V roce 2006 jsem měl v Moskvě solo výstavu (Pátá pečeť) v Sacharově centru (dnes již bohužel delší dobu z politických důvodů uzavřené). Shodou různých náhod mne ubytovali přímo v bytě Andreje Sacharova (info pro mladší, https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Dmitrijevi%C4%8D_Sacharov), který dostal přidělen, když ho i jeho ženu Jelenu Bonner (https://cs.wikipedia.org/wiki/Jelena_Bonnerov%C3%A1), z vyhnaství v roce 1986 vyjmul M.Gorbačov. Byt pak zůstal jak po smrti A.Sacharova (1989) i následném odjetí J.Bonnerové do USA, netknutý, nikdy tam nikdo od té doby nežil.
Byl to pro mne velmi intenzivní zážitek a zcela neopakovatelná, zvláštní zkušenost, spát v jeho posteli, koupat se v jejich vaně, jíst u jejich stolu, vnímat z jejich oken na rozbřesk v Moskvě...A pak jeden večer, když jsem se koukal na malé televizi na ligu mistru, jo koukal, padl mi pohled na můj katalog Bez soucitu (No Compassion, plačící politici, mými slzami), který jsem sebou do Moskvy také přivezl. Otevřel ho na stránce, kde byl mezi jinými plačícími politiky té doby, včetně V.Havla, plačící Vladimír Putin. Pak už "nutně" nastala situace, kdy jsem tuto jeho fotografii postupně umísťoval do různých koutů, míst po celém bytě. A tak jeho plačící oči v přízračném kontextuálním KGB duchu, pluly celým prostorem (в квартире)...
16 let jsem tyto fotografie nikdy veřejně (kromě katalogů) neprezentoval. Nyní poprvé v kontejneru v Dresden-Stallhof (kde V.Putin, V letech 1985–1990 byl činný jako příslušník sovětské tajné služby KGB) v rámci české sezony...