Kauza nemocnice Zlín už dávno není o nemocnici
Je o tom, zda ještě máme samosprávu, nebo její karikaturu. Proto se tentokrát musím zastat (Bůh mi odpusť!) ministra vnitra.
Připomeňme ve zkratce
Krajští zastupitelé Zlínského kraje neschválili v roce 2019 (v rozporu s jasným přáním hejtmana) výstavbu nové mnohamiliardové krajské nemocnice ve Zlínském kraji. Následoval několik měsíců zdánlivý klid, aby pak na jednom zasedání krajského zastupitelstva byl daný bod náhle opět položen v průběhu jednání na stůl, a o jeden hlas návrh na výstavbu prošel. Ono "na stůl" je přesné. Bod nebyl v programu jednání, tedy ani na úředni desce, ani v programu na úvodu zasedání. Byl doplněn až v průběhu jednání, tedy jako blesk z čistého nebe, a takto i schválen. O jeden hlas zastupitele, který změnil názor.
Nic proti jakémukoli návrhu na stavbu nemocnice. Nic proti změně názoru kohokoliv. Proti těmto praktikám ale VŠECHNO.
Co se dělo dál?
Metoda "na stůl" u mnohamilardové investice, která rozděluje kraj, přinesla ihned titulní články na stránkách regionálních médií, kde se ostře proti této metodě ohrazovali zastupitelé, občané, obce a města. I já. Ministerstvo vnitra nemohlo zůstat slepé a hluché, proto založilo spis a začalo konat. V mezích své zákonné dozorové pravomoci požádalo o vysvětlení. Mezitím mu došlo mnoho podnětů, aby se věcí zabývalo. A to není až tak obvyklé, aby lidé takto dění ve svém kraji monitrorovali. Je tedy nad slunce jasné, že kraj těžce přestřelil.
A reakce?
Na ministerstvo byla doručena reakce kraje, která odmítá nezákonnost, a aniž prošla zastupitelstvem či radou kraje, trvá si tzv. na svém. Je ale nutné položit si otázku: Kdo si to tu ale vlastně trvá na svém? Kraj? To v žádném případě. To by musela být žádost o vysvětlení ze strany ministerstva vnitra projednána zastupitelstvem, při výkladové velkorysosti pak alespoň radou kraje, a některý z těchto orgánů kraje by musel schválit obsah tohoto vysvětlení.
Nic takového se však nestalo. Kdo tedy vlastně rozhodl? Hejtman sám.
Také napsal dopis ministru vnitra, aby si s vnitrem udělal pořádek. Tedy de facto stížnost na vnitro a snaha vyvolat zásah politika do zákonné pravomoci jeho ministerstva (!!!).
Právem? Je to obvyklé? Slučuje se to s právním státem?
Ani náhodou!!!
Ministerstvo vnitra v daném případě vykonalo zcela klasicky a předvídatelně svou dozorovou pravomoc. Vlna nesouhlasu byla totiž tak velká, že ministerstvo prostě konat muselo - nemohlo takové "znásilnění" zákona tolerovat a nesouhlas řady subjektů prezentovaných v médiích přehlédnout. Tuto vlnu odporu zaznamenalo tedy napřed v médiích, proto založilo spis (jehož datem nyní zlínský hejtman argumentuje a osočuje ministra ze lži), a následně už do tohoto spisu jen sbíralo další podněty, kterých byla řada. Vím to, protože některé z nich jsem pomáhala formulovat.
