Zcela překvapivě vystoupili v posledních dnech jistí členové České entomologické společnosti s naprosto převratnými názory. Podle jejich srovnávacího výzkumu, když byly před tím vyhodnoceny veškeré vlastnosti a projevy zkoumaného subjektu, se zjistilo, že Miloš Zeman se projevuje v obecné rovině velmi podobně jako dřevokazný hmyz. V každém případě patří Zeman v české lokalitě, kde se dlouhodobě vyskytuje, k významným škůdcům. Do jisté míry se dá jeho působení srovnávat s nálety kůrovce nebo jiného škodlivého hmyzu. Srovnávání s kůrovcem ovšem část odborníků napadá, protože Zeman je evidentně o dost větší. Známý entomolog Patejdl tak hájí svou teorii, že by se měl řadit spíše pod tesaříky. Ovšem mezinárodně uznávaný odborník Razinec tvrdí s mnoha důkazy, že se výrazně podobá veškerým svým chováním během roku právě kůrovci. Nejde ovšem jen o typ smrkový, ale dal by se spíše zařadit mezi širší druh kůrovce českého, kterému chutná mnohem širší oblast, než pouhý smrk. Kůrovec navíc patří jako podčeleď mezi nosatcovité a Miloš Zeman má skutečně velmi výrazný nos.

Při výbušné diskusi mezi entomology Razinec přesvědčivě dokládal, že právě Zeman například doslova až na dřeň ohlodal českou ústavu. Vytrhal z ní cáry původního pevného masivu, ústava tak vypustila hodně své výživné šťávy, na kterou se ihned slétly další nenechavé druhy hmyzu. Dále Zeman napadl a snažil se prochodbičkovat a rozhlodat naši tajnou službu. Samozřejmě zcela logicky, aby nemohla chránit to ještě zdravé feromonovými pastmi. Také velmi úporně rozrýval svými chodbičkami českou zahraniční politiku. V některých místech do ní nakladl svá vajíčka, ze kterých se pak vylíhlo další dřevokazné pokolení. Pokud jde o mezinárodní orientaci uplatňoval výletovou politiku více azimutů. Tedy to, že je možné se rozletět do více stran a tam napadat další stromy. Právě takový postup je též velmi typický pro kůrovce. A jako naprostý vrchol se dokonce Zemanovi podařilo zcela poničit větev udělování milostí a naprosto rozhlodal i pevný kmen funkce prezidenta, ze které zbyl jen troud promíšený výkaly.

Celé jeho období by se dalo nazvat jako Zemanova kalamita v Čechách. Tolik popadaných, dříve pevných sloupů českého státu tu ještě nebylo. Právě proto se jistá část entomologů začala přiklánět k závěrům, že by mohlo jít spíše o nebezpečného lýkožrouta. Jako důkaz uváděli, že když v českém lese vypukl kovid, Miloš Zeman podobně jako lýkožrouti zalezl pod kůru a skryl se tam. Odpočíval a řešil pod svým neprostupným chytinovým povrchem spíše problémy s krovkami a hlavohrudí, případně střívky. Stal se také menší a méně nápadný. Ovšem v poslední době třeba snesl své vajíčko do České národní banky a chce tam patrně ještě nějaká naklást, aby také ji převedl na troud. Odborníci na hmyz tak neustávají ve své pozornosti.

Jediná reakce Miloše Zemana na tyto v tisku otištěné entomologické diskuse, úvahy a vývody byla následná: České entomology je třeba střílet podobně jako novináře. Jsou totiž stejně blbí. Když toto prohlásil, tak podle svého mluvčího, nosatce Jiřího, opět zalezl pod kůru a začala snášet další vajíčka.