Bude volby rozhodovat demokracie, nebo mediokracie?
S obhajobou toho, že většina českých médií během letošní prezidentské kampaně objektivní a nestranná nebyla, protože politika prostě není fotbal či počasí, souhlasit nemohu.
K napsání dnešního blogu mě přiměl článek redaktorky internetového deníku Forum24 a týdeníku Forum Johany Hovorkové s názvem Prezidentská volba není fotbal ani počasí. Novinář má stát na straně pravdy. Jak je již z titulku tohoto článku patrné, autorka v něm obhajuje skutečnost, že většina českých médií stranila během prezidentské kampaně, zejména pak během její závěrečné fáze před druhým kolem, Petru Pavlovi, který nakonec volby poměrně přesvědčivým rozdílem vyhrál.
Johana Hovorková postoj větší části českých médií obhajuje například slovy: „Pak je tu ono „fandění“. Když odhlédneme od toho, že každý novinář je také člověk a má svoje politické preference, je zajímavé, že těm samozvaným mediálním odborníkům (pozn. Jde o narážku na Jakuba Kvasničku z CNN Prima News a některé další komentátory, kteří po volbách neobjektivitu médií kritizovali) to vadí pouze v případě jedné strany. Andreji Babišovi fandila jeho média, ženské časopisy, které vlastní, mu nepokrytě dělaly kampaň, to ale nekritizuje téměř nikdo. Jak je to možné?“
Redaktorka a editorka Forum24 se tedy již tradičně hájí poukazováním na skutečnost, že součástí koncernu Agrofert, jehož majitelem je Andrej Babiš, je i mediální skupina MAFRA. Do ní, jak známo, patří například deníky MF DNES a Lidové noviny, internetové zpravodajské servery iDNES.cz či Lidovky.cz, dále pak například týdeník Téma a řada zábavných časopisů. Jedná se tedy o významný záběr na mediálním trhu, celková čtenost titulů MAFRA je odhadována na téměř 5 milionů čtenářů.
Otázkou však je, zda tato „Babišmédia“, jak je v internetové hantýrce někteří označují, skutečně fandila svému majiteli v prezidentské kampani tak jednostranně, jak to činila některá jiná média v případě Petra Pavla. Já sám coby pravidelný čtenář MF DNES a iDnes, a občasný návštěvník serveru Lidovky, jsem totiž takový pocit neměl. Například na stránkách MF DNES dostali před prvním kolem prostor všichni kandidáti, na serveru iDnes byly pravidelně k vidění jak články, rozebírající problematické stránky Petra Pavla, tak i Andreje Babiše. Když to srovnám například s agitací týdeníku Forum ve prospěch Petra Pavla, o kterém jsem nedávno psal v mém blogu zde, tak mi přijde téměř úsměvné, když nejenom editorka a redaktorka tohoto média opakovaně obviňuje předsedu hnutí ANO z toho, že si nakoupil některá média kvůli tomu, aby jeho Agrofert ovládl Českou republiku.
Samozřejmě, že v případě soukromých médií není nikde řečeno, že musí být za všech okolností nestranná. Ale od médií veřejnoprávních by něco takového většina lidí asi očekávala. A například při sledování předvolební debaty dne 22. ledna na ČT1 jsem neměl pocit, že by byl její moderátor Martin Řezníček nestranný v tom smyslu, že by dával oběma účastníkům debaty, tedy jak Andreji Babišovi, tak i Petru Pavlovi, stejně záludné otázky. A i když tím nechci omlouvat Babišův ne zcela nejlepší výkon v této debatě, přece jen je těžké vyjádřit se srozumitelně k tomu či onomu tématu, pokud vám moderátor téměř po každé větě skáče do řeči.
V sobotu večer jsem měl při jízdě autem puštěný Radiožurnál a v rámci pořadu Příběhy 20. století se v něm probíralo téma Československé lidové armády a toho, co si mnozí lidé museli během povinné základní vojenské služby před rokem 1989 vytrpět. Téma to bylo velmi zajímavé, jenom mě v souvislosti s ním napadlo: je opravdu náhoda, že tohle téma zařadila veřejnoprávní rozhlasová stanice do svého vysílání až týden po skončení prezidentské volby, kdy už většinou médií podporovanému Petru Pavlovi nemohlo uškodit?
Svým dnešním blogem nechci rozhodně říci, že Petr Pavel v prezidentské volbě zvítězil jen díky přízni větší části médií, a že se Andrej Babiš a jeho tým nedopustili během prezidentské kampaně řady chyb. Nicméně s obhajobou toho, že většina českých médií během letošní prezidentské kampaně objektivní a nestranná nebyla, protože politika prostě není fotbal či počasí, souhlasit nemohu. Časem by totiž takový přístup mohl vést k tomu, že by ve volbách nevyhrávala demokracie, ale mediokracie.
