Věda žije (neumřelať, jenom spí ...)

24. 10. 2010 | 14:54
Přečteno 5070 krát
Proti nedomyšleným reformám vědy je třeba se ozvat. Ale neměli bychom při tom démonizovat své oponenty.

Vždycky cítím trochu rozpaky, když třeba lékaři bojují o více peněz pro zdravotnictvím a zdůvodňují to zájmy pacientů; nebo když o peníze bojují železničáři a dovolávají se pohodlí cestujících. (Mám vždycky pocit, že kdyby mělo jít o pacienty, cestující ap., tak by se především měli ozývat oni sami.) Nemohu tedy nepociťovat jisté rozpaky i nad tím, když my, kdo se živíme vědou, bojujeme o peníze a zaklínáme se prospěšností vědy pro naši společnost a její budoucnost. (Opět se nemohu zbavit pocitu, že pokud jde skutečně o tohle, tak by se měla ozvat "společnost" vně té naší vědecké.) Aktivisté ze spolku Věda žije! dokonce hovoří o "tunelování české vědy a kultury". A i když souhlasím s tím, že mnoho z toho, co se v této zemi v posledních letech odehrává pod hlavičkou reformy vědy, je skutečně nedomyšlené či vyloženě hloupé, a něco možná skutečně i snese přízvisko tunelování, udělali bychom my, kteří si něco takového myslíme, mnohem lépe, kdybychom své odpůrce nedémonizovali. Rozhodně si nemyslím, že každý, kdo se snaží prosadit reformy, a třeba i hloupé reformy, to dělá z nějakých zištných či obmyslných důvodů. A nemyslím si, že bychom žádné reformy nepotřebovali.
Myslím, že to, co je na přístupu našich dosavadních vlád a jimi vytvořených komisí k vědě jednoznačně špatně, lze shrnout do tří nejzákladnějších bodů, které uvádím níže. U každého z nich však přidávám nějaké ale, nějaké varování před způsoby, kterými může jeho opodstatněná kritika přerůst v něco, co už se mi opodstatněné být nejeví. Předem však upozorňuji na to, že moje perspektiva je omezená: pohybuji se v kontextu humanitních věd (a to navíc v jistém smyslu na jejich periférii), takže je možné, že ne vše, co říkám, platí stejnou měrou i pro jiné vědní oblasti.
1. Současný systém hodnocení vědeckých výkonů je špatný. Nejsem si jistý, jak moc je špatný z hlediska přírodních věd, ale a hlediska humanitních věd je (jak jsem to podrobně ukazoval na jiném místě) přímo tragický. Nestimuluje k produkování podstatných výsledků mezinárodní úrovně, ale spíš různých pseudovýsledků; a vědeckou výkonnost hodnotí velmi neadekvátně.
Ale: Neměli bychom propadat iluzi, že na nás, kdo máme vysezené místo na nějakém významném vědeckém či vědecko-pegagogickém pracovišti, se vlastně žádné hodnocení nemá vztahovat, že to naopak můžeme být právě jenom my, kdo můžeme hodnotit jiné. V kruzích svých humanitních kolegů jsem se již několikrát setkal s nadšeným opakováním výroku německého filosofa Hanse-Georga Gadamera, podle kterého by měla být věda řízena především tak, že se dá "důvěra důvěryhodným", což ve mně vyvolává skutečné rozpaky. Otázkou samozřejmě je, jak ti, kdo na vědu přidělují peníze, ty důvěryhodné poznají; a mám vždy podezření, že co se za tímto výrokem skrývá, je přesvědčení některých příslušníků vědeckého establishmentu, že těmi důvěryhodnými jsou samozřejmě oni, takže oni jsou nad jakýmkoli hodnocením. Já mám naopak pocit, že kdokoli z nás může v prostředí, kde nebude muset nic prokazovat, lehko zlenošit, zhloupnout či jinak zdegenerovat. A naopak má-li někdo skutečně výsledky, pak mu nedělá problém je vykázat (bude-li samozřejmě systém vykazování rozumný). A mám pocit, že věda může rozumně fungovat jedině v prostředí, které je otevřené v tom smyslu, že do něj mohou vstupovat noví lidé, kteří prokážou, že na to mají, a že případně mohou i vystřídat ty, kteří na to mít přestali.
Dokonce si myslím, že se neobejdeme bez hodnocení ,které bude částečně založeno na kvantitativních (scientometrických) metodách. Opět zvláště v humanitních vědách se často setkávám s názory, že jakákoli kvantifikace je nesmyslná, neboť prostě ignoruje kvalitu. Tak tomu ale podle mne není: i impakt faktory, které se počítají pro přírodní a společenské vědy, do určité míry kvalitu odrážejí. Kvantitativní metody jsou samozřejmě velmi omezené a v některých ohledech problematické - je však třeba vidět, že jejich alternativa, to jest všelijaké hodnotící komise, jsou v mnohých ohledech ještě problematičtější. Mají-li totiž hodnocení vždy v rukou zase příslušníci establishmentu, je vždy v ohrožení ona otevřenost, bez které, jak píšu výše, dobrá a plodná (rozuměj: nedegenerující) věda nemůže existovat.
Z toho všeho podle mne plyne, že pokud chceme kritizovat dnešní špatný systém hodnocení, pak, aby byla naše kritika věrohodná, bychom měli mít připraven lepší návrh (který by nebyl postaven jenom na tom, že my si už nějak jeden druhého ohodnotíme); což myslím, vyjde-li se ze zkušeností ostatních evropských zemí, není zase až takový problém.
