Musím si vynadat, neboť jsem se před více jak rokem zařekl, že už nebudu veřejně komentovat působení paní Alicie Knast, ale její (před) novoroční vyjádření do médií mi to prostě nedovolí.
Jo, jsem idiot, že to nevydržím (!)
Ale jak to vydržet, když přichází, coby generální ředitelka naší Národní galerie, s tak prázdnými floskulemi, v domnění – možná ale opravdu i s přesvědčením, které ji ale už dávno nevěřím –, že snad přeci koná, hlásá dobro, když říká, cituji:
„Z mého pohledu se budeme muset v příštím roce zaměřit na tři oblasti. Za prvé budeme muset najít nové způsoby, jak diskutovat a řešit koloniální minulost, a to i v zemích střední Evropy. Dále na konferenci OSN o změně klimatu v Dubaji bylo poprvé uznáno, že musíme vyloučit fosilní paliva z výroby energie, abychom mohli bojovat proti změnám životního prostředí. Je důležité udržet společenskou roli umělců a kulturních institucí při zvyšování povědomí o otázkách životního prostředí. A zatřetí bychom měli aktivně pracovat na pochopení významu blahobytu ve společnosti. Nemůžeme ignorovat problém osamělosti, který postihuje tolik lidí.“
Bože, opravdu nás tady má za nesvéprávné hlupáky?! Když nám to tu tak bezostyšně, stupidně a trapně servíruje, chystá však docela průhlednou past. Neboť když se těmto jejím moralistním frázím poprávu vysmějeme, budeme jí a jejími vlezlými nohsledy, co se snad třesou nedočkavostí konečně si něco vystavit v NGP, okamžitě označeni za ultrakonzervativní hajzly (přemýšlím, abych na nikoho nezapomněl, jak to adekvátně dát i do ženského rodu), co to s naší planetou myslí špatně, a ona bude hned vypadat i s touto svou evidentně namyšlenou morální nadřazeností a arogancí jako spasitel (ka).
Někdo by tak mohl vykřiknout, jak je to chucpe!
Možná se však mýlím, třeba je to už příprava na nějakou její budoucí politickou kariéru, kde se podobné ideové prázdnoty a moralistní kalkuly běžně používají (prosím, vemte si ji tam !)… nebo – a to je asi i pravděpodobnější – doposud nepochopila, v jaké roli (byť politicky dosazená) se opravdu v NGP nachází a vytváří předem líbivé, i když splasklé (ve smyslu tisíckrát opakované pravdy, jako je třeba světový mír; na ten ale nějak pozapomněla) bubliny a smysl umění jí nadále bohužel uniká.
Vyčítám si, že jsem nedodržel své (a ne novoroční, které se přeci musí vždy porušovat) předsevzetí, ale nějak si ve skrytu duše říkám, že by se nemělo tak snadno vyklízet pole kariérním strategiím, nebo dokonce rezignovat před podobnými projevy podobných jedinců.
Odpovědnost samozřejmě nese i zřizovatel Národní galerie Praha, a tím je ministerstvo kultury.
Marnost nad marnost.
Ne, nedělám si v této zemi už dlouho žádné iluze o tom, jak je zde zacházeno s vizuálním (výtvarným uměním)... počínaje mrtvou Národní galerií Praha, přes úroveň ministerstva kultury a konče uměleckým školstvím.