Takže to shrňme
- bez ohledu na práva téměř poloviny zastupitelů, bez ohledu na práva všech občanů kraje a bez ohledu na práva všech obcí a měst kraje byl bod výstavby významné nemocnice v programu zasedání zastupitelstva kraje utajen do poslední chvíle, a to tak, že nebyl zcela úmyslně zařazen do programu řádného zasedání, a to dokonce ještě ani v úvodu zasedání
- následně byl z minuty na minutu zařazen, a to přesto, že se jedná o mnohamiliardovou investici, a stylem rovněž z minuty na minutu schválen
- když si tohoto "rychloschválení"povšimlo ministerstvo vnitra, začalo v rámci své dozorové pravomoci konat, a požádalo kraj důrazně o vysvětlení
- následně do svého spisu zakládalo řadu jasných protestů z řad zastupitelů, občanů i samosprávy, s nimiž se již dříve seznámilo v médiích
- s obsahem žádosti o vysvětlení ze strany ministerstva vnitra nebyl oficiálně seznámen žádný orgán kraje
- ministerstvu odešlo z kraje vyjádření, které ovšem není vyjádřením kraje, protože ho neschválil žádný z jeho orgánů, ale jde o vyjádření pouze hejtmana; ten je sice také orgánem kraje, ale bez podobných pravomocí
- kdo je faktickým autorem vyjádření (a nese za jeho obsah odbornou garanci) není doposud známo - lze usuzovat, že krajský úřad, protože hlavičku žádné advokátní kanceláře nemá; podobné jednání ale kraj nemá ve své působnosti, protože podle zákona o krajích "Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí". tedy není oprávněn za kraj sám jednat a cokoli formulovat. Obsah vysvětlení daného usnesení je tedy nutno přisoudit pouze hejtmanovi, který tím ovšem mohl překročit pravomoc úřední osoby, protože tím, že o nemocnici jednalo zastupitelstvo, rozhodování o této záležitosti si jednou provždy vyhradilo. To, že nyní bylo zcela opomenuto, je tak z hlediska práva docela velký problém.
- následoval dopis ministrovi s žádostí o zásah politika vůči zákonné pravomoci dozorového orgánu (!!!) - to už snad ani nelze komentovat, protože žijeme-li v právním státě, nic podobného prostě hejtman nesmí požadovat
A proč tento blog?
Přečetla jsem si dopis hejtmana Zlínského kraje ministru Hamáčkovi, ve kterém ho označuje za lháře. Mé okolí ví, že pokud jde o ministra Hamáčka, jsem z mnoha důvodů spíše přísný kritik.
Ale toto mne nemohlo nechat v klidu, protože je to un fair nařčení založené na slovíčkaření, které je evidentní snahou odvést pozornost od mnohem závažnějšího problému. A ministr nelže - ministerstvo jednalo skutečně na základě podnětů - prezentovaných v médiích. Vážný problém je ale úplně jiný.
Je jím úmyslné zneužití zákona o krajích pro odejmutí ústavně zaručených práv části zastupitelů, všem občanům a všem obcím a městům Zlínského kraje, utajení důležitého bodu jednání do poslední chvíle, neseznámení žádného orgánu kraje s obsahem žádosti o vysvětlení ze strany ministerstsva vnitra, a neschválení tohoto vysvětlení žádným z orgánů kraje, pouze hejtmanem Čunkem, který tímto krokem mohl překročit svou pravomoc. Odklonit pozornost ke krajskému úřadu nemůže, protože krajský úřad není oprávněn podobné jednání realizovat. Obsah vyjádření je tedy z právního hlediska vyjádřením, které zasílá jediná osoba, a tou je hejtman kraje. Ten sice zastupuje kraj navenek, ale není krajem - jeho jednání navenek musí ve většině případů předcházet rozhodnutí rady nebo zastupitelstva kraje. Žádné takové však nebylo přijato.
A to nařčení ze lži? Ani to není fér. Ministerstvo vnitra reagovalo na média, ve kterých prezentovalo své výhrady skutečně řada subjektů, tedy ministerstvo opravdu reagovalo na základě signálu zvenčí, které zachytilo v médiích, a které mu pak skutečně doputovaly i v písemné podobě.
Tedy problémem tu tentokrát skutečně není ministr vnitra.
Problémem je hejtman Zlínského kraje, který si se zákonem o krajích evidentně nijak nekomplikuje život. Dokonce až do té míry, že za kraj nyní sám rozhoduje a formuluje vysvětlení, které by měl předložit k projednání především zastupitelstvu, protože je to ono, kterému vnitro de facto vytýká velmi závažnou věc - popření ústavních práv části zastupitelů, všech občanů kraje a veškeré obecní samosprávy kraje.
Tedy nyní se ve Zlínském kraji nehraje o zlínskou nemocnici. Hraje se o samu podstatu samosprávy - totiž zda ji lze soustředit v rukou jednoho člověka, který si prostě dělá, co chce.
A pro úplnost dodávám, že můj komentář by byl stejný, kdyby něco podobného "páchal" kterýkoli hejtman. Zákon se prostě znásilňovat nemá. To je cesta do pekel.
