V tomto zamyšlení začínám pěkně zostra. To je proto, že sir David Attenborough vydal v češtině své opus magnum – Život na naší planetě. Vyznění pro nás lidi je více než varující. Mám dojem, že proslavený autor se s námi loučí. Je při tom zdvořilý a milý, ale na každé stránce jeho knihy je varování, že my, obyvatelé krásné a křehké planety, jsme zpupní, chamtiví a nepoučitelní.







Jinde ale bývá realita popsána daleko drsněji, třeba ve sci-fi filmu Matrix, kde agent bojující za roboty, kteří si z lidských bytostí vyrobily jakési akumulátory a do hlavy jim vpravily obraz virtuálního šťastného života, praví: "Řeknu vám teď jednu věc, na kterou jsem přišel za tu dobu, co jsem tady. Napadla mě, když jsem se snažil zařadit váš druh a uvědomil jsem si, že vlastně nejste savci. Každý savec na téhle planetě se instinktivně snaží žít v rovnováze se svým okolním prostředím; ale vy, lidé, ne. Někde se usadíte a tam se množíte a množíte, dokud nevyčerpáte všechny zdroje, takže můžete přežít jenom tak, že se zas přesunete jinam. Jen jeden druh organismů na téhle planetě se chová úplně stejně - víte, který? Jsou to viry. Lidé jsou jako choroba, rakovina téhle planety - vy jste mor. A my (rozuměj roboti) - jsme lék." Když se díváte na budoucnost naší planety a chování nás lidí zjišťujete, že agent není tak daleko od pravdy.

Pojďme ale zpátky k serióznímu vědci, siru Attenboroughovi. Knihu Život na planetě můžeme rozdělit do dvou částí. V té první autor podává svědectví o tom, co jsme provedli. Svědectví je to velmi pochmurné, ale bohužel nezpochybnitelné. Říká nám ho člověk, který celý svůj život zasvětil ochraně přírody. Ovšem i on, přes svou nezpochybnitelnou odbornost a erudici, byl v minulosti tisíckrát oslyšen, zvlášť když varoval před nezvratným bodem, kdy už nebudeme schopni zastavit šesté hromadné vymírání na Zemi.

Ve druhé části autor jasně a srozumitelně vysvětluje, co bychom měli udělat, abychom zkázu zastavili. Osobně mám obrovský strach, že nás naše chamtivost zahubí a čekat vlastně nebudeme muset moc dlouho. Je totiž zcela reálné, že děti, které se nyní rodí, zažijí apokalypsu, boj o vodu, zánik pobřežních měst, rozpad států a migraci miliard lidí. Za dobu od začátku průmyslové revoluce, což je pikosekunda ve srovnání s trváním naší planety, jsme zdvojnásobili množství uhlíku v atmosféře. Jen od narození sira Attenborougha jsme s naší planetou vyvedli řadu nepříliš pěkných věcí. V roce 1937 byl počet obyvatel 2,3 miliardy, v roce 2020 to bylo už 7,8 miliardy. Co se týká počtu částic oxidu uhličitého na jeden milion částic vzduchu, tak ten v roce 1937 činil 280, ale v roce 2020 to bylo už 415. Za stejné časové období se snížil rozsah divočiny na planetě z 66 % na 35 %.

Skoro 70% z celkového objemu ptáků na této planetě je domestikovaných. Každoročně sníme 50 miliard kuřat, která převážně krmíme sójou pěstovanou na území bývalých pralesů. Je až neuvěřitelné, že 96% všech savců na zemi jsme my lidé a zvířata, která sníme. Lidé tvoří zhruba jednu třetinu z celku. Naše jídlo, převážně krávy, prasata a ovce tvoří 60%. Všechny ostatní divoké druhy od myší po velryby představují 4%. Od padesátých let minulého století se populace divokých zvířat snížila o více než polovinu.

V období 2100+ nás u pobřeží čeká vzestup hladiny o 0,9 metru. Rotterdam, Ho Či Minovo Město, Miami a spousta dalších zaniknou. Naše planeta bude teplejší o 4 stupně. Více než čtvrtina lidské populace bude žít v oblastech s průměrnou teplotou 29 stupňů. To je klima dnešní Sahary. Zemědělství v těchto oblastech se zhroutí. Miliardy lidí se vydají do oblastí, kde bude relativně mírnější klima. Všude na světě se budou uzavírat hranice. Konflikty v takové situaci budou nevyhnutelné. Na planetě nastane šesté hromadné vymírání a budeme ve fázi, kdy nebude cesta zpět. Nastane kolaps světa, jak ho známe dnes.

Slibuji, že na tento článek naváži ještě dalšími, ve kterých bych rád shrnul, co bychom měli dělat a pokusím se myšlenky Davida Attenborougha transformovat na užití v naší středoevropské kotlině. Pro dnešek vás prosím pouze o jedno. Kupte si tu knihu, vysvětlujte jí dětem a snažte se podle ní žít. Myslím, že to stojí za to.