Protože jsme naivní? Hloupí? Pohodlní? Neinformovaní? Chybí nám perspektiva? Správné hodnoty? Možná od všeho trochu. Ale hlavně proto, že odmítáme převzít odpovědnost, kterou jsme na sebe dobrovolně vzali, nebo nám byla svěřena!

Média jsou (konečně) plná informací o nekvalitních potravinách v obchodech. Najednou je z toho velké téma. Pohybuji se v této branži téměř 20 let. To, co se dnes popisuje v médiích, je výslednicí dlouhodobého procesu, na kterém se podepsali všichni aktéři: dodavatelé, obchodníci, nakupující i stát.

Problém začal u obchodníků, kteří již v druhé polovině devadesátých let vesměs reagovali bez invence na rostoucí konkurenční tlak (čím dál víc metrů čtverečních prodejní plochy na jednoho obyvatele) tupou cenovou strategií; a vydrželo jim to dodnes. Pokud dominantní hráči reprezentující více jak 70% relevantního trhu hrají jednu hru (na slevu a cenu), jak jinak to může dopadnout?

Dnes je situace taková, že nákupčí zahraničních obchodních řetězců (snad jen kromě Makra) nejsou motivování za finanční výkon svěřené kategorie zboží, ale za to, kolik bonusů a dalších poplatků vyrazí z dodavatelů. Devadesát procent svého úsilí firmy nevěnují tomu, jak uspokojit zákazníka, ale jak „oholit“ dodavatele! Tím samy sebe degradují do pozice „komodity“, kde jediným kritériem výběru je cena. Tato „zákopová“ válka nese s sebou obrovské náklady na obou stranách, které zaplatí nakupující úplně zbytečně.

Daleko zásadnější problém ale je, že dodavatelé podléhají cenovému tlaku prostřednictvím změn v recepturách a změn v technologii výroby. Mnoho výrobců snižuje postupně kvalitu vstupních surovin a mění jejich poměry a tím testuje, co zákazník vydrží. Dostane-li se za hranu (pokles prodejů), vrátí recepturu na úroveň poslední fungující a v reklamně to prodá jako novinku: ještě krémovější, s ještě vyšším obsahem oříšků, s většími kousky ovoce atd.

K tomu je potřeba připočíst běžné používání klamavé reklamy. Například Danone v USA dostalo pokutu 21 mil. dolarů za klamání spotřebitelů v souvislosti se zdravotními účinky jejich „bifidus“. A zde? Prohlásili, že nevidí důvod cokoliv na tvrzení o zdravotních účincích jejich produktů měnit!

Důsledky jsou vážné: cena se stává nepřiměřeně významným kritériem při rozhodování. Tím, že se všichni – obchodníci i dodavatelé – přizpůsobují této destruktivní strategii, nikdo nekultivuje poptávku a v populaci chybí povědomí o tom, co je měřítkem kvality v jednotlivých kategoriích. Chuť je atribut, se skutečnou kvalitou u mnoha kategorií nesouvisí. U obchodníků i výrobců zmizela stavovská čest, u podstatné části spotřebitelů alespoň instinktivní poptávka po kvalitě.

A stát? Ten si myje ruce… požaduje pouze potravinou bezpečnost (rozumějme: aby nás to nezabilo hned po konzumaci), nikoliv definovaný standard kvality. To prý zajistí „trh“. Ale zde tržní mechanismy evidentně selhávají. Důvod je jednoduchý: zpětná vazba (zdravotní důsledky konzumace nekvalitních potravin) je příliš dlouhá a nejednoznačná - kombinuje se s dalšími příčinami.

Můžeme to zobecnit. Podobné je to i jinde.