Připomeňme ve zkratce
Krajští zastupitelé Zlínského kraje neschválili v roce 2019 (v rozporu s jasným přáním hejtmana) výstavbu nové mnohamiliardové krajské nemocnice ve Zlínském kraji. Následoval několik měsíců zdánlivý klid, aby pak na jednom zasedání krajského zastupitelstva byl daný bod náhle opět položen v průběhu jednání na stůl, a o jeden hlas návrh na výstavbu prošel. Ono "na stůl" je přesné. Bod nebyl v programu jednání, tedy ani na úředni desce, ani v programu na úvodu zasedání. Byl doplněn až v průběhu jednání, tedy jako blesk z čistého nebe, a takto i schválen. O jeden hlas zastupitele, který změnil názor.
Nic proti jakémukoli návrhu na stavbu nemocnice. Nic proti změně názoru kohokoliv. Proti těmto praktikám ale VŠECHNO.
Co se dělo dál?
Metoda "na stůl" u mnohamilardové investice, která rozděluje kraj, přinesla ihned titulní články na stránkách regionálních médií, kde se ostře proti této metodě ohrazovali zastupitelé, občané, obce a města. I já. Ministerstvo vnitra nemohlo zůstat slepé a hluché, proto založilo spis a začalo konat. V mezích své zákonné dozorové pravomoci požádalo o vysvětlení. Mezitím mu došlo mnoho podnětů, aby se věcí zabývalo. A to není až tak obvyklé, aby lidé takto dění ve svém kraji monitrorovali. Je tedy nad slunce jasné, že kraj těžce přestřelil.
A reakce?
Na ministerstvo byla doručena reakce kraje, která odmítá nezákonnost, a aniž prošla zastupitelstvem či radou kraje, trvá si tzv. na svém. Je ale nutné položit si otázku: Kdo si to tu ale vlastně trvá na svém? Kraj? To v žádném případě. To by musela být žádost o vysvětlení ze strany ministerstva vnitra projednána zastupitelstvem, při výkladové velkorysosti pak alespoň radou kraje, a některý z těchto orgánů kraje by musel schválit obsah tohoto vysvětlení.
Nic takového se však nestalo. Kdo tedy vlastně rozhodl? Hejtman sám.
Také napsal dopis ministru vnitra, aby si s vnitrem udělal pořádek. Tedy de facto stížnost na vnitro a snaha vyvolat zásah politika do zákonné pravomoci jeho ministerstva (!!!).
Právem? Je to obvyklé? Slučuje se to s právním státem?
Ani náhodou!!!
Ministerstvo vnitra v daném případě vykonalo zcela klasicky a předvídatelně svou dozorovou pravomoc. Vlna nesouhlasu byla totiž tak velká, že ministerstvo prostě konat muselo - nemohlo takové "znásilnění" zákona tolerovat a nesouhlas řady subjektů prezentovaných v médiích přehlédnout. Tuto vlnu odporu zaznamenalo tedy napřed v médiích, proto založilo spis (jehož datem nyní zlínský hejtman argumentuje a osočuje ministra ze lži), a následně už do tohoto spisu jen sbíralo další podněty, kterých byla řada. Vím to, protože některé z nich jsem pomáhala formulovat.
