Nebo se bude opakovat při nadcházejícím chystaném konkursu na místo ředitele Galerie Rudolfinum, stejně útrpná politická hra, jako při posledním konkursu na generálního ředitele v Národní galerii Praha?!?
Bílí koně již drží místa ve frontě, neboť dny dosavadního ředitele Galerie Rudolfinum jsou, jak známo, v této instituci sečteny (jistě se mu ale sluší za vše podstatné co pro galerii zorganizoval, vyzdvihnout a poděkovat)… a tak začínají, jak rovněž známo, zákulisní čachry (samozřejmě, tedy deklarativně, zcela transparentní…) o jeho lukrativní i mocenský post. V pozadí se již delší dobu houfují smečky dravců i se svými lídry a lídryněmi (jejich, často spíše politicko ideologicky konformistická uskupení i jména jsou poměrně snadno odhadnutelná, i když jim do toho možná vlítnou plzeňské zájmy), neboť si na tuto státní instituci, která ještě není zcela v jejich portfoliu, už delší dobu brousí zuby.
Generální ředitel České filharmonie MgA. David Mareček, Ph.D., jenž bude vypisovat výběrové řízení, to tak nebude mít se složením kompetentní, nezávislé konkursní komise vůbec snadné… zvláště když je Česká filharmonie (pod níž kompetenčně přímo spadá i Galerie Rudolfinum) právní formou příspěvkovou organizací ministerstva kultury a nynější poradci pro oblast vizuálního umění současného (obecně nezajímavého) ministra kultury, nejsou taky zrovna příliš smysluplní. Bylo by totiž značně nemilé a pro zdejší vizuální scénu již zcela tragikomické, kdyby se tak nedejbůh(!) opakovala ona zoufale tristní šaráda, jako při posledních konkursech v Národní galerii v Praze, jež způsobila její zjevnou a dnes již i evidentně doložitelnou hodnotovou agónii. Řediteli sbírky moderního a současného umění Mgr. Michalu Novotnému, který doposud přetrval z oné nadějné doby před konkurzní, se však omlouvám,je pro mne jedinou smysluplnou nejen tváří v této instituci.