Konference, kterou každoročně pořádá české ministerstvo zahraničí nese název Partnerství s Afrikou. Událost je příznakem širšího problému českého přístupu k tomuto kontinentu: spolupráce s Afrikou nutně předpokládá i spolupráci s Afričany. Ti se ale vytratili nejen z názvu akce, ale i z české zahraniční politiky obecně. Možná jsou skrytí: v migrační vlně jako bezpečnostní riziko, jako dlouholetí diktátoři nebo jako oběti katastrof. Jejich nepřítomnost je jedním z příznaků toho, že evropský pohled na Afriku zásadně nezměnil od konce 19. století. Tehdy (velmi zjednodušeně) došlo k dělení kontinentu mezi koloniální mocnosti, a perspektiva „nadřazenosti“ přežívá dodnes.