Podnikatelské záměry a cílené zisky se neobejdou bez etiky. Podnikatelská etika se stává integrační vědou.

Anna Remišová v nakladatelství Kalligram vydala v r. 2011 knihu „Etika a ekonomika“. Co je v této knize důležité?

A. Remišová se dívá na podnikatelskou etiku jako integrační vědu a dokládá to fakty. Prezentuje především Homannovu a Ulrichovu koncepci, vize P. Ulricha je jí blízká. Jedná se hlavně o to, že se nestačí spokojit v moderní době s pouhou ekonomickou racionalitou, ale ekonomie musí mít v současnosti etickou racionální dimenzi, která se např. bude snažit o řešení sociálních konfliktů. Jinak řečeno, princip zisku nemůže stát na prvním místě v podnikání, ale na tomto místě musí stát etická legitimita pro konkrétní rozhodnutí a řešení. Je samozřejmé, že se autorka dovolává významné osobnosti A. Smithe jako nejen na liberálního ekonoma, ale také jako na morálního filosofa, který si byl vědom morálních motivů jednání u každého člověka. Jestliže základem jeho nauky je přirozená svoboda, pak si je vědom také úcty k důstojnosti každého člověka.

Podnikatelská etika chce zdůraznit právě tento prvek. Má podpořit takový způsob jednání v podnikatelském prostředí, kde člověk není viděn jako ten, z koho jen získat peníze pro zisk, ale jako ten, komu patří povinná úcta vyplývající z přirozených práv. E. Remišová tvrdí, že dualismus etiky a ekonomiky se přežil, že tyto dvě disciplíny nemohou stát vedle sebe, ale musí se integrovat. Naše současná kultura je již na takové úrovni, že volá po odpovědích na sociálně ekonomické otázky, autorka je přesvědčena, že podnikatelská etika se stává součástí nového kulturního směřování.

Když se oddělí v ekonomii etika a touha po zisku, která je jinak v podnikatelském prostředí oprávněná, stává se, že na chyby v podnikání v souvislosti po nelimitovaném zisku doplácí nejen jedinci, ale státy, jak je to patrné i v současné evropské situaci. P. Koslowski dokonce uvádí, že etika a ekonomie musí spolu přecházet k etické ekonomii a k etice zaměřené na ekonomii. Je zcela možné, že podnikatelé i státy budou jednou uvažovat utilitaristicky v tom smyslu, že budou chtít vidět velký užitek ze svého snažení pro co největší počet lidí, tedy nikoli jen pro etablovanou skupinu. Pokud by chtěl někdo namítnout, kde že je oceněno velké úsilí jednotlivce, nemusí se obávat, že by nová podnikatelská etika zapomněla na nezlomnou vůli svobodného a pracovitého člověka. Téma zisku a etiky je nutno otevírat a postupně se dopracovávat k nové kultuře vnímání podnikání a ekonomie. Mnoho podnikatelů klade otázku: Co mám dělat, když chci být úspěšný (tím je míněna tvorba kapitálu) a současně být čestný (tím je míněna úcta k člověku)? Etika chápe v podnikatelském prostředí zisk jako morální povinnost, ale současně mravnost je korekcí tohoto jednání. Jako příklad nemravnosti lze uvést prodej úmyslně nekvalitního zboží, zneužití důvěry zákazníků, hromadění zisku za cenu předvídatelného znečištění ovzduší a vody. Touto mezí, tedy etikou, se musí v budoucnosti ještě více zabývat stát, nadnárodní společenství i jednotlivé firmy. Morální odpovědnost manažerů je velká a budou se muset naučit eticky nahlížet na konkrétní problémy v podnikatelském prostředí. Podobně se bude muset změnit jejich nahlížení na zaměstnance, které budou vést k rozvoji a k různorodým formám odměňování.