Čemu nás vystavují média? I zde konzumujeme převážně odpad. Bulvarizace většiny médií nezadržitelně pokračuje. Sociologové trpně komentují důsledky, především pro děti a mládež. Známý historik Zdeněk Mahler to kdysi vyjádřil trefně, když komentoval nesoulad mezi skutečným stavem a původním projektem televize NOVA. Naznačil na těle pomyslnou čáru nad žaludkem a řekl: „Slibovali, že budou působit na horní část a místo toho působí na spodní část“. A to nemluvím o skryté či zjevné manipulaci, dehonestování nepohodlných, o tabuizovaných tématech, včetně veřejnoprávních médií. Jak to, že u Václava Moravce diskutují z 99,9% politici, když jich není v populaci ani 1%, copak veřejnoprávní = politický? Kdybych to přirovnal k potravinám, nejen že konzumujeme nekvalitní média, ale jsou nám tam často přidávány halucinogeny, ingredience vytvářející závislost, vycpávky s nulovou nutriční hodnotou, ale také obsah žumpy a jedy!

Patologické důsledky gamblerství hráčů na hracích automatech a video loterijních terminálech jsou již dobře popsané. Co je za tím? Dobrý business pro pár lidí, pračka na špinavé peníze. Co říká stát – v tomto případě Kalousek? „Je to jen nevinná zábava…“.

To, že konzumujeme i odpadky v oblasti politické, je už jen zřejmý důsledek. Před volbami slibují politici lepší budoucnost všem, případně slibují svým voličům, že ukradnou peníze jiné skupině obyvatel a dají je jim. Po volbách ale nedají nikomu nic a berou všem bez rozdílu: pro sebe.

Můžu se pak divit, když si povídám s vysoce postaveným manažerem telekomunikačního operátora, který si ztěžuje, že v obchodech se nedají koupit kvalitní potraviny? A že jiný manažer, pro změnu obchodního řetězce, si ztěžuje na operátory, jak jsou v Čechách předražené telekomunikační služby a že by se s tím mělo něco dělat? A někomu dalšímu, který se mi svěřil, že ve stavebnictví se bez úplatku nedá přežít a říká, že by se něco mělo udělat s kvalitou potravin i s předraženými telekomunikačními službami? Já nic, já muzikant. Jen dělám, co se mi řekne… Kde jsem to jen slyšel?

Prostě jsme si zvykli na NĚ nadávat. Ale ONI = MY, jen v jiné roli!

Aby bylo jasno: nestěžuji si. Pouze konstatuji, že jsme v roce 1989 velmi snadno a rádi přijali nabídnutou SVOBODU. Ale nějak jsme tam nechali ležet ODPOVĚDNOST, která je její nedílnou součástí. Je na čase se pro ni vrátit a zvednout ji. A zaintegrovat do svého profesního i osobního konání. Proč konzumujeme odpadky? Protože je produkujeme! A sklízíme to, co jsme zaseli.

Mnoho z nás ze své pozice ovlivňuje životy jiných; u někoho je to „jen“ rodina, u někoho to mohou být miliony lidí. Nazývám pro sebe tuto sféru vlivu „kruhem odpovědnosti“. Někdo jiný se na stejný kruh může dívat jako na „prostor k drancování“. Je jen na nás, jaký úhel pohledu zvolíme. Máme to v rukou víc, než si myslíme. Skutečná změna musí začít zdola…

Pekař nebude šidit rohlíky, řidič neodjede od nehody, chlapi začnou držet slovo. Manažer obchodní firmy pak odmítne antidatovat datum spotřeby, stavitel nedá úplatek ouřadovi a člověk od telefonního operátora podá trestní oznámení na kartelovou dohodu krytou ČTÚ. Novinář se nebude podílet na evidentně placené dehonestující kampani a jiný nalezne odvahu prosadit článek zveřejňující nepříjemnou pravdu proti zájmům inzerentů. Podnikatel přesídlí zpět firmu z daňového ráje do ČR. Slušný státní zástupce pak dotáhne tutlanou kauzu k soudu a další slušný soudce možná odsoudí velkou rybu. Každý může být kamínkem, který spustí lavinu, jejímž výsledkem bude kompletní výměna establishmentu.

Na plíseň v bytě můžeme vzít sprej. Problém je, že po čase se objeví znovu. Byt bez plísně je o změně klimatu.