Je načase, aby stát začal tvrdě platit za bezesné noci slušných lidí. A samospráva musí říct státu důrazné dost.

V samosprávě se pohybuji od roku 1990, kdy po letech státních národních výborů byla znovuobnovena. Byla jsem kdysi úřednicí, po revoluci tajemnicí úřadu, více jak dvacet let opoziční i koaliční zastupitelkou a nakonec i starostkou. Na právnické fakultě jsem v roce 1994 absolovala diplomovou prací Orgány obce. Napsala jsem už stovky odborných článků na téma obce, města a kraje, uspěla jako advokátka ve prospěch obcí a měst vícekrát před Ústavním soudem, před Nejvyšším soudem a před Nejvyšším správním soudem. Na téma samosprávy přednáším a mám vlastní vzdělávací projekt. Mou klientelu dnes až na výjimky tvoří už jen obce, města a kraje. Nepíši to proto, abych se chlubila - píši to proto, aby bylo zřetelné, že o samosprávě opravdu jako ryzí praktik něco vím. Věnovala jsem jí celý profesní život, a ještě jí ho v dalších letech věnovat hodlám.

Proto říkám, že současná situace je neudržitelná.

Represe a tlaky na základní pilíře naší země, od malé vesničky až po metropole, je děsivá. Obce jsou zavaleny administrativou, za každé, byť sebemenší porušení čehokoliv následuje tvrdá sankce, dotační politika je zcestná, dotační reperese jsou lichvou v přímém přenosu, a trestní stíhání za neuvěřitelně konstruované skutky jsou alarmující. Do toho nám vyhání zákon o střetu zájmů poslední odborníky z obecních a městkých rad, protože komu by to stálo za to svlékat se "donaha" jen proto, že chce pracovat pro svou obec či své město.

Stát si dělá ze samosprávy služku a podřízenou, aniž mu dochází, že tento přístup je protiústavní. Stává se tak úhlavním nepřítelem všech těch pracovitých lidí na radnicích, kteří jsou poslední roky vpravdě zoufalí z toho, co se na ně valí, a čemu musí čelit.

Jak je třeba možné, že stát předepíše obci s cca dvěma stovkami obyvatel penále 40.000.000,- Kč (!!!), když předtím ji už připravil o veškerý majetek? A to jen proto, že nesplnila zadání dotace, a to zase jen proto, že se řídila stupidním zákonem o zadávání veřejných zakázek, které nutí firmy podeskávat ceny, které pak nejsou schopny plnit. Ta obec je zničena na desítky let, a stát absolutně nezajímá, co ti lidé tam. Za lichvářské 100% penále by přitom měli jít do kriminálu úředníci, kteří ho malinké obci a jejím občanům předepsali.

Ptám se, kde zůstal občan. Kde zůstal zdravý rozum. Kde zůstalo právo a dobré mravy. A proč se to vlastně všechno děje.
Nedávno jeden osvícený soudce položil ve sporu obec versus stát právní zástupkyni státu jednoduchou otázku - "A koho vy tady vlastně, paní doktorko, zastupujete? Pan starosta občany, to vím. Marně však přemýšlím, za koho tady kopete vy?"
Neuměla odpovědět.

Ano, koho tady vlastně zastupuje stát? Kdo je to stát? Jeho občané? Ale tito občané jsou současně a v první řadě občany obcí a měst. Nemáme přece občany státu, za které by se stát bil, a nemáme občany obcí a měst, za které by se bili starostové a zastupitelé. Ti občané jsou jedni a titíž, a při vší (ne)úctě ke státní mašinerii je to právě samospráva, která má k těm lidem nejblíž. Jak je možné, že stát se staví vůči samosprávě do role nadřízeného, když nadřízeným není? Jak je možné, že stát prostřednictvím policie a státních zástupců stíhá a ničí životy slušným lidem, aby pak řekl promiňte, spletli jsme se? A nezajímají ho bezesné noci, stresující a urážející novinové titulky, prostě nezajímá ho vůbec nic - už vůbec ne ten člověk, který sdělením absurdních obvinění a obžalob trpí jako kůň, a s ním celá jeho rodina a přátelé.

Něco se bude muset stát.

Jako první krok bych proto navrhovala zákon o odškodnění obětí nespravedlivých trestních stíhání v samosprávě, který přikáže státu uhradit za každé neoprávněně sdělené obvinění členu zastupitelstva jeden milion korun, a další milion za neoprávněnou obžalobu, která skončí osvobozením dotyčného. A proč speciální právní úprava pro samosprávu? Protože samospráva je pilíř země, a dopady na lidi zde jsou mnohonásobně citelnější, než jinde. Opomíjeje to, že podávání trestních oznámení se stalo metodou politického boje, kterému stát zdatně sekunduje.

Navrhuji rovněž, aby úředníci státu, kteří vypisují 100% tní penále, byli trestně stíháni za lichvu. Protože to znaky lichvy naplňuje.

Budu prosazovat, aby státní správa byla oddělena od samosprávy, aby stát nemohl obce úkolovat ani minimem.

Zkrátka chci a přeji si, aby samospráva byla skutečnou samosprávou, a aby stát za své chyby tvrdě platil.

V těchto týdnech na podobné vizi pracuji. Založím za tím účelem nový subjekt právní ochrany samosprávy, využiji v něm všech svých zkušeností, osobní odvahy, odborných znalostí a důvěry starostů a starostek a dalších erudovaných kolegů z advokacie, a začneme tvrdě hájit ústavně chráněné postavení samosprávy v České republice. Samospráva a lidé v těch obcích a městech si to zaslouží, a nejen to. Stává se to naprosto nezbytné, má-li se v této zemi dát v obcích a městech vůbec dýchat.

Proč tak tvrdě v tento den?
Včera jsem dostala znalecký posudek, který potvrzuje to, co říkáme v jedné kauze dva roky - že devět zastupitelů jednoho malého města stát neprávem postavil před soud jako obžalované.
Dnes byla obviněna starostka jedné z malých obcí. Za to, že spolu s kolegy získávala formou darovacích smluv od svých občanů příspěvky na opravu komunikací. Nevěříte? Pak věřte, já to dnes četla. Trpělivost došla.

Proto ten titulek. Milion za jeden na x měsíců zničený život. A tresty za penále, které je v řadě případů legitimní lichvou v barvách státu. Samospráva se musí postavit, opřít se o své občany, nás odborníky, a nesmí se dát. Žádná výchova k poslušnosti v Čechách a na Moravě. Ale přesně naopak. Musí nastat období legitimního vzdoru. Bez ohledu na to, kdo v jakých barvách v těch vesnicích a městech pracuje. To je totiž zcela vedlejší. Protože to, co se děje, si nevybírá.

Stát musí konečně pochopit, že mu povstane silný soupeř - silná a sebevědomá samospráva. A ta se bude bít za své občany, za principy právního státu, za dodržování Ústavy a dobrých mravů.

A za co se bude bít stát?

"Své" občany nemá. Po principech právního státu šlape. Ústava ho ve vztahu k samosprávě nezajímá. A dobré mravy? Kdyby nešlo o vážnou věc, zasmála abych se. Teď je ale spíš načase, aby úsměv přešel onu státní mašinerii. Až samospráva řekne "DOST". A to se prostě stane.