Stejně se vyslovil už Evropský soud pro lidská práva. Jak to, že to nevíme?

Naprosto neakceptuji rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které nás vrací do středověku, a které je současně zcela v rozporu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva.

Nepřijímám proto dané rozhodnutí jako občanka této země, jako advokátka znalá práva, ale hlavně jako máma dvou dětí s vysokou mírou odpovědnosti vůči nim. Výrok, že „zákaz muslimského šátku při teoretické výuce nemá žádný legitimní cíl. Česká republika musí akceptovat a tolerovat náboženský pluralismus, nesmí diskriminovat či naopak bezdůvodně zvýhodňovat některý z náboženských směrů“, je pro mne neuvěřitelný, skandální, pokud jde o půdu školy, a ani z hlediska práva není podle mého názoru obhajitelný.

Symboly žádného náboženství nemají prostě na školách co dělat. Tak, jako by mi vadily kříže na stěnách tříd, vadí mi i pro Evropu zcela cizorodý hidžáb na hlavě studentky.

Hidžáb totiž není jen obyčejným šátkem, jak se nám snaží vnutit a podsunout Nejvyšší soud – hidžáb jednoznačně reprezentuje cizí víru, která uznává hodnoty, které my, Evropané, musíme rezolutně odmítat. Třeba desetileté manželky, nerovné postavení žen a vícečetná manželství. O nenávisti vtloukané od dětství vůči jinověrcům nemluvě. Stačí přípomenout v posledních dnech zabité mladé lidi v Británii, a obhajobu muslimského pachatele - "vy zato můžete, že jste si mne nepřevychovali" (a to jde o muslimského mladíka, který se v Británii už narodil). Jak říkám - středověk. Pro Evropana něco nemyslitelného. To tu máme tolerovat? Akceptovat? Že přišli lidé, kteří si neváží ničeho, a jen chtějí brát, co my jsme tu staletí budovali?

A začíná to onou měkkostí a nedůvodnou velkorysostí v oblasti náboženských symbolů. Jak někdo dnes vtipně poznamenal – je to jako v pohádce o Smolíčkovi – jen dva prstíčky tam strčíme, jen co se ohřejeme, hned půjdeme…říkaly jeskyňky. A víme, jak to dopadlo. Smolíček málem skončil v kotli. Jenže jelen Evropu nespasí.

Náboženství na škole prostě nemá co dělat, i kdyby to byla údajně „jen“ podoba šátku. Čím více budeme my měkcí, tím více oni budou na nás tvrdí. Čím víc budeme ustupovat, tím víc budou oni tleskat, smát se nám a chtít víc. Braňme svou civilizaci a své historické hodnoty. V každém momentu. Kategorickým odmítnutím šátku počínaje, nevpuštěním nikoho bez naší vůle na naše území konče. I kdyby měla kauza "šátek" skončit až u Ústavního soudu, nebo u Evropského soudu pro lidská práva.

A co na to tento Evropský soud pro lidská práva už řekl? Má stejný názor, k jakému jsem došla já, ještě než jsem si jeho rozhodnutí přečetla.

Uvádím citaci z případu "Dahlab vs Švýcarsko”, kde šlo o stejnou věc – o nošení hidžábu na švýcarské škole. Soud řekl jednoznačně:
“Soud vyvažuje status positivus (tj. právo na projev víry) se statutem negativus (tj. právo nebýt vystavován projevům víry) a dochází k závěru, že by v případě žáků k ovlivnění dojít mohlo, a šátek je tedy nemístný."

Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí dále uvádí, že zahalování plyne z koránského příkazu, který jen těžko odpovídá principům genderové rovnosti, a proto se jeví složité nošení šátku vnímat v souladu s poselstvím o toleranci a především rovnosti, které mají učitelé v Evropě ve výuce jasně preferovat.

Nejvyšší soud ČR, který vzbudil v těchto dnech tolik pozornosti, je svým komentováním hidžábu s tímto judikátem v přímém rozporu, a ve svém rozhodování by se jistě měl judikaturou Evropského soudu pro lidská práva zabývat. Zase jsme chtěli být papežštější než papež, a vyslovili jsme něco neuvěřitelného – nošení hidžábu je vlastně takové obyčejné nošení šátku jako každého jiného.

Není. Ani náhodou není. Nošení hidžábu je symbol víry, která nemá na evropských školách prostě co dělat. Pokud se to dívkám nelíbí, musí jít studovat do svých krajin. Kde naopak šátek nosit musí. Protože tam ještě není žena rovnocenná bytost. Evropa je ale přece už někde zcela jinde. Nenechme si proto nutit tuto "cestu do středověku".

A trvám na tom, že nám ji nesmí nutit ani Nejvyšší soud, je-li soudem České republiky, evropské země. Ani švýcarská škola hidžáb nepovolila. Zastaly se jí švýcarské soudy, zastal se jí Evropský soud pro lidská práva. Nevidím tedy jediný důvod, proč bychom měli hidžáb náhle tolerovat ve školách my, Česká republika. To rozhodnutí NS ČR musí být zrušeno, jsme-li ještě svébytný evropský stát.