V pátek projde sněmovnou legislativní zmetek
Suché leč pravdivé zdůvodnění toho, proč vládní návrh na "rozkrytí vlastníků dodavatelů zakázek" nevyplodí nic než lejstro navíc. Autor rozhodně nepovažuje za zmetek novelu zákona o veřejných zakázkách jako celek, pouze její malou - ale důležitou část.
Omlouvám se čtenářům, následující text je místy trochu odborný. V kostce se dá shrnout tak, že finišující novela ZVZ dělá ve jménu transparentnosti velmi polovičatý krok - nutí firmy rozkrýt jejich vlastníky, ne už ale vlastníky vlastníků. V praxi to bude znamenat povinnost navíc pro dodavatelské firmy, ale co se prevence korupce týče bude efekt nulový. Proč? Protože dvoustupňovou vlastnickou strukturu (na kterou opatření nedosáhne) umí během pár dní spíchnout i nejposlednější právní koncipient. Co dodat - návrh je vládním kompromisem. Následující článek důsledně vysvětluje, že návrh neplní stanovený cíl vládní protikorupční strategie - což se jako občan cítím povinen vládě připomenout..
V Centru aplikované ekonomie jsme si provedli šetření na všech veřejných zakázkách z roku 2010, které byly evidovány v systému ISVZ a jejichž vítězem byl subjekt ve fromě společnosti s ručením omezeným. Takových zakázek bylo celkem 5741, suma jejich vítězných cen tvoří 89 mld. Kč bez DPH. Na tomto vzorku byl ověřen počet případů, ve kterých doložení přímých vlastníků dodavatelských firem (odpovídající aktuálnímu návrhu novely Zákona o veřejných zakázkách) povede k odhalení tzv. konečných beneficientů - fyzických osob které jsou konečnými vlastníky těchto subjektů, a kteří mohou mít ze zakázky přímý prospěch. Lapidárně řečeno - zkoumali jsme, kdy ta s.r.o.-čka (vítězové zakázek) jsou vlastněná fyzickými lidmi a kdy jen další firmou. V případě děleného vlastnictví mezi oba typy jsme ve stejném poměru dělili i vysoutěženou částku.
Objem zakázek (tj. veřejných prostředků plynoucích do soukromých rukou) u kterých by s pomocí novelou navrhovaného opatření byl v loňském roce identifikován konečný beneficient je 41 mld Kč, tedy cca 46 % celkového objemu. Jde přitom zpravidla o menší zakázky - zatímco analogická dohledatelnost u podlimitních zakázek tvoří 78 % (z 26 mld. Kč), u nadlimitních zakázek už je to pouze 33.5 % ( z 62 mld. Kč ). Studie byla provedena pouze u společností s.r.o., kde je lepší dostupnost dat. Lze však předpokládat, že analogických nebo horších výsledků (z pohledu účinnosti novely) by dosáhly i akciové společnosti, které jsou statisticky většími subjekty, typicky s komplexnější majetkovou strukturou.
Tento výsledek ovšem nemůže být interpretován tak, že novela bude účinná při rozkrytí konečných beneficientů v 46-ti procentech případů, tedy bude fungovat jako "poloviční" prevence střetu zájmů. Ukazuje naopak, že už dnes (bez novely v platnosti) je zcela běžné, že jsou zakázky dodávány subjekty s fyzickými vlastníky ve vyšší než první úrovni vlastnické struktury. Libovolná fyzická osoba, která by chtěla svůj vlastnický vztah k dodavateli skrýt mimo dosah novely tak může pomocí takovéto zcela běžné formy vlastnictví učinit (v druhé úrovni vlastnictví pak definitivně znemožnit své dohledání i nad rámec novely např. listinnými akciemi, nebo zahraničním holdingem). Médii aktuálně skloňovaná Škoda power s.r.o. by takto např. uvedla jako 100% vlastníka společnost Doosan Power Systems Czech Investment a.s., což má z hlediska prevence střetu zájmů nulovou přidanou hodnotu.
Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 požaduje ve vztahu k prevenci střetu zájmů předložit takovou novelu novelu Zákona o veřejných zakázkách, aby "se veřejných zakázek směly účastnit pouze subjekty, které prokáží dostatečně celou svou vlastnickou strukturu a/nebo ovládací strukturu". Přestože je opatření splňující tento požadavek legislativně možné (např. návrh NFPK-VPK), není implementováno v aktuální novele Zákona o veřejných zakázkách - jejíž účinnost je ve věci prevence střetu zájmů zjevně nedostatečná.
Tedy - čísla výše ukazují, že vláda si v žádném případě nemůže ve své Strategii zaškrtnout "splněno". A nedělejme si iluze, do pátečního třetího čtení v této věci už ke změnám nedojde ( neodpustím si poznámku že je to možná dobře - zákony z pera našich nevyspalých koaličních poslanců asi nebudou nic moc ). Občanu nezbývá než požadovat, ať tento rest brzy napraví (měl být k 30.6.2011).
