, která tu dříve nebyla, a s níž si evidentně Evropa neví rady, a budou naslouchat každému, kteří k nim mluví jasnou řečí. Kteří vůbec nějak mluví. Tak nějak se dostávají k moci diktátoři (svého času třeba Miroslav Sládek, tragikomická figura doby) - vystoupí na pódium, vezmou do ruky mikrofon, a řeknou - My víme, co prožíváte. A my vám pomůžeme, protože jiní nedělají nic.
Tedy lidé budou naslouchat těm, kteří k nim budou mluvit. To je logické. Lidé nemohou naslouchat těm, kteří k nim - mlčí.
A zablokování stránky je hlas jako zvon. Opravdu mne napadá, zda si to Blok proti islámu neobjednal. Pokud ano, mají cit pro Public relations. Pokud ne, dostali od Facebooku skvělý dárek. K nezaplacení. S tou objednávkou je to pochopitelně fikce - vedena snahou vyjádřit myšlenku, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Což platí na obou názorových stranách.
Je načase přestat být zoufalí, a začít konečně jasně mluvit a odvážně jednat. Hovořím o politické reprezentaci, naší i té evropské. Blokováním stránek problém imigrace nevyřešíme, a že tu ten problém je, už dnes víme všichni. Pokud mlčící ještě umlčují, umetají cestu všem Le Penovým k parlamentním mikrofonům. Uvědomuje si to vůbec někdo?
Dnešní facebookový poprask, kterému nemůžete uniknout - stránky Islám v České republice nechceme byl samotným Facebookem zablokován. Zjišťuje se, řeší se... Pobouření, náhradní stránky, zkrátka tento poplach nelze přehlédnout. Je lepší Public relations než něco takového? Chcete-li vzbudit u Čechů zájem, musíte je zahrnout nedostatkovým zbožím. Nebo zbožím zakázaným. Nic je tak neláká, jako být ve skupině "tajných zednářů".
Po německém Silvestru, utajených osahávačkách ve Stockholmu, zkreslovaných zprávách německé Policie a tajných pokynech mocných "tutlat", je zablokování stránky s více jak 167 tisíci přihlášených takové PR, které by si vytvářející skupina nemohla nikdy zaplatit. Kdo tyto stránky neznal nebo přehlížel, dnes se mu to nemohlo přihodit. A začal koumat - co to na nich bylo, že to tak moc vadí? A tak se kliká a hledá. Reklama zafungovala skvěle.
Informaci o zablokování sdílejí lidé, o kterých by to člověk nikdy neřekl. Nebo to posílají dál - četl jsi to už? Nečetl, ale přečte si. Pokud měly stránky 167 tisíc příznivců, budou mít ty nové (staronové vstanoucí z popela) příznivců dvojnásobek. Trojnásobek. Marketingová agentura by napsala - strategie vyšla!
A komu se ty stránky nelíbí, měl by si klást otázku - nesdílí lidé tuto stránku proto, že žádná jiná, kterou by mohli sdílet, a diskutovat otevřeně o vážném problému Evropy, tady prostě není? Vzpomínám si na slova z filmu Americký prezident (krásný to román pro ženy s Michalem Douglasem), kdy volební poradce říká americkému prezidentovi - "Víte, proč mu naslouchají, pane prezidente?" (rozuměj protikandidátovi) "Protože k nim nikdo jiný nemluví!"
Film končí monologem prezidenta, který pochopil, a tento monolog končí - "bude to prostě tak a tak, a já jsem tady prezident!" Novináři tleskají, Happy End.
Tedy zablokování stránek Islám v České republice nechceme nejenže udělá autorům neocenitelnou reklamu, přitáhne pozornost, o jaké se jim nesnilo, a přivede další tisíce příznivců, ale ukáže v plné nahotě absenci jiné stránky. Mohla by mít název třeba:
"Islám v České republice nechceme. Váš premiér."
Lidé jsou zmateni a rozrušení ze situace, která tu dříve nebyla, a s níž si evidentně Evropa neví rady, a budou naslouchat každému, kteří k nim mluví jasnou řečí. Kteří vůbec nějak mluví. Tak nějak se dostávají k moci diktátoři (svého času třeba Miroslav Sládek, tragikomická figura doby) - vystoupí na pódium, vezmou do ruky mikrofon, a řeknou - My víme, co prožíváte. A my vám pomůžeme, protože jiní nedělají nic.
Tedy lidé budou naslouchat těm, kteří k nim budou mluvit. To je logické. Lidé nemohou naslouchat těm, kteří k nim - mlčí.
A zablokování stránky je hlas jako zvon. Opravdu mne napadá, zda si to Blok proti islámu neobjednal. Pokud ano, mají cit pro Public relations. Pokud ne, dostali od Facebooku skvělý dárek. K nezaplacení. S tou objednávkou je to pochopitelně fikce - vedena snahou vyjádřit myšlenku, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Což platí na obou názorových stranách.
Je načase přestat být zoufalí, a začít konečně jasně mluvit a odvážně jednat. Hovořím o politické reprezentaci, naší i té evropské. Blokováním stránek problém imigrace nevyřešíme, a že tu ten problém je, už dnes víme všichni. Pokud mlčící ještě umlčují, umetají cestu všem Le Penovým k parlamentním mikrofonům. Uvědomuje si to vůbec někdo?