Šetřit je třeba, ale ne na sobě!
Přijde mi trochu paradoxní, když politici z koalic Spolu i PirSTAN sice nabádají ostatní k tomu, že je potřeba se uskromnit, ovšem sami v tomhle směru zrovna příkladem nejdou.
Nově se rodící vládní uskupení, které utvořily volební koalice Spolu a PirSTAN, chce dle nedávno vydaného prohlášení (viz odkaz zde) ušetřit ve státním rozpočtu na příští rok, který sestavovala odcházející ministryně financí Alena Schillerová z ANO, až 80 miliard korun. Přičemž někteří politici z bloku ještě donedávna pěti samostatných politických stran jsou v těchto předsevzetích ještě odvážnější: například ekonomický expert ODS Jan Skopeček nedávno v pořadu Události, komentáře prohlašoval, že by se plánovaný schodek ve výši 376,7 miliardy dal seškrtat až o 120 miliard.
Šetřit je samozřejmě chvályhodné, zvlášť, když náš státní dluh aktuálně činí již přes 2,3 bilionu korun (byť v poměru k výši HDP stále patříme v rámci zemí EU mezi ty lepší). Trochu problém je ovšem v tom, když politici z ODS, KDU-ČSL i zbylých tří nově vládních stran sice nabádají ostatní, aby se uskromnili, ovšem sami v tomhle směru zrovna příkladem nejdou.
Jak jinak totiž okomentovat, když lídři těchto stran mluví o potřebě ušetřit na provozních výdajů státu, a sami se přitom již dohodli na tom, že v nově vzniklé Poslanecké sněmovně bude navýšen stávají počet pěti místopředsedů na šest. A to vše nejspíš jen kvůli tomu, aby se při rozdělování těchto lukrativních postů, které dotyčnému přináší nejenom navýšení základního poslaneckého platu, ale například i služební auto s řidičem, dostalo i na Piráty. Tedy na politické uskupení, které v nově vzniklé Sněmovně bude mít pouhopouhé čtyři poslance…
Z obdobného soudku je i neochota většiny členů současného Senátu (ve kterém mají většinu pravicové či středopravé strany) odsouhlasit návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na dobu pěti let. Někdo možná namítne, že navýšení platů politiků či zvýšení počtu místopředsedů Sněmovny bude znamenat pro státní rozpočet s ohledem na jeho celkovou výši jen „pár drobných navíc“. To je sice pravda, ovšem jádro pudla tkví v tom, že politik, který na sobě šetřit nehodlá, těžko může přesvědčit ostatní o nutnosti utáhnout si opasky a nezadlužovat zbytečnými výdaji budoucí generace.
Nově se rodící vládní uskupení, které utvořily volební koalice Spolu a PirSTAN, chce dle nedávno vydaného prohlášení (viz odkaz zde) ušetřit ve státním rozpočtu na příští rok, který sestavovala odcházející ministryně financí Alena Schillerová z ANO, až 80 miliard korun. Přičemž někteří politici z bloku ještě donedávna pěti samostatných politických stran jsou v těchto předsevzetích ještě odvážnější: například ekonomický expert ODS Jan Skopeček nedávno v pořadu Události, komentáře prohlašoval, že by se plánovaný schodek ve výši 376,7 miliardy dal seškrtat až o 120 miliard.
Šetřit je samozřejmě chvályhodné, zvlášť, když náš státní dluh aktuálně činí již přes 2,3 bilionu korun (byť v poměru k výši HDP stále patříme v rámci zemí EU mezi ty lepší). Trochu problém je ovšem v tom, když politici z ODS, KDU-ČSL i zbylých tří nově vládních stran sice nabádají ostatní, aby se uskromnili, ovšem sami v tomhle směru zrovna příkladem nejdou.
Jak jinak totiž okomentovat, když lídři těchto stran mluví o potřebě ušetřit na provozních výdajů státu, a sami se přitom již dohodli na tom, že v nově vzniklé Poslanecké sněmovně bude navýšen stávají počet pěti místopředsedů na šest. A to vše nejspíš jen kvůli tomu, aby se při rozdělování těchto lukrativních postů, které dotyčnému přináší nejenom navýšení základního poslaneckého platu, ale například i služební auto s řidičem, dostalo i na Piráty. Tedy na politické uskupení, které v nově vzniklé Sněmovně bude mít pouhopouhé čtyři poslance…
Z obdobného soudku je i neochota většiny členů současného Senátu (ve kterém mají většinu pravicové či středopravé strany) odsouhlasit návrh na zmrazení platů vrcholných politiků na dobu pěti let. Někdo možná namítne, že navýšení platů politiků či zvýšení počtu místopředsedů Sněmovny bude znamenat pro státní rozpočet s ohledem na jeho celkovou výši jen „pár drobných navíc“. To je sice pravda, ovšem jádro pudla tkví v tom, že politik, který na sobě šetřit nehodlá, těžko může přesvědčit ostatní o nutnosti utáhnout si opasky a nezadlužovat zbytečnými výdaji budoucí generace.