Hra o vodu
Prvotní diagnóza nepotvrdila riziko nákazy, následné přesnější analýzy ale rizika potvrzují, přesto pacient nebude léčen. To je pravděpodobný výsledek právního procesu „hry o vodu“ ve spleti zákonů, novel, výkladů a judikátů.
Nejedná se sice přímo o lidského pacienta, ale o zdroj pitné vody pro jižní Moravu, zdroj Bzenec komplex. Je to u nás jeden z největších zdrojů pitné vody a má nevyčíslitelnou hodnotu pro zdraví více než statisíce lidí. Kvalitu a vydatnost zdroje může ohrozit záměr těžby štěrkopísků soukromého investora, jehož zisky jsou odhadovány ve výši miliard.
Žádosti o těžbu investor opakovaně podává již 12 let, ale zřejmě mu to stojí za to. Kamenem úrazu dosažení cíle bylo kladné stanovisko EIA. Záměr těžby je v ochranném pásmu zdroje vody a současně v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér Moravy, kde by těžba měla být povolena jen za předpokladu prokázání neohrožení zdroje nebo za zcela výjimečných podmínek.
Třikrát byla na zlínský krajský úřad podána žádost o posouzení EIA, třikrát byla investorem stažena, vždy když již bylo zjevné výsledné negativní stanovisko. V roce 2014 převzalo znenadání kompetenci k projednání EIA Ministerstvo životního prostředí. A světe „div se“, závěr EIA je kladný. Přesto, že se pan ministr holedbá deklaracemi, jak vzácná je voda a jak se má v současném trendu klimatických změn a sucha ještě více chránit.
Úředníci ministerstva se odvolávají na expertní posudky předložené pro EIA investorem. Riziko ohrožení zdroje označují za téměř vyloučené. Úředníci si nechali navíc zpracovat posudek posudků investora. Desítky obcí Hodonínska s historickou znalostí místních podmínek ale posudky nepřesvědčily. Z jejich iniciativy bylo zpracováno následné řádné vyhodnocení všech dostupných dat a hydraulické modely. Výsledek je zcela v rozporu s EIA, riziko ohrožení zdroje vody je vysoké. Nové výsledky potvrzuje také státní geologická služba. Jenže ouha, mašinerie právních procesů již byla roztočena. Souhlasné stanovisko EIA nelze změnit. Je závazné a může být přezkoumáno až po vydání rozhodnutí o dobývacím prostoru báňským úřadem. Ten sice má podle judikatury jakousi možnost sám provést důkazy k novým informacím, byl by ale v rozporu s ministerstvem, gestorem ochrany vod. To nadále trvá na správnosti svého závazného stanoviska.
Obce se budou dále odvolávat, žádat přezkumy a podávat správní žaloby. Také Sněmovna žádala ochranu vodního zdroje podle principu předběžné opatrnosti. A obdobně Senát na základě petice „Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“ upozorňuje na prioritní veřejný zájem ochrany pitné vody a žádá zohlednění všech nových poznatků. Nadále však při platném kladném stanovisku EIA hrozí zvyšující se riziko otevření těžby štěrkopísků. Spletenec nepřehledných kompetencí úřadů, zkrácených řízení, novelami se měnících termínů nahrává alibismu a klientelismu.
Pane ministře, kdo ponese osobní odpovědnost, pokud těžbou dojde k znehodnocení vodního zdroje Bzenec?
Autorka je zpravodajkou petice „Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“ v Senátu PČR.
Nejedná se sice přímo o lidského pacienta, ale o zdroj pitné vody pro jižní Moravu, zdroj Bzenec komplex. Je to u nás jeden z největších zdrojů pitné vody a má nevyčíslitelnou hodnotu pro zdraví více než statisíce lidí. Kvalitu a vydatnost zdroje může ohrozit záměr těžby štěrkopísků soukromého investora, jehož zisky jsou odhadovány ve výši miliard.
Žádosti o těžbu investor opakovaně podává již 12 let, ale zřejmě mu to stojí za to. Kamenem úrazu dosažení cíle bylo kladné stanovisko EIA. Záměr těžby je v ochranném pásmu zdroje vody a současně v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Kvartér Moravy, kde by těžba měla být povolena jen za předpokladu prokázání neohrožení zdroje nebo za zcela výjimečných podmínek.
Třikrát byla na zlínský krajský úřad podána žádost o posouzení EIA, třikrát byla investorem stažena, vždy když již bylo zjevné výsledné negativní stanovisko. V roce 2014 převzalo znenadání kompetenci k projednání EIA Ministerstvo životního prostředí. A světe „div se“, závěr EIA je kladný. Přesto, že se pan ministr holedbá deklaracemi, jak vzácná je voda a jak se má v současném trendu klimatických změn a sucha ještě více chránit.
Úředníci ministerstva se odvolávají na expertní posudky předložené pro EIA investorem. Riziko ohrožení zdroje označují za téměř vyloučené. Úředníci si nechali navíc zpracovat posudek posudků investora. Desítky obcí Hodonínska s historickou znalostí místních podmínek ale posudky nepřesvědčily. Z jejich iniciativy bylo zpracováno následné řádné vyhodnocení všech dostupných dat a hydraulické modely. Výsledek je zcela v rozporu s EIA, riziko ohrožení zdroje vody je vysoké. Nové výsledky potvrzuje také státní geologická služba. Jenže ouha, mašinerie právních procesů již byla roztočena. Souhlasné stanovisko EIA nelze změnit. Je závazné a může být přezkoumáno až po vydání rozhodnutí o dobývacím prostoru báňským úřadem. Ten sice má podle judikatury jakousi možnost sám provést důkazy k novým informacím, byl by ale v rozporu s ministerstvem, gestorem ochrany vod. To nadále trvá na správnosti svého závazného stanoviska.
Obce se budou dále odvolávat, žádat přezkumy a podávat správní žaloby. Také Sněmovna žádala ochranu vodního zdroje podle principu předběžné opatrnosti. A obdobně Senát na základě petice „Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“ upozorňuje na prioritní veřejný zájem ochrany pitné vody a žádá zohlednění všech nových poznatků. Nadále však při platném kladném stanovisku EIA hrozí zvyšující se riziko otevření těžby štěrkopísků. Spletenec nepřehledných kompetencí úřadů, zkrácených řízení, novelami se měnících termínů nahrává alibismu a klientelismu.
Pane ministře, kdo ponese osobní odpovědnost, pokud těžbou dojde k znehodnocení vodního zdroje Bzenec?
Autorka je zpravodajkou petice „Ne ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“ v Senátu PČR.