Otázka zní, zda je chystaný plán NATO na vytvoření bojových jednotek na území Slovenska racionální a zda místo snížení nebezpečí na ukrajinsko-ruské hranici jen zbytečně nepřileje olej do ohně.

Čestný předseda TOP 09 a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg pevně doufá, že přes demonstrace, které na Slovensku v současné době probíhají, dojde v zemi našeho východního souseda v souvislosti s hrozbou válečného konfliktu Ruska s Ukrajinou k rozmístění části amerických bojových jednotek. Svou jednoznačnou podporu tomuto záměru Severoatlantické aliance a naopak určitý smutek z toho, že se tak nestane i v České republice, nedávno vyjádřil zde na blogu v článku s výmluvným názvem My Češi se můžeme jenom modlit.

V textu pan Schwarzenberg například doslovně píše: „U nás bychom si měli uvědomit, že se nás tento spor (myšleno spor Ruska s Ukrajinou) bezprostředně týká, neboť v Polsku a v Baltských zemích, stejně jako v Bulharsku a v Rumunsku jsou Spojené státy tak či onak přítomny, pouze ve střední Evropě zeje černá díra, kterou se chvályhodně slovenská vláda odhodlala uzavřít. Je to důležité nejen pro Slováky a pro nás, ale také pro celou střední Evropu.“
A v souvislosti se smlouvou o obranné spolupráci Slovenska s USA, kterou již slovenská vláda schválila, ale k jejíž ratifikaci zatím nedošlo, dokonce dodává: „My Češi se můžeme jen modlit, aby se smlouvu na Slovensku podařilo ratifikovat. My bohužel podobnou nabídku už nedostaneme. Svého času jsme zpackali smlouvu o radaru a také přímo s Ukrajinou nesousedíme. Ale ve vlastním zájmu a také z důvodu velké sounáležitosti s našimi nejbližšími sousedy doufejme, že se Slovensku tuto smlouvu co nejdříve podaří uvést v platnost.“

Tak co, budete se také za zdárnou ratifikaci bezpečnostní dohody Slovenska s USA a s ní související rozmístění bojových jednotek NATO na slovenském území modlit? Já tak na rozdíl od Karla Schwarzenberga činit nebudu a v tomto článku se pokusím vysvětlit proč.

Hrozící nebezpečí válečného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, o kterém se mluví a píše již od začátku prosince, samozřejmě ignorovat nelze. Byť s Ukrajinou nesousedíme a tato země členským státem NATO navíc není, důsledky takového konfliktu by pochopitelně byly nemilé pro celou Evropu. Otázkou však je, zda chystaný plán Severoatlantické aliance na vytvoření bojových jednotek o síle zhruba tisíce osob na území Rumunska, Bulharska, Maďarska i Slovenska je racionální a zda místo snížení nebezpečí na ukrajinsko-ruské hranici jen zbytečně nepřileje olej do ohně.

Rozmístění zhruba sta tisíc ruských vojáků poblíž ukrajinské hranice na konci loňského roku nepochybně ze strany Vladimíra Putina provokací bylo. Ovšem to, že by se Rusko opravdu chystalo Ukrajinu napadnout (jak již více než měsíc „zaručeně“ předvídají někteří bezpečnostní experti), mi přijde krajně nepravděpodobné. Obsadit území čtyřicetimilionového státu je něco zcela jiného, než bylo zabrání poloostrova Krym v roce 2014. Navíc Putin opravdu není Hitler nebo Stalin a určitě si dobře uvědomuje, jaké odvetné kroky ze strany Západu by nejspíš přišly. Ostatně, i samotný ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vydal nedávno prohlášení, ve kterém apeloval na USA i některé jiné západní země, aby v souvislosti s možným konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem zbytečně nevyvolávaly paniku.

Co se pak týká Schwarzenbergových slov ohledně naší „zpackané smlouvě o radaru“: Od této smlouvy se rozhodl v roce 2009 odstoupit tehdejší americký prezident Barack Obama a učinil tak nejspíš i na základě toho, že v otázce vybudování americké radarové základny v Brdech byla jak česká politická scéna, tak i samotná veřejnost rozdělená, a dle různých průzkumů, které tehdy proběhly, měli spíše navrch odpůrci jejího vybudování. Pokud někteří lidé dodnes spílají těm, kteří americký radar v Brdech nechtěli – jsme přece suverénním státem a ani to, že jsme členskou zemí NATO, neznamená, že budeme automaticky souhlasit s každým záměrem jeho vůdčích představitelů. A s ohledem na to, že na našem území pobývala před rokem 1989 jiná cizí vojska, se nelze divit tomu, že řada Čechů má s pobytem zahraničních vojáků (byť třeba jen v malém množství) problém.

Ostatně, jak jsem se dočetl například zde, dle včerejšího prohlášení maďarského ministra obrany Tibora Benkő Maďarsko nepovažuje v současné době za účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO a americké žádosti tudíž nevyhoví. Jestli se Slovensko rozhodne stejně jako Maďarsko, nebo bude s rozmístěním amerických bojových jednotek na svém území souhlasit, je čistě jeho vnitřní záležitostí. Ovšem na rozdíl od pana Schwarzenberga se za to, aby dohodu o obranné spolupráci s USA schválilo, určitě modlit nebudu.