Odborníci varují, že na rozdíl od suchého poldru, který je možný, by přehrada byla trvalou zátopou se sloupcem vody až 20 m. Pak hrozí, že dojde ke změně tlakových poměrů s nepříznivými důsledky na celý hranický kras, unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně a minerální vody. Jsou na nich závislé lázně Teplice nad Bečvou a turistické využití regionu.

Dnes k nádrži Skalička u Hranic. Bude tady poldr nebo přehrada? Místo bylo vybráno za minulého režimu pro vodní nádrž plánované jaderné elektrárny Blahutovice. Posouzení dopadů na okolí a přírodu se tehdy neprovádělo. Hlavní bylo úsilí budovatelských pětiletek. V roce 1997 náš region postihly nebývalé povodně. V mapách stále rezervovaná lokalita se jevila vhodná pro tzv. suchý poldr, prostor, kde se přívalové vody zadrží na několik týdnů a postupně pak vypouští tak, aby nedošlo k ohrožujícímu rozlivu po proudu.

A když nyní přišla období extrémního sucha, je tu nový projekt pro využití lokality. Bude tady přehrada. V území, které má být zatopeno, jsou výchozy vápenců hranického krasu. V korytě Bečvy dochází k výronům hlubinných minerálních plynů. Odborníci varují, že na rozdíl od suchého poldru, který je možný, by přehrada byla trvalou zátopou se sloupcem vody až 20 m. Pak hrozí, že dojde ke změně tlakových poměrů s nepříznivými důsledky na celý hranický kras, unikátní Zbrašovské aragonitové jeskyně a minerální vody. Jsou na nich závislé lázně Teplice nad Bečvou a turistické využití regionu.

V roce 2018 jsem s odborníky přesvědčila Povodí Moravy o nutnosti provedení hydrogeologického průzkumu. Rozhodnutí o tom, co se bude stavět, by mělo padnout teprve na základě jeho výsledků. Vláda ale tlačí na urychlení výstavby přehrady. Vím, že průmyslové podniky při toku Bečvy potřebují dostatek vody. Podnik s největší spotřebou připravuje významné rozšíření výroby. Má však být pod tlakem mocných a vlivných zničen unikátní přírodní systém, minerální vody a lázně? Proč se již nezačalo s hledáním jiné alternativy zadržení a zdrojů vody, která bude určitě potřeba? Než bude pozdě!