Studie ukazuje, jak liknavost dozorového úřadu přispívala (a možná i dál přispívá) k nehospodárnému zadávání zakázek.

Chci postavit silnici, nebo se chci rok soudit? Podobnou otázku si občas klade každý ministr či starosta. A protože nemají času ve funkci na rozdávání, zvolí první variantu - což v praxi znamená soutěžit "na cenu" a nebo zadat zakázku rovnou bez soutěže. Proč? To ukazuje naše nová studie: oba typy zakázek totiž znamenají mnohem nižší riziko přezkumu zakázky ÚOHS (antimonopolní úřad). Soutěž cenou o 34 % a zadání bez soutěže (tedy v jednacím řízení bez uveřejnění) dokonce o 75 %. Tyto zakázky se prostě méně napadají. A to je bohužel často důležitější argument, než že se veřejné peníze mají utratit hospodárně.

Proč se zadavatelé ÚOHS tak bojí? Nestačí prostě postupovat legálně? Bohužel ne. Studie ukazuje, že průměrné řízení i s odvoláním trvá 329 dnů. Pokud se stěžovatel odvolá až k soudu, táhne se kauza v průměru ještě třikrát déle. Polovina zadavatelů tento výhled nevydrží, a raději zakázku zruší nebo změní podle vůle stěžovatele. Není se čemu divit - když potřebujete třeba úklidové služby, údržbu IT kritického systému, nebo vyčerpat dotaci do konce roku, těžko můžete čekat rok na potvrzení, že jste postupovali podle zákona.

Když Ministerstvo financí zrušilo otevřený tendr na EET, a radši jej zadalo společnosti IBM bez soutěže, neudělalo to nejspíš z lásky k IBM. Udělalo to s vyhlídkou, že toto otevřené řízení mělo velké vyhlídky skončit u ÚOHS (například po stížnosti oné IBM). Tím pádem by na EET do dneška nevznikl žádný systém, a pan ministr by šel do příštích voleb s tím, že jeho vlajková loď nikdy ani nevyplula. V obavách před stížností raději ministerstvo volilo drahého, technologicky nedotaženého vrabce v hrsti, raději než holuba na střeše.

Zkrátka a dobře - systém přezkumu zakázek nefunguje ideálně. Oběti jsou dvě: vymahatelnost práva a veřejné peníze. ÚOHS by v jejich zájmu měl:
a) zrychlit odvolací řízení (první stupeň už citelně zrychlil a zaslouží za to chválu),
b) proaktivně kontrolovat zda se výjimka pro zakázky bez soutěže nenadužívá - v tom totiž v ČR patříme k "šampionům" EU (viz naše loňská studie),
c) spolu s MMR poskytovat konkrétní metodické návody, jak se vybrané služby a komodity dají soutěžit lépe než na cenu. Bez právní jistoty se totiž zadavatelům nelze divit, že se do pořádání kvalitních výběrových řízení nehrnou.


Celou studii naleznete zde. Díky kolegům Adamu Nedvědovi a Tomáši Ducháčkovi za hromadu kvalitní práce.

Psáno pro Hlidacipes.org