Omlouvám se čtenářům, následující text je místy trochu odborný. V kostce se dá shrnout tak, že finišující novela ZVZ dělá ve jménu transparentnosti velmi polovičatý krok - nutí firmy rozkrýt jejich vlastníky, ne už ale vlastníky vlastníků. V praxi to bude znamenat povinnost navíc pro dodavatelské firmy, ale co se prevence korupce týče bude efekt nulový. Proč? Protože dvoustupňovou vlastnickou strukturu (na kterou opatření nedosáhne) umí během pár dní spíchnout i nejposlednější právní koncipient. Co dodat - návrh je vládním kompromisem. Následující článek důsledně vysvětluje, že návrh neplní stanovený cíl vládní protikorupční strategie - což se jako občan cítím povinen vládě připomenout..
V Centru aplikované ekonomie jsme si provedli šetření na všech veřejných zakázkách z roku 2010, které byly evidovány v systému ISVZ a jejichž vítězem byl subjekt ve fromě společnosti s ručením omezeným. Takových zakázek bylo celkem 5741, suma jejich vítězných cen tvoří 89 mld. Kč bez DPH. Na tomto vzorku byl ověřen počet případů, ve kterých doložení přímých vlastníků dodavatelských firem (odpovídající aktuálnímu návrhu novely Zákona o veřejných zakázkách) povede k odhalení tzv. konečných beneficientů - fyzických osob které jsou konečnými vlastníky těchto subjektů, a kteří mohou mít ze zakázky přímý prospěch. Lapidárně řečeno - zkoumali jsme, kdy ta s.r.o.-čka (vítězové zakázek) jsou vlastněná fyzickými lidmi a kdy jen další firmou. V případě děleného vlastnictví mezi oba typy jsme ve stejném poměru dělili i vysoutěženou částku.
Objem zakázek (tj. veřejných prostředků plynoucích do soukromých rukou) u kterých by s pomocí novelou navrhovaného opatření byl v loňském roce identifikován konečný beneficient je 41 mld Kč, tedy cca 46 % celkového objemu. Jde přitom zpravidla o menší zakázky - zatímco analogická dohledatelnost u podlimitních zakázek tvoří 78 % (z 26 mld. Kč), u nadlimitních zakázek už je to pouze 33.5 % ( z 62 mld. Kč ). Studie byla provedena pouze u společností s.r.o., kde je lepší dostupnost dat. Lze však předpokládat, že analogických nebo horších výsledků (z pohledu účinnosti novely) by dosáhly i akciové společnosti, které jsou statisticky většími subjekty, typicky s komplexnější majetkovou strukturou.
Tento výsledek ovšem nemůže být interpretován tak, že novela bude účinná při rozkrytí konečných beneficientů v 46-ti procentech případů, tedy bude fungovat jako "poloviční" prevence střetu zájmů. Ukazuje naopak, že už dnes (bez novely v platnosti) je zcela běžné, že jsou zakázky dodávány subjekty s fyzickými vlastníky ve vyšší než první úrovni vlastnické struktury. Libovolná fyzická osoba, která by chtěla svůj vlastnický vztah k dodavateli skrýt mimo dosah novely tak může pomocí takovéto zcela běžné formy vlastnictví učinit (v druhé úrovni vlastnictví pak definitivně znemožnit své dohledání i nad rámec novely např. listinnými akciemi, nebo zahraničním holdingem). Médii aktuálně skloňovaná Škoda power s.r.o. by takto např. uvedla jako 100% vlastníka společnost Doosan Power Systems Czech Investment a.s., což má z hlediska prevence střetu zájmů nulovou přidanou hodnotu.
Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2011 a 2012 požaduje ve vztahu k prevenci střetu zájmů předložit takovou novelu novelu Zákona o veřejných zakázkách, aby "se veřejných zakázek směly účastnit pouze subjekty, které prokáží dostatečně celou svou vlastnickou strukturu a/nebo ovládací strukturu". Přestože je opatření splňující tento požadavek legislativně možné (např. návrh NFPK-VPK), není implementováno v aktuální novele Zákona o veřejných zakázkách - jejíž účinnost je ve věci prevence střetu zájmů zjevně nedostatečná.
Tedy - čísla výše ukazují, že vláda si v žádném případě nemůže ve své Strategii zaškrtnout "splněno". A nedělejme si iluze, do pátečního třetího čtení v této věci už ke změnám nedojde ( neodpustím si poznámku že je to možná dobře - zákony z pera našich nevyspalých koaličních poslanců asi nebudou nic moc ). Občanu nezbývá než požadovat, ať tento rest brzy napraví (měl být k 30.6.2011).