Takže to shrňme
- bez ohledu na práva téměř poloviny zastupitelů, bez ohledu na práva všech občanů kraje a bez ohledu na práva všech obcí a měst kraje byl bod výstavby významné nemocnice v programu zasedání zastupitelstva kraje utajen do poslední chvíle, a to tak, že nebyl zcela úmyslně zařazen do programu řádného zasedání, a to dokonce ještě ani v úvodu zasedání
- následně byl z minuty na minutu zařazen, a to přesto, že se jedná o mnohamiliardovou investici, a stylem rovněž z minuty na minutu schválen
- když si tohoto "rychloschválení"povšimlo ministerstvo vnitra, začalo v rámci své dozorové pravomoci konat, a požádalo kraj důrazně o vysvětlení
- následně do svého spisu zakládalo řadu jasných protestů z řad zastupitelů, občanů i samosprávy, s nimiž se již dříve seznámilo v médiích
- s obsahem žádosti o vysvětlení ze strany ministerstva vnitra nebyl oficiálně seznámen žádný orgán kraje
- ministerstvu odešlo z kraje vyjádření, které ovšem není vyjádřením kraje, protože ho neschválil žádný z jeho orgánů, ale jde o vyjádření pouze hejtmana; ten je sice také orgánem kraje, ale bez podobných pravomocí
- kdo je faktickým autorem vyjádření (a nese za jeho obsah odbornou garanci) není doposud známo - lze usuzovat, že krajský úřad, protože hlavičku žádné advokátní kanceláře nemá; podobné jednání ale kraj nemá ve své působnosti, protože podle zákona o krajích "Krajský úřad plní úkoly v samostatné působnosti uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí". tedy není oprávněn za kraj sám jednat a cokoli formulovat. Obsah vysvětlení daného usnesení je tedy nutno přisoudit pouze hejtmanovi, který tím ovšem mohl překročit pravomoc úřední osoby, protože tím, že o nemocnici jednalo zastupitelstvo, rozhodování o této záležitosti si jednou provždy vyhradilo. To, že nyní bylo zcela opomenuto, je tak z hlediska práva docela velký problém.
- následoval dopis ministrovi s žádostí o zásah politika vůči zákonné pravomoci dozorového orgánu (!!!) - to už snad ani nelze komentovat, protože žijeme-li v právním státě, nic podobného prostě hejtman nesmí požadovat
A proč tento blog?
Přečetla jsem si dopis hejtmana Zlínského kraje ministru Hamáčkovi, ve kterém ho označuje za lháře. Mé okolí ví, že pokud jde o ministra Hamáčka, jsem z mnoha důvodů spíše přísný kritik.
Ale toto mne nemohlo nechat v klidu, protože je to un fair nařčení založené na slovíčkaření, které je evidentní snahou odvést pozornost od mnohem závažnějšího problému. A ministr nelže - ministerstvo jednalo skutečně na základě podnětů - prezentovaných v médiích. Vážný problém je ale úplně jiný.
Je jím úmyslné zneužití zákona o krajích pro odejmutí ústavně zaručených práv části zastupitelů, všem občanům a všem obcím a městům Zlínského kraje, utajení důležitého bodu jednání do poslední chvíle, neseznámení žádného orgánu kraje s obsahem žádosti o vysvětlení ze strany ministerstsva vnitra, a neschválení tohoto vysvětlení žádným z orgánů kraje, pouze hejtmanem Čunkem, který tímto krokem mohl překročit svou pravomoc. Odklonit pozornost ke krajskému úřadu nemůže, protože krajský úřad není oprávněn podobné jednání realizovat. Obsah vyjádření je tedy z právního hlediska vyjádřením, které zasílá jediná osoba, a tou je hejtman kraje. Ten sice zastupuje kraj navenek, ale není krajem - jeho jednání navenek musí ve většině případů předcházet rozhodnutí rady nebo zastupitelstva kraje. Žádné takové však nebylo přijato.
A to nařčení ze lži? Ani to není fér. Ministerstvo vnitra reagovalo na média, ve kterých prezentovalo své výhrady skutečně řada subjektů, tedy ministerstvo opravdu reagovalo na základě signálu zvenčí, které zachytilo v médiích, a které mu pak skutečně doputovaly i v písemné podobě.
Tedy problémem tu tentokrát skutečně není ministr vnitra.
Problémem je hejtman Zlínského kraje, který si se zákonem o krajích evidentně nijak nekomplikuje život. Dokonce až do té míry, že za kraj nyní sám rozhoduje a formuluje vysvětlení, které by měl předložit k projednání především zastupitelstvu, protože je to ono, kterému vnitro de facto vytýká velmi závažnou věc - popření ústavních práv části zastupitelů, všech občanů kraje a veškeré obecní samosprávy kraje.
Tedy nyní se ve Zlínském kraji nehraje o zlínskou nemocnici. Hraje se o samu podstatu samosprávy - totiž zda ji lze soustředit v rukou jednoho člověka, který si prostě dělá, co chce.
A pro úplnost dodávám, že můj komentář by byl stejný, kdyby něco podobného "páchal" kterýkoli hejtman. Zákon se prostě znásilňovat nemá. To je cesta do pekel.