U politiků jsme poměrně často zvyklí na to, že ne vždy dodrží to, co svým voličům před volbami slíbili, případně na to, že říkají něco jiného, když jsou v opozici a něco zcela jiného, když jsou ve vládě.


Když v prosinci roku 2018 schválilo Valné shromáždění OSN velkou většinou hlasů takzvaný globální pakt o migraci, Česká republika byla jednou z pěti zemí, která proti němu projevila odmítavý postoj. Spolu s ní hlasovaly proti jeho přijetí ještě Polsko, Maďarsko, USA a Izrael (viz odkaz zde). Tehdejší vláda Andreje Babiše tento pakt odmítla se zdůvodněním, že migrační pakt stírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty, a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální.

Dnešní premiér Petr Fiala byl tehdy poslancem a předsedou nejsilnější opoziční strany ODS, a Babišovu vládu tenkrát v souvislosti s globálním paktem o migraci kritizoval. Nikoliv ovšem proto, že ho odmítla, ale kvůli tomu, že údajně s jeho odmítnutím prvně váhala, zatímco ODS ji k něčemu takovému vyzývala již od počátku. V rozhovoru pro Českou televizi v listopadu 2018 na otázku redaktorky Štěpánky Martanové tehdy ohledně migračního paktu odpověděl slovy: „K paktu se nechce připojit Maďarsko, Polsko, probíhá velmi intenzivní debata v sousedním Německu, která by také měla být sledována. Důvodů je celá řada. Kromě vágnosti formulací, které globální pakt obsahuje, je to i nebezpečí, že se přestává rozlišovat mezi legální a nelegální migrací, mezi ekonomickou a migrací, která je způsobena snahou zachránit si život, kde jsou lidé v reálném nebezpečí.“

Dnes máme rok 2023 a jak ti, co sledují politiku aspoň občas, nejspíš vědí, na červnovém summitu premiérů Evropské unie v Bruselu se projednávala dohoda o společné migrační politice zemí EU, která však ztroskotala na odmítavém postoji polského a maďarského premiéra. A co český premiér Petr Fiala, který v době, kdy byl v opozici, patřil u nás k nejhlasitějším kritikům povinných migračních kvót a ujišťoval své potenciální voliče o tom, že za jeho vlády Česká republika k ničemu takovému nepřistoupí?

Nejenom, že ministr vnitra a místopředseda vlády Vít Rakušan s Fialovým požehnáním předtím za Českou republiku migrační pakt, znamenající jakousi „povinnou solidaritu“ zemí EU v otázce přijímání migrantů, v Lucemburku podepsal. Ale současný premiér se ještě navíc kriticky vyjádřil k maďarskému premiérovi Orbánovi a polskému premiérovi Morawieckému za to, že kvůli jejich odmítavým postojům společná dohoda o migraci v Bruselu nakonec ztroskotala (viz odkaz zde).

U politiků jsme poměrně často zvyklí na to, že ne vždy dodrží to, co svým voličům před volbami slíbili, případně na to, že říkají něco jiného, když jsou v opozici a něco zcela jiného, když jsou ve vládě. Ovšem profesor politologie a současný premiér Petr Fiala v tomhle bez nadsázky patří mezi úplně největší mistry. Stačí vzpomenout nejenom v tomto článku zmiňované téma migrace, ale například jeho někdejší slib, že nynější vládní koalice Spolu nebude občanům zvyšovat daně, že bude v Evropské unii tvrdě bojovat proti zákazu aut se spalovacími motory apod.