Dle mého názoru existují mnohem důležitější věci, které by měl premiér České republiky i celá jeho vláda řešit, než je trvalé poukazování na to, co dělá či naopak nedělá nejsilnější opoziční strana ANO.


I když máme již téměř 14 dnů po prezidentských volbách a další volby (na jaře do Evropského parlamentu a na podzim do zastupitelstev krajů) čekají naši zemi až v příštím roce, někteří vládní politici v čele s premiérem Fialou jako by pořád permanentně pokračovali v „kampani AntiBabiš“. Pan premiér to znovu názorně předvedl včera večer při svém vystoupení na televizní stanici CNN Prima News.

Na otázku, jak hodnotí včerejší jednání špiček hnutí ANO (z něhož vyplynulo, že Andrej Babiš sice přenese část odpovědnosti na místopředsedu hnutí Havlíčka, avšak předsedou ANO i poslancem zůstane nadále), odpověděl Petr Fiala velmi svérázně slovy: „Hnutí není nic bez svého majitele a dozvěděli jsme se, že budou pokračovat ve své politice slíbit všem všechno. To by šlo přejít s úsměvem. Hnutí ANO ale chce reprezentovat hlasy extremistů jako SPD a strany, které se nedostaly do Poslanecké sněmovny.“ (viz odkaz zde)

Samozřejmě, že například na Babišovo rozhodnutí ohledně toho, že zůstane i nadále poslancem, přestože jeho docházka do Sněmovny je velmi nízká, nebo na některé Babišovy výroky na včerejší tiskové konferenci mohou být názory různé. Ale moc nerozumím potřebě premiéra a předsedy ODS obviňovat hnutí ANO z toho, že chce útočit na voliče extremistických stran. To mi totiž přijde jako zbytečně vyhrocená rétorika, přestože právě tohle Petr Fiala i mnozí další vládní politici Andreji Babišovi často vytýkají.

A především se pak domnívám, že v současné době jsou mnohem důležitější věci, které by měl premiér České republiky i celá jeho vláda řešit, než je trvalé poukazování na to, co dělá či naopak nedělá nejsilnější opoziční strana. Přičemž kromě věcí, o kterých se veřejně mluví již delší dobu, jako je boj s vysokými cenami energií, vysoká inflace nebo nedostatek některých léků včetně antibiotik v českých lékárnách, jsou to i věci, související například s našim vysokým školstvím.

Asi nejenom já jsem nedávno zaregistroval v některých médiích (viz například zde) zprávu o tom, jak nízké jsou platy některých vyučujících na veřejných vysokých školách, zejména pak na fakultách humanitního typu. A opravdu premiéru Fialovi jakožto někdejšímu vysokoškolskému rektorovi přijde důstojné, když například docentka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy má hrubý měsíční příjem 32 tisíc korun? Je smutné, když vysokoškolští pedagogové musí hrozit stávkou či dokonce pozastavením konání státnic, aby se vláda jejich neutěšenou situací začala zabývat.

Co se pak týká slibovaných priorit současné vlády ohledně školství, vědy či výzkumu, tak je sice hezké, že Fialova vláda zřídila post ministryně pro vědu, výzkum a inovace, který zastává někdejší místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jenže otázkou je, kolik lidí zaznamenalo, že tato paní vůbec členku vlády je, když snad jedinou aktivitou, spojenou s jejím vládním postem, kterou jsem dosud zaregistroval, byl její nedávný návrh, aby české vysoké školy mohly nabízet takzvané průmyslové doktorské studium.

Co se pak týká samotného ministerstva školství, tam zhruba po půl roce skončil Petr Gazdík, když rezignoval na svůj post v důsledku kauzy Dozimetr. A když to pak nevyšlo s Gazdíkovým návratem na ministerstvo coby poradce, tak je nyní připraven plnohodnotně vykonávat jak post poslance, tak i funkci ředitele osmiletého gymnázia. U jeho nástupce Vladimíra Balaše se pak po rovněž zhruba půl roce působení v čele ministerstva začalo v některých médiích mluvit o tom, že by měl z resortu školství brzy zamířit na Ústavní soud. Něco takového rovněž moc nesvědčí o tom, že by oblast školství patřila mezi hlavní priority Fialovy vlády...