Odlišný postup cizinecké policie v případech startu některých ruských sportovců na tenisových turnajích u nás vyvolává oprávněné rozpaky.


Možné problémy, které někteří předvídali v souvislosti s uplatňováním vládního nařízení ohledně zákazu startu ruských sportovců na sportovních soutěžích, pořádaných na území České republiky (viz odkaz zde), se v plné míře naplnily. Aktuální události, související s ženských tenisovým WTA turnajem v Praze i mužským Challanger ATP turnajem v Liberci to totiž ukazují v plné nahotě.

Na ženském turnaji Prague Open 2023 měly původně hrát v hlavním pavouku jedna ruská a jedna běloruská hráčka, několik dalších ruských tenistek se pak mělo objevit v kvalifikaci. Jak však bylo těsně před startem turnaje oznámeno, ve čtvrtek večer byla cizineckou policií jedna z ruských hráček, která se měla turnaje zúčastnit, zadržena a v souvislosti s vládou přijatým usnesením jí byl udělen výjezdní příkaz pro vycestování z ČR. Většina médií přitom nesdělila, o kterou tenistku konkrétně šlo, později bylo například zde na CNN Prima News napsáno, že se jednalo o známou ruskou hráčku Anastasii Pavljučenkovou (v roce 2021 hrála ve finále Roland Garros proti Barboře Krejčíkové, v Česku hrála například v roce 2015 při finále Fed Cupu v pražské O2 Areně).

Pavljučenková, jak se v článku píše, přitom patřila mezi první ruské sportovkyně, které veřejně odsoudily válku na Ukrajině. Konkrétně přitom tehdy prohlásila: „Nebojím se jasně vyjádřit svůj postoj. Jsem proti válce a násilí. Osobní ambice ani politické motivy neospravedlňují násilí. Bere to budoucnost nejen nám, ale i našim dětem. Nejsem politik, nemám v tom žádné zkušenosti. Jediné, co mohu, je veřejně nesouhlasit s přijatými rozhodnutími a otevřeně o tom mluvit. Zastavte násilí, zastavte válku.“ Jak informoval média organizátor Prague Open 2023, ostatním účastnicím turnaje s ruským a běloruským občanstvím bylo následně sděleno, aby na turnaj do Prahy necestovaly.

Nesmiřitelní bojovníci proti startu ruských a běloruských sportovců v čele s naganským hrdinou Dominikem Haškem tak mohli slavit. Radost jim však nejspíš vydržela jen do nedělního večera, kdy se v některých médiích objevila zpráva o tom, že na mezinárodním turnaji ATP Challanger v Liberci rozehráli kvalifikaci i dva ruští tenisté, kterým na rozdíl od ruských a běloruských tenistek policie start na turnaji v Česku nezatrhla. Sice se spekulovalo o tom, zda tak policie na příkaz ministra Rakušana neučiní dodatečně a z místa turnaje je nedeportuje, ale naštěstí k až takovému divadlu nedošlo.

Dominik Hašek je dle včerejšího článku na iDnes zděšen a apeluje na ministerstvo vnitra, aby veřejnosti vysvětlilo, jaký byl přesně rozdíl mezi do země nevpuštěnou ruskou tenistkou a dvěma ruskými tenisty, hrajícími na turnaji v Liberci. A celou Fialovu vládu pak vyzývá v nejbližší možné době k úpravě příslušného vládního usnesení tak, aby do budoucna zabránil nejednoznačnosti jeho výkladu.

Ohledně toho posledního bych s bývalým vynikajícím hokejovým brankářem souhlasil, protože to v červnu přijaté vládní nařízení je napsané v „kocourkovském“ stylu tak, že ani někteří samotní ministři dle všeho nevědí, co z něj vlastně vyplývá a co nikoliv. Na rozdíl od Dominika Haška si však myslím, že úplně nejlepší by bylo takové nařízení úplně zrušit a ohledně možného startu ruských sportovců postupovat obdobně, jako se tomu děje v převážné většině jiných zemí, včetně těch na západ od nás. Když totiž postoj k ruským sportovcům srovnám třeba s USA, tedy se zemí, kterou lze těžko podezírat z toho, že by ve válce na Ukrajině fandila Rusku: v tamní NHL nikdo nebrání hrát Ovečkinovi, Kučerovovi, Panarinovi ani dalším ruským hvězdám. A například v nedávném finále volejbalové Ligy národů byl kapitánem americké reprezentace Micah Christenson, hrající v současné době ruskou volejbalovou ligu za tým Kazaně (zatímco v Česku mají hokejisté, hrající v ruské KHL, reprezentovat zakázáno).