Audit v týlu "nepřítele"
Z deníku neziskáře vysazeného na Ministerstvo financí. Jak je to s fakturami za 16 miliard bez zakázek?
Je to dva měsíce od dne, kdy jsem kývl na nabídku práce poradce na Ministerstvu financí. Byť už mám pár obdobných angažmá za sebou, příležitost "sáhnout" si na státní pokladnu a okusit jaké to skutečně je dělat pro pana Babiše, o němž přeci jen člověk zaslechl spoustu dobrého i nedobrého, se nenaskytne každý den. Zvláště jste-li zakládajícím členem Rekonstrukce, a v názorech třeba na veřejné zakázky nebo IT infrastrukturu státu se velmi lišíte od naprosté většiny státní správy.
Včera byl zveřejněn audit ministerstev ANO, první větší výstup na kterém jsem měl možnost se podílet. Přiznávám otevřeně - otázka, jak se naloží s našimi celkem drzými závěry, byla pro mě takovým lakmusovým papírkem, jestli má smysl na ministerstvu dělat. Zatím to vypadá fajn :). Nikdo nám nic neseškrtal, jen tón prezentace výstupů je o něco konzervativnější, než bych volil s úplně stejnými výsledky jako nevládka. Mimochodem - vůbec to není špatné, takový náměstek ministra má pozornost médií zaručenou (na rozdíl od té nevládky), a může si dovolit argumentovat čistě a věcně.
A teď přímo k výsledkům auditu, které (doufám že ne naposledy) prolétly včera asi všemi médii. Za náš nejzajímavější výstup považuji nalezené faktury za 16 miliard Kč bez dohledaných veřejných zakázek, Jde o situace kdy nějaké firmě ministerstva vyplácela částky přesahující limit, od kterého se už musí o zakázku soutěžit, ale soutěž v registru zakázek přesto není k nalezení. Důvody jsou typicky kumulace více zakázek malého rozsahu nebo smlouva uzavřená před rokem 2006.
Ani jeden z těchto důvodů není nutně příznakem něčeho trestného, přesto podle mě výstup zaslouží značnou pozornost. Poslední roky se v médiích obden propírá, komu přistála zakázka za kolik milionů. Novináři doslova visí na Věstníku zakázek, a podobné případy vyhledávají. Co vidí je ale jen špička ledovce. Zcela mimo jejich dohled jsou právě transakce z historických smluv nebo zakázek malého rozsahu. Troufnu si po nedávné zkušenosti tvrdit, že se přes tyto protočí peněz více než přes samotné zakázky ve Věstníku. Některé z nich jistě hospodárně, ale většína spíš ne. Kam není vidět, bude snaha o efektivitu spíš vzácným jevem. Proto tvrdím, že pokud někde má státní správa možnost uspořit, je to zde. Konkrétnější zatím bohužel být nemohu, ale už by to nemělo trvat dlouho.
Naše prověrka ministerstev byla asi prvním průzkumem, který se pokusil něco podobného zmapovat. Věřím že otevře cestu k řadě úspor, ale i po osobní stránce šlo o obohacující práci. Je bohužel fakt, že podobný výzkum bych zvenčí státní správy dělat nemohl. A tak, byť poslední po čem bych toužil je úřednická kariéra, asi holt v onom týlu nepřítele chvíli pobudu. Třeba se nám povedou ještě lepší kousky.
Je to dva měsíce od dne, kdy jsem kývl na nabídku práce poradce na Ministerstvu financí. Byť už mám pár obdobných angažmá za sebou, příležitost "sáhnout" si na státní pokladnu a okusit jaké to skutečně je dělat pro pana Babiše, o němž přeci jen člověk zaslechl spoustu dobrého i nedobrého, se nenaskytne každý den. Zvláště jste-li zakládajícím členem Rekonstrukce, a v názorech třeba na veřejné zakázky nebo IT infrastrukturu státu se velmi lišíte od naprosté většiny státní správy.
Včera byl zveřejněn audit ministerstev ANO, první větší výstup na kterém jsem měl možnost se podílet. Přiznávám otevřeně - otázka, jak se naloží s našimi celkem drzými závěry, byla pro mě takovým lakmusovým papírkem, jestli má smysl na ministerstvu dělat. Zatím to vypadá fajn :). Nikdo nám nic neseškrtal, jen tón prezentace výstupů je o něco konzervativnější, než bych volil s úplně stejnými výsledky jako nevládka. Mimochodem - vůbec to není špatné, takový náměstek ministra má pozornost médií zaručenou (na rozdíl od té nevládky), a může si dovolit argumentovat čistě a věcně.
A teď přímo k výsledkům auditu, které (doufám že ne naposledy) prolétly včera asi všemi médii. Za náš nejzajímavější výstup považuji nalezené faktury za 16 miliard Kč bez dohledaných veřejných zakázek, Jde o situace kdy nějaké firmě ministerstva vyplácela částky přesahující limit, od kterého se už musí o zakázku soutěžit, ale soutěž v registru zakázek přesto není k nalezení. Důvody jsou typicky kumulace více zakázek malého rozsahu nebo smlouva uzavřená před rokem 2006.
Ani jeden z těchto důvodů není nutně příznakem něčeho trestného, přesto podle mě výstup zaslouží značnou pozornost. Poslední roky se v médiích obden propírá, komu přistála zakázka za kolik milionů. Novináři doslova visí na Věstníku zakázek, a podobné případy vyhledávají. Co vidí je ale jen špička ledovce. Zcela mimo jejich dohled jsou právě transakce z historických smluv nebo zakázek malého rozsahu. Troufnu si po nedávné zkušenosti tvrdit, že se přes tyto protočí peněz více než přes samotné zakázky ve Věstníku. Některé z nich jistě hospodárně, ale většína spíš ne. Kam není vidět, bude snaha o efektivitu spíš vzácným jevem. Proto tvrdím, že pokud někde má státní správa možnost uspořit, je to zde. Konkrétnější zatím bohužel být nemohu, ale už by to nemělo trvat dlouho.
Naše prověrka ministerstev byla asi prvním průzkumem, který se pokusil něco podobného zmapovat. Věřím že otevře cestu k řadě úspor, ale i po osobní stránce šlo o obohacující práci. Je bohužel fakt, že podobný výzkum bych zvenčí státní správy dělat nemohl. A tak, byť poslední po čem bych toužil je úřednická kariéra, asi holt v onom týlu nepřítele chvíli pobudu. Třeba se nám povedou ještě lepší kousky.