2. Je třeba uznat základní výzkum jako svébytnou kategorii. Dosavadní vlády a jimi vytvořené komise zatím prokázaly pramálo pochopení pro to, co to základní výzkum je. Propojením myšlenek výzkumu a inovace (název komise, která má vládní strategii tvořit vůbec neobsahuje slovo věda) sugerují myšlenku, že jakýkoli výzkum je tu proto, aby přinášel bezprostředně využitelné výsledky. Ale základní výzkum, tak jak se ve vyspělém světě etabloval v posledních desetiletích, takhle nefunguje: probádává nejrůznější oblasti lidského i nelidského světa prostě s cílem objevit věci, o kterých ještě nevíme, či porozumět dějům, které ještě nechápeme. A tento výzkum se v této podobě etabloval proto, že podstatné objevy mohou být uskutečněny mnohem spíše v rámci takového 'bezcílného' hledání, než v rámci řešení konkrétních problémů, které před nás staví praxe. Výsledky tohoto druhu bádání pak zřejmě není možné hodnotit podle jejich okamžité rentability.
Abych však předešel nedorozumění: nechci říci, že by byl takový výzkum rentabilní není. Myslím, že je, jenom je to jednak až v dlouhodobé perspektivě a jednak značně výběrově v tom smyslu, že na jeden vědecký tým, který něco převratného objeví nebo zjistí, tu může být deset jiných týmů, které takové štěstí nemají. ('Rentalibita' samozřejmě může v různých oborech znamenat různé věci - biochemik, který popíše procesy, na základě jejichž pochopení je pak možné vyvinout lék na nějakou nevyléčitelnou nemoc, je samozřejmě rentabilní velmi přímočaře; historik, který nám dovolí pochopit, co jsme to v minulosti vyváděli a co nás dovedlo tam, kde jsme, je samozřejmě rentabilní v mnohem problematičtěji vyčíslitelném smyslu.) Zdá se mi tedy nesmyslné, dávat do jednoho pytle takto fungující základní výzkum, jehož úspěšnost se často v krátkodobé perspektivě nemůže měřit ničím jiným než ohlasem v mezinárodní vědecké komunitě, s výzkumem, kterému se říká "aplikovaný" a jehož výstupem jsou patenty, "poloprovozy" ap. Vláda by tedy měla rozhodnout, kolik bude investovat přímo do základního výzkumu.
Ale: My všichni musíme pochopit, že v době, kdy se na všech frontách šetří, není tabu ani otázka investic do vědy; a že ne každé rozhodnutí o snížení prostředků je podlým útokem na českou vědu a kulturu. Také si musíme připustit, že prostředí základního výzkumu, jehož skutečná hodnota se vyjevuje až retrospektivně, může sloužit i jako černá díra na peníze: zkoumat lze naprosto všechno a nevýkonnost není vždy těžké schovat za všelijaké pseudovýkony. (A právě také z tohoto důvodu nutně potřebujeme nějaké třeba ne zcela dokonalé, ale průkazné hodnocení kvality vědecké práce, které nebude vypadat tak, že si jenom jeden druhému udělujeme absolutorium.)
Je samozřejmě otázka, kolik peněz se má investovat do základního výzkumu, a jaký má být poměr mezi tím, co jde do základního a co do aplikovaného výzkumu. (Myslím tím, rozumný aplikovaný výzkum; problém je samozřejmě i v tom, že vymezit, kde končí skutečný aplikovaný výzkum a kde už se jedná o nějakou čistě komerční činnost, je asi velmi obtížné; takže i tady se otevírá velmi významná černá díra na peníze, ne-li dokonce pro to, co mí kolegové nazývají "tunelováním".)
3. Akademie věd je relativně dobře fungující instituce produkující relativně dobré vědecké výsledky. Někdy mám tendenci si - z mé omezené perspektivy - myslet, že ke skutečně dobrému fungování máme dost daleko; avšak faktem je, že většina z toho, co se předkládá jako alternativy (například přidělovat peníze na vědu prostřednictvím všelijakých rezortních "grantových agentur") je nesrovnatelně horší. To je třeba mít na paměti zejména při jakýchkoli úvahách o transformaci Akademie; je třeba si dobře rozmyslet, zda taková transformace nestvoří něco podstatně horšího. Bylo by absurdní prostě sebrat peníze Akademii a tvářit se, že tím nebereme peníze základnímu výzkumu jako takovému, protože na ty peníze pak budou moci dosáhnout například vysoké školy a výzkum se bude moci dělat jinde. Zformovat fungující výzkumné týmy nějaký čas trvá, a pokud se některé z těch opravdu dobrých v Akademii rozbijí, může to být škoda prakticky nenávratná. Je také třeba vidět, že skutečně špičkoví badatelé obvykle nemají problém si najít uplatnění za hranicemi, takže pokud by se situace v ústavech Akademie prostě jenom zhoršovala, pak hrozí to, že odtud zmizí právě oni a zůstanou tam ti průměrní a podprůměrní.
Ale: Diskusím o reformách či transformacích Akademie se nelze v žádném případě vyhýbat. Je faktem, že takto rozsáhlá čistě badatelská instituce není nic ve světě běžného; a otázka, zda by nebylo rozumnější dělat tento výzkum na vysokých školách je samozřejmě naprosto legitimní. Myslím, že reformy, jak o nich uvažovali ti rozumnější členové vládní Rady pro výzkum a vývoj a inovace za Topolánkovy a Fischerovy vlády, vycházely právě z takovýchto úvah a ty nelze prostě smést se stolu jako podlý útok na vědu. A je také fakt (alespoň mně se to tak, z oné mé omezené perspektivy, jeví dost jednoznačně), že na efektivitě práce v Akademii rozhodně je co zlepšovat. (Ale to jsme zase zpátky u toho prvního bodu: dokud nebudeme mít nějaké rozumné hodnocení výkonnosti, nehneme se z místa.)

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy