Letní olympijské hry v Tokiu vstoupily do své druhé poloviny. Kromě českých sportovců, o jejichž úspěších jsem psal v minulém blogu, se na nich zatím daří i ruským olympionikům.

V čele medailového pořadí národů na olympijských hrách v Tokiu jsou po pondělku Číňané, těsně následováni sportovci USA. Na pátém místě tohoto pořadí se pak objevuje na první pohled poněkud divná zkratka „ROC“. Ti, kdo sportovní dění pozorně sledují, jistě vědí, že jde o ruské olympioniky a tato zkratka je odvozena od anglického názvu pro Ruský olympijský výbor (Russian Olympic Committee). A také nejspíš vědí, jaké jsou důvody toho, proč v Tokiu startující ruští sportovci nemohou mít na svých dresech typický nápis „Russia“ a proč si ani v případě olympijského vítězství nebudou moci na stupních vítězů vyslechnout hymnu své země.

Pro ty méně znalé: je to součást trestu, který byl Rusku před dvěma lety udělen výkonným výborem Světové antidopingové agentury WADA a souvisí s kauzou možného systematického státního dopingu. Podezření z něho totiž Rusové čelí již někdy od roku 2015 a zfalšované záznamy z moskevské antidopingové laboratoře RUSADA přispěly k verdiktu WADA, v jehož důsledku reprezentanti jedné z největších sportovních velmocí v Tokiu jakoby nestartují za svou vlast, ale pouze za Ruský olympijský tým.

Asi nejenom mně přijde něco takového poněkud absurdní, ale na druhou stranu je dobře, že mnohým sportovcům není úplně zakazován start na olympiádě jen proto, že se narodili a žijí v Rusku. Jsou však takoví, kteří i s tímhle mají problém a házejí všechny ruské sportovce do jednoho pytle bez ohledu na to, zda měli někdy během své kariéry pozitivní dopingový nález…

Dosavadní ruské úspěchy v Tokiu rozhořčily jednak některé americké sportovce (například plavec Ryan Murphy zjevně neunesl po závodě na 200 metrů znak porážku od svého ruského soupeře Rylova a v narážce na dřívější ruské dopingové skandály prohlásil, že „finále zřejmě nebylo čisté“), tak i některé české novináře. Například redaktor serveru Seznam Zprávy Jiří Hošek v komentáři s výmluvným titulkem Kaťušu jim zatrhli. Jinak ale Rusové jako by v Tokiu ani nebyli v trestu na tohle téma konkrétně napsal: „Do Tokia přijelo 335 ruských sportovců. Sice nemůžou mávat ruskou vlajkou ani si v případě olympijského triumfu zanotovat ruskou státní hymnu, ale mají třeba na sobě ruské národní barvy. I to je v rozporu s původním rozhodnutím WADA, aby Rusové, kteří prokáží svou dopingovou čistotu, startovali na OH coby neutrální sportovci. U jejich jmen svítí zkratka Ruského olympijského výboru, R.O.C., tedy instituce, která rozhodovala o složení týmu i v časech dopingových žní.“

Takže panu Hoškovi vadí i to, že ruští olympionici mají na sobě oblečení v barvách ruské vlajky a zkratku ROC. To si pan Hošek vážně myslí, že nebýt těchto skutečností, tak by se sportovní fanoušci nedovtípili toho, z které země například plavec Jevgenij Rylov, tenista Karen Chačanov nebo gymnastka Angelina Melnikovová pocházejí? Nad fanatismem některých novodobých „paličů čarodějnic“ zkrátka zůstává rozum stát…

Abychom si rozuměli, je samozřejmě v pořádku, když se mezinárodní sportovní organizace snaží proti používání dopingových látek tvrdě bojovat a ti sportovci, u kterých je doping prokázán, si vyslouží několikaletý zákaz startu. Ovšem není již podle mého názoru ospravedlnitelné, pokud by měl být na všechny ruské sportovce uplatňován princip kolektivní viny – tak, jak tomu bylo například v případě zákazu startu všech ruských atletů (vyjma v USA žijící dálkařky Klišinové) na olympijských hrách v roce 2016. Zatímco například americký sprinter Justin Gatlin tam mohl startovat a získat tak v běhu na 100 metrů stříbrnou medaili, přestože měl během své kariéry hned dva pozitivní dopingové nálezy…