Nejobtížnější překážka na cestě k přímé volbě prezidenta padla. Vyjednavači sociální demokracie a koaličních stran se shodli na tom, že prezident by měl být volen ve dvoukolové volbě, způsobem známým ze senátních voleb. Definitivně vyloučena je tak volba za pomoci velmi složitého a téměř neužívaného australského modelu. Jsem rád, že právo navrhovat kandidáta na hlavu státu, bude mít i veřejnost, a to formou petice doplněné padesáti tisíci podpisů občanů. Ani tak není vše vyjasněno a jednat se bude dál. ČSSD by ráda prosadila významnější změny.

Šestileté období
Prodloužením funkčního období z pěti na šest let bychom dosáhli toho, aby se prezidentské volby konaly vždy současně s volbami senátními a současně také s volbami do krajských zastupitelstev, respektive volbami do zastupitelstev měst obcí. Nejde jen o miliardové úspory na straně státu. Tato praxe by jednoznačně zvýšila počet voličů u všech takto spojených voleb. A to je přece správné.

Výhrada, že spojení voleb přinese do prezidentské volby i jiná témata, neobstojí. Poslední krajské volby v roce 2008 byly referendem o tehdejší vládě Mirka Topolánka a asociální pravicové politice, i když se s volbami do sněmovny nekonaly.

Pokud by prezident v průběhu období rezignoval nebo byl odvolán, konaly by se na zbývající období volby doplňovací, nebo by na několik měsíců převzali společně kompetence například předseda senátu a premiér. Nehrozilo by tak, že by se spojení voleb v budoucnu z důvodu rezignace prezidenta se senátními volbami rozešlo. O těchto variantách však budeme dále diskutovat.

Pravomoci prezidenta
Prosazujeme, aby postavení prezidenta a nezávislost justice byly posíleny, čehož chceme dosáhnout v případě jmenování funkcionářů nejvyšších soudů. Nově by prezident nepotřeboval souhlas vlády v případě jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu.

V případě udělování milostí by byl zachován stav současný, prezident by tedy nemohl být ve svém rozhodování nikým omezen. Nově by však potřeboval souhlas vlády k abolici – zrušení trestního stíhání před jeho dokončením, tedy rozhodnutím soudu o vině a trestu. Není podle nás správné, aby nikým nekontrolovaný prezident mohl zasahovat do probíhajícího trestního řízení. Takové zásahy je třeba velmi vážit, neboť mají velký vliv na chápání pojmu spravedlnosti.

V případě jmenování Bankovní rady České národní banky navrhujeme, aby dosud nikým omezený prezident byl ve svém jmenování vázán souhlasem senátu. Není důvod, aby na personální obsazení instituce odpovědné za monetární politiku měl vliv jediný člověk, navíc když za hospodářskou politiku je odpovědná vláda.

Odvolatelnost a odpovědnost prezidenta
Postavení prezidenta jako nedotknutelného monarchy je v Evropě zcela unikátní. V sousedním Rakousku a na Slovensku volí občané své prezidenty přímo. A také je mohou kdykoliv odvolat lidovým hlasováním. Něco tak revolučního nenavrhujeme, neboť je to pro ostatní strany zcela nepřijatelné. Rádi bychom ale, aby prezident byl odvolatelný v případě, kdy se dopustí velezrady, hrubým způsobem poruší ústavu nebo spáchá závažný zločin. Podle dnešní úpravy je prezident v podstatě neodvolatelný (s výjimkou velezrady) a nelze jej nikdy pro spáchání žádného trestného činu ani začít stíhat, ani zbavit funkce. O tom, zda bude či nebude prezident odvolán by pak rozhodoval Ústavní soud ČR.

Žádná ultimáta
Naše návrhy jsme nikdy nestavěli jako ultimativní. Jde nám o věcnou diskusi a dohodu. Jsem rád, že i s ostatními partnery z parlamentních stran jsme v řadě bodů našli společnou řeč. Nikdy jsme dohodě nebyli tak blízko, jako dnes. Jsem optimistou a věřím, že tentokrát nezůstaneme jen blízko dohody, ale že ji nakonec i uzavřeme. A především, že příští hlavu státu zvolíme všichni společně, jako občané.