Přinesou peníze "znevýhodněným" školám potřebný efekt?
Pomůže ministerstvem slíbených 1, 8 miliardy korun problémovým školám k tomu, aby si kvůli části svých žáků nemuseli najímat bezpečnostní agenturu?
O tom, jaké poměry panují na základní škole Za Chlumem v Bílině na Teplicku, toho bylo nedávno v médiích napsáno dost. Mnozí čtenáři nejspíš nevěřícně kroutili hlavou, když se z příslušných článků (například zde) dozvídali, že na této škole dohnala agresivita některých žaků její ředitelku k tomu, že si kvůli nim najala bezpečnostní agenturu, která na škole od začátku května dohlíží na bezpečnost žáků i učitelů. Mnozí rodiče se totiž báli posílat do školy své děti, a i někteří učitelé chodili do práce se strachem.
V reakci na reportáže z bílinské školy pak ministr školství Petr Gazdík slíbil, že se do Bíliny neohlášeně vypraví, a v minulém týdnu tak i učinil. Po absolvování návštěvy pan ministr sice prohlásil, že atmosféra ve škole není tak „horká“, jak ji líčila některá média, zároveň však oznámil, že jeho resort spustí od září projekt s názvem Indexace škol, který podpoří částkou 1,8 miliardy korun 400 nejvíce „znevýhodněných“ škol v celé České republice (viz odkaz zde).
Na co přesně finanční prostředky z tohoto projektu půjdou, upřesnil ministr Gazdík slovy: „Peníze budou moci ředitelé využít na personální posílení, například sociální a speciální pedagogy, ale i na pomůcky. Zjistili jsme totiž, že v mnohém by pomohly v uvozovkách takové banality, jako jsou třeba svačiny a obědy zdarma, které by měly motivovat rodiče k tomu, aby posílali děti do školy. Jedním z největších problémů školy v Bílině je totiž skryté záškoláctví.“
Pomůže výše zmíněných 1, 8 miliardy korun (při 400 „znevýhodněných“ školách to průměrně vychází 4,5 milionu korun na jednu školu) k tomu, aby na školách typu té bílinské již nedocházelo k ničení školního majetku, fyzickému napadání spolužáků či vulgárnímu urážení učitelů? Byť je jistě dobře, že se ministerstvo snaží situaci, která opravdu není dobrou vizitkou českého školství, nějakým způsobem řešit, o efektivitě vynaložených finančních prostředků mám coby učitel s téměř třicetiletou praxí určité pochybnosti.
Pokud část těchto peněz půjde na platy sociálních pedagogů či školních psychologů, tak to efekt přinést může. Jelikož je však těchto profesí nedostatek, je otázkou, zda je všechny školy s větším počtem problémových žáků seženou. A pokud se, tak je tomu ve škole Za Chlumem v Bílině, budou z těchto peněz platit pracovníci bezpečnostní agentury, tak tím školy aspoň trochu ušetří rozpočty svých zřizovatelů.
Co naopak vidím jako diskutabilní, je víra pana ministra Gazdíka v to, že když bude škola platit všem problémovým žákům obědy a svačiny, tak budou nejenom vzorně docházet do školy, ale také se v ní slušně chovat. Proti tomu, že stát přispívá na školní obědy dětem, jejichž rodiče mají tak nízké příjmy, že si je nemohou dovolit platit, přitom nic nemám. Ale jako způsob motivace k tomu, aby děti nechodily za školu, mi z výchovného hlediska tohle nepřijde zrovna nejvhodnější...
Podle mého názoru by totiž bylo smysluplnější a efektivnější, kdyby místo posílaných peněz do „znevýhodněných“ škol byly například posíleny pravomoci učitelů a ředitelů škol vůči problémovým žákům, včetně možnosti poslat je do speciálních škol. Dále pak to, aby byli hnáni k větší odpovědnosti rodiče těch žáků, kteří ničí školní majetek, šikanují své spolužáky, případně se dopouštějí záškoláctví.
O tom, jaké poměry panují na základní škole Za Chlumem v Bílině na Teplicku, toho bylo nedávno v médiích napsáno dost. Mnozí čtenáři nejspíš nevěřícně kroutili hlavou, když se z příslušných článků (například zde) dozvídali, že na této škole dohnala agresivita některých žaků její ředitelku k tomu, že si kvůli nim najala bezpečnostní agenturu, která na škole od začátku května dohlíží na bezpečnost žáků i učitelů. Mnozí rodiče se totiž báli posílat do školy své děti, a i někteří učitelé chodili do práce se strachem.
V reakci na reportáže z bílinské školy pak ministr školství Petr Gazdík slíbil, že se do Bíliny neohlášeně vypraví, a v minulém týdnu tak i učinil. Po absolvování návštěvy pan ministr sice prohlásil, že atmosféra ve škole není tak „horká“, jak ji líčila některá média, zároveň však oznámil, že jeho resort spustí od září projekt s názvem Indexace škol, který podpoří částkou 1,8 miliardy korun 400 nejvíce „znevýhodněných“ škol v celé České republice (viz odkaz zde).
Na co přesně finanční prostředky z tohoto projektu půjdou, upřesnil ministr Gazdík slovy: „Peníze budou moci ředitelé využít na personální posílení, například sociální a speciální pedagogy, ale i na pomůcky. Zjistili jsme totiž, že v mnohém by pomohly v uvozovkách takové banality, jako jsou třeba svačiny a obědy zdarma, které by měly motivovat rodiče k tomu, aby posílali děti do školy. Jedním z největších problémů školy v Bílině je totiž skryté záškoláctví.“
Pomůže výše zmíněných 1, 8 miliardy korun (při 400 „znevýhodněných“ školách to průměrně vychází 4,5 milionu korun na jednu školu) k tomu, aby na školách typu té bílinské již nedocházelo k ničení školního majetku, fyzickému napadání spolužáků či vulgárnímu urážení učitelů? Byť je jistě dobře, že se ministerstvo snaží situaci, která opravdu není dobrou vizitkou českého školství, nějakým způsobem řešit, o efektivitě vynaložených finančních prostředků mám coby učitel s téměř třicetiletou praxí určité pochybnosti.
Pokud část těchto peněz půjde na platy sociálních pedagogů či školních psychologů, tak to efekt přinést může. Jelikož je však těchto profesí nedostatek, je otázkou, zda je všechny školy s větším počtem problémových žáků seženou. A pokud se, tak je tomu ve škole Za Chlumem v Bílině, budou z těchto peněz platit pracovníci bezpečnostní agentury, tak tím školy aspoň trochu ušetří rozpočty svých zřizovatelů.
Co naopak vidím jako diskutabilní, je víra pana ministra Gazdíka v to, že když bude škola platit všem problémovým žákům obědy a svačiny, tak budou nejenom vzorně docházet do školy, ale také se v ní slušně chovat. Proti tomu, že stát přispívá na školní obědy dětem, jejichž rodiče mají tak nízké příjmy, že si je nemohou dovolit platit, přitom nic nemám. Ale jako způsob motivace k tomu, aby děti nechodily za školu, mi z výchovného hlediska tohle nepřijde zrovna nejvhodnější...
Podle mého názoru by totiž bylo smysluplnější a efektivnější, kdyby místo posílaných peněz do „znevýhodněných“ škol byly například posíleny pravomoci učitelů a ředitelů škol vůči problémovým žákům, včetně možnosti poslat je do speciálních škol. Dále pak to, aby byli hnáni k větší odpovědnosti rodiče těch žáků, kteří ničí školní majetek, šikanují své spolužáky, případně se dopouštějí záškoláctví.