Copak se v Německu už vážně zbláznili?
I když je Německo nepochybně vyspělým státem s vysokou životní úrovní, pevně doufám, že některé "moderní" trendy v této zemi se v České republice následování nedočkají.
Nedávno jsem na serveru Echo24.cz narazil na rozhovor, v němž uznávaný německý klimatolog a bývalý ministr zemské vlády v Hamburku, profesor Fritz Vahrenhort, na otázku, související s nesmiřitelným bojem německých politiků proti jaderným elektrárnám, doslovně odpověděl: „Díkybohu jsou v Evropě ještě i jiné země, které nejsou tak hloupé jako my. Například Česká republika. Nebo Polsko nebo Nizozemsko, samozřejmě Francie. Finsko právě zprovoznilo novou jadernou elektrárnu a plánuje stavbu druhé a pak ještě třetí.“
Jak ti, co sledují společenské dění, asi vědí, bojovníci proti jaderné energetice v zemi našeho západního souseda skutečně dosáhli toho, že letos v dubnu byla v Německu odpojena od sítě poslední jaderná elektrárna. Navzdory složité energetické situaci v Evropě, spojené zejména s již téměř rok a půl běžící válkou na Ukrajině, se tak Němci rozhodli vsadit výhradně na obnovitelné a ekologicky energetické zdroje. Podle názoru spousty lidí to není šťastní cesta, nicméně slova, která pronesl profesor Vahrenhort, by byla trefná i na řadu jiných věcí, ke které se v nejpočetnější zemi Evropské unie v poslední době odhodlali.
Začnu tím, co vyvolalo u řady lidí nevěřícné kroucení hlavou v nedávné době: totiž informací o tom, že německá vláda dokončuje a připravuje ke schválení zákon, který umožní změnit oficiální záznam o pohlaví aktem pouhého slovního prohlášení. Možnost měnit pohlaví mají přitom mít všichni němečtí občané, starší 14 let, každý rok (viz odkaz zde). Co všechno takto šílený nápad může vyvolat, pokud opravdu bude uveden v praxi, raději ani nedomýšlet...
Jako by se němečtí pokrokoví politici a „progresivisté“ nepoučili tím, co všechno například způsobila masová migrace obyvatel ze severní Afriky a Blízkého východu do Evropy v období od roku 2015, které výrazně napomáhala tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Jako namátkový příklad bych uvedl i v našich médiích nedávno publikovanou zprávu o násilí na některých německých koupalištích vůči tamním ženám, které mají na svědomí výhradně muži arabského a afrického původu. Kvůli tomu i přes aktuálně panující vedra někteří provozovatelé svá koupaliště raději ponechávají zavřená.
Další případ ze země našeho západního souseda, nad kterým jsem nevěřícně kroutil hlavou, byla nedávná zpráva o tom, že v Německu i Rakousku začínají na některých hřbitovech pěstovat ovoce a zeleninu na opuštěných hrobech. Dle slov předsedkyně Svazu německých hřbitovních zahradníků případní konzumenti nemusí mít jakékoliv zdravotní obavy, neboť žádná plodina není zakořeněna tak hluboko, aby se dostala do kontaktu s lidmi nebo jejich ostatky, kteří jsou pohřbeni na hřbitovech. Přesto se však ptám: koupili byste si od někoho takto vypěstovanou zeleninu či ovoce? Já tedy rozhodně ne...
Vším, co jsem v tomto blogu napsal, samozřejmě nepopírám to, že Německo stále patří mezi státy s nejvyšší životní úrovní v Evropě, a nejenom Češi mohou německým občanům závidět například výši jejich průměrných výdělků. Na druhou stranu však pevně doufám, že žádná z věcí, které jsem v mém dnešním blogu zmínil, se v České republice ještě dlouho následování nedočká.
Nedávno jsem na serveru Echo24.cz narazil na rozhovor, v němž uznávaný německý klimatolog a bývalý ministr zemské vlády v Hamburku, profesor Fritz Vahrenhort, na otázku, související s nesmiřitelným bojem německých politiků proti jaderným elektrárnám, doslovně odpověděl: „Díkybohu jsou v Evropě ještě i jiné země, které nejsou tak hloupé jako my. Například Česká republika. Nebo Polsko nebo Nizozemsko, samozřejmě Francie. Finsko právě zprovoznilo novou jadernou elektrárnu a plánuje stavbu druhé a pak ještě třetí.“
Jak ti, co sledují společenské dění, asi vědí, bojovníci proti jaderné energetice v zemi našeho západního souseda skutečně dosáhli toho, že letos v dubnu byla v Německu odpojena od sítě poslední jaderná elektrárna. Navzdory složité energetické situaci v Evropě, spojené zejména s již téměř rok a půl běžící válkou na Ukrajině, se tak Němci rozhodli vsadit výhradně na obnovitelné a ekologicky energetické zdroje. Podle názoru spousty lidí to není šťastní cesta, nicméně slova, která pronesl profesor Vahrenhort, by byla trefná i na řadu jiných věcí, ke které se v nejpočetnější zemi Evropské unie v poslední době odhodlali.
Začnu tím, co vyvolalo u řady lidí nevěřícné kroucení hlavou v nedávné době: totiž informací o tom, že německá vláda dokončuje a připravuje ke schválení zákon, který umožní změnit oficiální záznam o pohlaví aktem pouhého slovního prohlášení. Možnost měnit pohlaví mají přitom mít všichni němečtí občané, starší 14 let, každý rok (viz odkaz zde). Co všechno takto šílený nápad může vyvolat, pokud opravdu bude uveden v praxi, raději ani nedomýšlet...
Jako by se němečtí pokrokoví politici a „progresivisté“ nepoučili tím, co všechno například způsobila masová migrace obyvatel ze severní Afriky a Blízkého východu do Evropy v období od roku 2015, které výrazně napomáhala tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová. Jako namátkový příklad bych uvedl i v našich médiích nedávno publikovanou zprávu o násilí na některých německých koupalištích vůči tamním ženám, které mají na svědomí výhradně muži arabského a afrického původu. Kvůli tomu i přes aktuálně panující vedra někteří provozovatelé svá koupaliště raději ponechávají zavřená.
Další případ ze země našeho západního souseda, nad kterým jsem nevěřícně kroutil hlavou, byla nedávná zpráva o tom, že v Německu i Rakousku začínají na některých hřbitovech pěstovat ovoce a zeleninu na opuštěných hrobech. Dle slov předsedkyně Svazu německých hřbitovních zahradníků případní konzumenti nemusí mít jakékoliv zdravotní obavy, neboť žádná plodina není zakořeněna tak hluboko, aby se dostala do kontaktu s lidmi nebo jejich ostatky, kteří jsou pohřbeni na hřbitovech. Přesto se však ptám: koupili byste si od někoho takto vypěstovanou zeleninu či ovoce? Já tedy rozhodně ne...
Vším, co jsem v tomto blogu napsal, samozřejmě nepopírám to, že Německo stále patří mezi státy s nejvyšší životní úrovní v Evropě, a nejenom Češi mohou německým občanům závidět například výši jejich průměrných výdělků. Na druhou stranu však pevně doufám, že žádná z věcí, které jsem v mém dnešním blogu zmínil, se v České republice ještě dlouho následování nedočká.