Nevrtěti psem aneb Volební preference pod lupou
Kolik existuje skutečně přesvědčených voličů parlamentních stran? Kolik hlasů pro ně je jen “vynucených“? Jaký je reálný volební potenciál neparlamentních stran?
Naše iniciativa si nechala před krajskými volbami udělat pro všech třináct krajů nezávislý výzkum volebních preferencí. Na rozdíl od ostatních obdobných výzkumů nás nezajímaly preference jednotlivých politických stran, ale zaměřili jsme se na celkový volební potenciál neparlamentních stran a naopak, na počet voličů, kteří vědomě podporují parlamentní strany.
V každém kraji bylo dotazováno přes tisíc respondentů, kvótním výběrem podle pohlaví, věku, vzdělání a velikosti sídla. Dohromady máme k dispozici odpovědi od více jak 15 000 respondentů. Tedy statistická hodnověrnost je více než dostačující pro každý kraj. Pokud vás zajímá celý report, najdete ho zde. Obdobný je k dispozici i pro jednotlivé kraje na stránkách vymentepolitiky.cz.
Každý respondent odpovídal na pouhé dvě až tři otázky:
1) Půjdete volit do zastupitelstev krajů ve dnech 12. – 13. 10 2012?
2a) Z jakého důvodu nepůjdete ke krajským volbám? (odpovídali jen Ti, kdo na předchozí otázku odpověděli „rozhodně ne“)
2b) Budete zvažovat, že dáte hlas nějaké neparlamentní straně či regionálnímu uskupení? (odpovídali Ti, kteří na první otázku odpověděli jinak, než „rozhodně ne“)
3) Z jakého důvodu nezvažujete, že dáte hlas nějaké neparlamentní straně či regionálnímu uskupení? (odpovídali jen Ti, kteří na otázku 2b vybrali odpověď "spíše ne" nebo "rozhodně ne")
Zde jsou syntetické výsledky (všechny údaje jsou procenta z celku):

Abych odpověděl exaktně na v úvodu položené otázky: 15,1%, minimálně 16,3%, 25,4%.
Tímto se také dozvídáme něco více o mechanismu, jak vzniká v naší zemi moc skrze volby (říkejme jim i s hořkou pachutí v ústech demokratické):
Jádrem je 15% skutečně přesvědčených (kmenových) voličů parlamentních stran. K nim se přidá dalších minimálně 16,3% hlasů, které dostanou parlamentní strany jen z důvodů nedůvěry malým stranám (9,7%), ze strachu propadnutí hlasu kvůli 5%ní klauzuli (3,3%) či z dalších důvodů (3,3%). Dalších 5 až 10% dostanou od nerozhodných voličů.
To ale pořád nestačí k legitimitě moci (>50%). Tu jim dodají nevoliči: těch cca 40% si vynásobme dvěma, protože účast bude poloviční (v lepším případě).
Dodat není co. Snad jen, že moc establishmentu drží pohromadě jen díky apatii (šedá barva) a totální nedůvěře (tmavě červená) podstatné části voličů. A to také není nic nového. Jen na to od teď máme razítko od sociologů.
Zbývá jedna ryze teoretická otázka: Co by se stalo, kdyby šli k volbám všichni voliči? A volili beze strachu a frustrace?
Naše iniciativa si nechala před krajskými volbami udělat pro všech třináct krajů nezávislý výzkum volebních preferencí. Na rozdíl od ostatních obdobných výzkumů nás nezajímaly preference jednotlivých politických stran, ale zaměřili jsme se na celkový volební potenciál neparlamentních stran a naopak, na počet voličů, kteří vědomě podporují parlamentní strany.
V každém kraji bylo dotazováno přes tisíc respondentů, kvótním výběrem podle pohlaví, věku, vzdělání a velikosti sídla. Dohromady máme k dispozici odpovědi od více jak 15 000 respondentů. Tedy statistická hodnověrnost je více než dostačující pro každý kraj. Pokud vás zajímá celý report, najdete ho zde. Obdobný je k dispozici i pro jednotlivé kraje na stránkách vymentepolitiky.cz.
Každý respondent odpovídal na pouhé dvě až tři otázky:
1) Půjdete volit do zastupitelstev krajů ve dnech 12. – 13. 10 2012?
2a) Z jakého důvodu nepůjdete ke krajským volbám? (odpovídali jen Ti, kdo na předchozí otázku odpověděli „rozhodně ne“)
2b) Budete zvažovat, že dáte hlas nějaké neparlamentní straně či regionálnímu uskupení? (odpovídali Ti, kteří na první otázku odpověděli jinak, než „rozhodně ne“)
3) Z jakého důvodu nezvažujete, že dáte hlas nějaké neparlamentní straně či regionálnímu uskupení? (odpovídali jen Ti, kteří na otázku 2b vybrali odpověď "spíše ne" nebo "rozhodně ne")
Zde jsou syntetické výsledky (všechny údaje jsou procenta z celku):

null
Abych odpověděl exaktně na v úvodu položené otázky: 15,1%, minimálně 16,3%, 25,4%.
Tímto se také dozvídáme něco více o mechanismu, jak vzniká v naší zemi moc skrze volby (říkejme jim i s hořkou pachutí v ústech demokratické):
Jádrem je 15% skutečně přesvědčených (kmenových) voličů parlamentních stran. K nim se přidá dalších minimálně 16,3% hlasů, které dostanou parlamentní strany jen z důvodů nedůvěry malým stranám (9,7%), ze strachu propadnutí hlasu kvůli 5%ní klauzuli (3,3%) či z dalších důvodů (3,3%). Dalších 5 až 10% dostanou od nerozhodných voličů.
To ale pořád nestačí k legitimitě moci (>50%). Tu jim dodají nevoliči: těch cca 40% si vynásobme dvěma, protože účast bude poloviční (v lepším případě).
Dodat není co. Snad jen, že moc establishmentu drží pohromadě jen díky apatii (šedá barva) a totální nedůvěře (tmavě červená) podstatné části voličů. A to také není nic nového. Jen na to od teď máme razítko od sociologů.
Zbývá jedna ryze teoretická otázka: Co by se stalo, kdyby šli k volbám všichni voliči? A volili beze strachu a frustrace?