K napsání dnešního blogu mě přiměl článek redaktorky internetového deníku Forum24 a týdeníku Forum Johany Hovorkové s názvem Prezidentská volba není fotbal ani počasí. Novinář má stát na straně pravdy. Jak je již z titulku tohoto článku patrné, autorka v něm obhajuje skutečnost, že většina českých médií stranila během prezidentské kampaně, zejména pak během její závěrečné fáze před druhým kolem, Petru Pavlovi, který nakonec volby poměrně přesvědčivým rozdílem vyhrál.
Johana Hovorková postoj větší části českých médií obhajuje například slovy: „Pak je tu ono „fandění“. Když odhlédneme od toho, že každý novinář je také člověk a má svoje politické preference, je zajímavé, že těm samozvaným mediálním odborníkům (pozn. Jde o narážku na Jakuba Kvasničku z CNN Prima News a některé další komentátory, kteří po volbách neobjektivitu médií kritizovali) to vadí pouze v případě jedné strany. Andreji Babišovi fandila jeho média, ženské časopisy, které vlastní, mu nepokrytě dělaly kampaň, to ale nekritizuje téměř nikdo. Jak je to možné?“
Redaktorka a editorka Forum24 se tedy již tradičně hájí poukazováním na skutečnost, že součástí koncernu Agrofert, jehož majitelem je Andrej Babiš, je i mediální skupina MAFRA. Do ní, jak známo, patří například deníky MF DNES a Lidové noviny, internetové zpravodajské servery iDNES.cz či Lidovky.cz, dále pak například týdeník Téma a řada zábavných časopisů. Jedná se tedy o významný záběr na mediálním trhu, celková čtenost titulů MAFRA je odhadována na téměř 5 milionů čtenářů.
Otázkou však je, zda tato „Babišmédia“, jak je v internetové hantýrce někteří označují, skutečně fandila svému majiteli v prezidentské kampani tak jednostranně, jak to činila některá jiná média v případě Petra Pavla. Já sám coby pravidelný čtenář MF DNES a iDnes, a občasný návštěvník serveru Lidovky, jsem totiž takový pocit neměl. Například na stránkách MF DNES dostali před prvním kolem prostor všichni kandidáti, na serveru iDnes byly pravidelně k vidění jak články, rozebírající problematické stránky Petra Pavla, tak i Andreje Babiše. Když to srovnám například s agitací týdeníku Forum ve prospěch Petra Pavla, o kterém jsem nedávno psal v mém blogu zde, tak mi přijde téměř úsměvné, když nejenom editorka a redaktorka tohoto média opakovaně obviňuje předsedu hnutí ANO z toho, že si nakoupil některá média kvůli tomu, aby jeho Agrofert ovládl Českou republiku.
Samozřejmě, že v případě soukromých médií není nikde řečeno, že musí být za všech okolností nestranná. Ale od médií veřejnoprávních by něco takového většina lidí asi očekávala. A například při sledování předvolební debaty dne 22. ledna na ČT1 jsem neměl pocit, že by byl její moderátor Martin Řezníček nestranný v tom smyslu, že by dával oběma účastníkům debaty, tedy jak Andreji Babišovi, tak i Petru Pavlovi, stejně záludné otázky. A i když tím nechci omlouvat Babišův ne zcela nejlepší výkon v této debatě, přece jen je těžké vyjádřit se srozumitelně k tomu či onomu tématu, pokud vám moderátor téměř po každé větě skáče do řeči.
V sobotu večer jsem měl při jízdě autem puštěný Radiožurnál a v rámci pořadu Příběhy 20. století se v něm probíralo téma Československé lidové armády a toho, co si mnozí lidé museli během povinné základní vojenské služby před rokem 1989 vytrpět. Téma to bylo velmi zajímavé, jenom mě v souvislosti s ním napadlo: je opravdu náhoda, že tohle téma zařadila veřejnoprávní rozhlasová stanice do svého vysílání až týden po skončení prezidentské volby, kdy už většinou médií podporovanému Petru Pavlovi nemohlo uškodit?
Svým dnešním blogem nechci rozhodně říci, že Petr Pavel v prezidentské volbě zvítězil jen díky přízni větší části médií, a že se Andrej Babiš a jeho tým nedopustili během prezidentské kampaně řady chyb. Nicméně s obhajobou toho, že většina českých médií během letošní prezidentské kampaně objektivní a nestranná nebyla, protože politika prostě není fotbal či počasí, souhlasit nemohu. Časem by totiž takový přístup mohl vést k tomu, že by ve volbách nevyhrávala demokracie, ale mediokracie.