Nedělám si tedy ani iluze, že by se zdejší výtvarná obec vůbec kdy ještě vzájemně vzchopila a projednou soudržně (!), veřejně (!) a nahlas (!) vyslovila jasný a srozumitelný nesouhlas s tristním rozhodnutím, které níže přeposílám:
Oznámení o ukončení pořadu Artmix
Vážení a milí spolupracovníci, umělci, galeristé a všichni příznivci a diváci našeho měsíčníku o vizuálním umění, který již 16 let vysíláme pod názvem ARTMIX. Tento týden mi ředitel ČT art Tomáš Motl telefonicky potvrdil, že od příštího roku Artmix končí – a to z finančních důvodů, neboť rozpočet tohoto uměleckého kanálu, který vede a pod který spadáme, je velmi omezen a musí razantně snižovat náklady.I když vím, že vám není třeba Artmix představovat, přece jen připomenu:
Artmix je měsíčník se stopáží 52 minut. Založila jsem ho společně s mým malým týmem v roce 2007 - tedy před 16 lety - s cílem přinášet divákům informace z oblasti výtvarného umění, designu, fotografie a občas i architektury, mapovat důležité události a představovat osobnosti naší vizuální scény. Původně jsme vysílali na ČT 2, později s příchodem ředitele Petra Dvořáka vznikl kanál ČT art, kam byl pořad logicky přesunut. Původní magazín byl na žádost nového vedení „zrefrešován“ tak, že hlavní blok je tématický, druhá část Artmix PLUS je věnována několika důležitým událostem.
Výtvarné umění si vždycky muselo svoji pozornost vybojovat v záplavě filmu, hudby a divadla. Ale do programu veřejnoprávní televize, navíc kanálu ČT art, který byl pro kulturu vytvořen, bezesporu patří. V žádné jiné televizi se o vizuálním umění toho moc nedozvíte. Díky Artmixu má Česká televize za 16 let rozsáhlý archiv nejvýznamnějších osobností a událostí naší současné
vizuální scény. Mapujeme vedle výtvarného umění také fotografii, sklo, design, občas i architekturu. Spolupracuji se všemi institucemi a hlídám zajímavé projekty všech českých galerií od velkých až po ty nejmenší dlouho dopředu. Artmix se stal už dávno značkou a jediným pořadem, který systematicky současné české umění sleduje a zaznamenává s cílem
veřejnost kultivovat, vzdělávat. Na celý hodinový pořad 52 minut Artmixu máme oproti jiným pořadům malý rozpočet a natáčíme jej v malém týmu. V rámci našich možností se snažíme
mapovat českou vizuální scénu od Klatov, Chebu, Hluboké nad Vltavou, Plzeň, Liberec až po Ostravu. Diváky informujeme a zveme na aktuální události daného měsíce po celém území, seznamujeme je se zajímavými osobnostmi naší výtvarné scény. V rámci rozpočtu šetříme také na některé významné mezinárodní události,které považuji za atraktivní a důležité - jako je například Benátské bienále.
Jak sami z naší letité spolupráce víte, veškeré příspěvky v této hodinovce jsou AKTUÁLNÍ. Nikdy nevysíláme výstavy a události, které již proběhly. Vždy jsou pozvánkou na současné výtvarné dění. Řada umělců své portréty, které jsme s nimi v rámci pořadu natočili, používá jako propagaci při svých výstavách. Nejsem na sociálních sítích ani nedělám žádnou kampaň, ale vzhledem
k tomu, že jsem dlouhá léta s většinou z vás v osobním kontaktu, připravuji témata delší dobu dopředu. Protože dostávám denně řadu mailů a telefonátů
o vašich aktivitách s přáním, abychom o nich v pořadu diváky informovali, jsem nucena vám všem tuto situaci oznámit. A mám stejný názor jako vy: Také nechápu, jak je možné, že tak obrovská instituce s nemalým rozpočtem nemá finance na jeden měsíčník o vizuálním umění. !!! Osobně v tuto chvíli nemohu, bohužel, udělat nic pro to, aby Artmix zůstal ve
výrobě i v příštím roce. Třeba se to povede vám. Pro mě je ARTMIX UMĚNÍ VE VEŘEJNÉM PROSTORU – A PATŔÍ TAM!
Hezký nový rok a těším se, že zůstaneme i nadále v kontaktu.
Za celý tým srdečně Jana Chytilová , režisérka
Šťastné datum 13. 12. 2023