Dvacet let budování demokracie v naší společnosti nedokázalo najít společnou schůdnou cestu k řešení nekonfliktního soužití mezi menšinou Romů a majoritou. V období po sametové revoluci vše vypadalo bezkonfliktně, Romové se podíleli na všeobecné euforii a byli přijímáni jako součást procesu morální obnovy společnosti. Tehdy nebylo pochyb o tom, že změna režimu je společným cílem všech a ku prospěchu všech.