Někteří čeští europoslanci přišli s návrhem prosadit při všech důležitých hlasováních v orgánech EU princip takzvané kvalifikované většiny.


Státy Evropské unie stále nenalezly shodu na dalším, v pořadí už šestém balíčku protiruských sankcí. Jeho součástí totiž má být i embargo na dovoz ruské ropy, které by začalo platit již od ledna příštího roku. A něco takového je nepřijatelné pro Maďarsko, jehož vláda v čele s premiérem Viktorem Orbánem označila tento návrh za „shození atomové bomby na maďarskou ekonomiku“ (viz odkaz zde). Maďarského premiéra nepřiměla ke změně názoru ani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se kvůli tomu do Budapešti za Orbánem osobně vypravila. A jelikož celý balíček sankcí musí schválit všechny státy EU bez výjimky, reálně hrozí, že kvůli maďarskému vetu v navrhované podobě neprojde.

Postoj Maďarska proto některé "erohujery" velmi rozhořčil. K těm nejvíce naštvaným dle všeho patřil český europoslanec Mikuláš Peksa, který v reakci na něj na svém twitterovém účtu před několika dny napsal: „Orbán jako poslední blokuje evropské veto na ruskou ropu. Chce z Unie vyždímat víc peněz. A my nemůžeme dělat nic jiného, než se dlouze handrkovat. Tohle je problém slabé Unie. Petr Fiala by měl sebrat odvahu a začít prosazovat kvalifikovanou většinu. Pak můžeme patřit na Západ.“

Pan europoslanec Peksa, který je navíc i předsedou Evropské pirátské strany, nekritizuje přitom princip jednomyslnosti při hlasování v některých evropských orgánech poprvé. A zdatně mu v tom sekunduje i jiný český pirátský europoslanec Marcel Kolaja, který rovněž propaguje potřebu hlasovat při všech důležitých rozhodnutích „kvalifikovanou většinou“. Co tento termín konkrétně znamená? Jak je uvedeno zde, kvalifikované většiny je při hlasování v Radě EU dosaženo tehdy, pokud pro návrh hlasuje aspoň 55 % členských států EU (tedy aspoň 15 z 27) a návrh zároveň podporují státy, zastupující nejméně 65 % obyvatel celé Evropské unie.

Měl by tedy český premiér Petr Fiala vyslyšet slova našich pirátských europoslanců a prosazovat takový princip při všech důležitých hlasováních na půdě EU? Podle nejenom mého mínění by tak činit neměl, a to hned z několika důvodů. Jednak je druhá část podmínky pro splnění kvalifikované většiny (tedy že hlasující státy musí dát dohromady aspoň 65 % z celkového počtu obyvatel EU) určitou diskriminací pro menší státy. A především se domnívám, že pokud Evropská unie nemá být centralistickým orgánem, ale svazkem suverénních států, tak by v případě závažných rozhodnutí měla být možnost práva veta pro každý členský stát zachována. Návrh europoslanců Peksy či Kolaji by se totiž v budoucnu mohl obrátit i proti naší zemi.

V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině je pak v první řadě důležité, že ji všechny členské státy EU včetně Maďarska odsuzují a žádný z nich se nepostavil na stranu Ruska. Ovšem vynucovat si, aby všechny státy v době rostoucí inflace a sílící energetické krize poslušně kývly na jakékoliv ekonomické sankce bez ohledu na to, jaké hospodářské důsledky to pro některé z nich může mít, mi přijde přehnané.