Paul Polanský učí české Romy správné pietě za jejich oběti
Nelze zastírat, že Paul Polanský, Američan a známý bojovník za správné uznání památky obětí Romů v Letském táboře, zaslal dopis jednomu romskému českému účastníku evropského protestu proti existenci vepřové farmy v blízkosti bývalého tábora dne 24. června, jak jsem již informoval. Ten dopis je adresován Františku Lackovi, avšak z celého textu je zřejmé, že se jedná o otevřený dopis. Proto se tímto dopisem můžeme zabývat i my, kteří ho máme k dispozici. Každému může být na požádání zaslán.
Nechtěl bych úhledného prezidenta
Režisér a herec Jan Kačer v sobotním rozhovoru (10.6.17) pro Lidové noviny vyjádřil svůj názor na to, jak se lidé nechvalně vyjadřují o prezidentu Miloši Zemanovi a přičítá to tomu, že soudobá společnost si neváží starých lidí.
Smrt mladého Roma v Chomutově vykazuje opakující se scénář
28. května v sobotní noc byl zavražděn mladý Rom bývalým bachařem. Podívejme se blíže, jaké okolnosti tento případ provázejí.
Nepřijel jsem se omlouvat ani usmiřovat
(Augsburg 2. až 4.června)
Zeman opět předvedl své nízké pudy
Ve čtvrtek večer (4. května) nám pan prezident předvedl něco, co snad nemá obdoby nikde v kulturním světě. Byla to jeho performance při příležitosti možné demise vlády premiéra Sobotky. Proč se při této jinak smutné a těžké situaci pro celou zemi musí prezident před tváří televizních kamer snažit udělat z tohoto aktu grotesku, ve které dává najevo svoje nízké pudy, pomstychtivost a malost, která není hodna jeho pozice v úřadu prezidenta. Snažil se zesměšnit premiéra, podařilo se mu zostudit sebe sama. Zdálo se nám všem, že premiér za ním přišel v naivní a pro mne stále nepochopitelné snaze s ním diskutovat věci, které má prezident brát dle Ústavy jako fakt a rozhodnutí, jež mu nepřísluší nijak ohýbat.
Radnice je od slova radit
Přeneseno do důsledků taky pomáhat. Není snad v logice věci radit špatně. Pokud máme někomu radit, tedy spíše s úmyslem mu pomoci. Jak jasné, řeklo by se. Ale smysl tohoto názvu pro centrum dění v obci, jako nekompromisnímu imperativu pro jeho funkci, se z mnoha našich měst jaksi vytratil. Návrat k tradicím, zvláště jsou-li dobré, by byl v dnešních časech pokrokem.
Inkluze ve vzdělávání je totéž co rovnost
Pan Marek Přibil se nás snaží přesvědčit – po kolikáté už, že inkluze ve vzdělávání je zkáza českého školství a dokonce prý jde o docela nedůvěryhodný propadák z dílny sociální demokracie. Činí tak argumenty plytkými a po povrchu klouzajícími v článku Propadák političky Valachové,…v MFD z dne 12. dubna.
Památník není jen vzpomínkou na utrpení Romů
Řeč je o památníku lágru v Hodoníně u Kunštátu, ve kterém byli vězněni v období od poloviny roku 1942 do konce roku 1943 převážně Romové, žijící tehdy na Moravě a to v počtu 1400. Od počátku bylo jasně a zřetelně stanoveno protektorátní administrativou, že tyto vězně čeká bez výjimky tzv. konečné řešení, tedy smrt, k čemuž i skutečně došlo po transportech vězňů do Osvětimi. Tímto osudem se Romové lišili a to zcela zásadně od ostatních pozdějších vězňů, pro něž pobyt na tomto místě byl pouze přechodnou epizodou, která pro ně neznamenala naprogramovanou smrt. A to bez ohledu na to, jestli zrovna v tomto táboře smrt někoho potkala v důsledku stáří nebo nemoci.
Španělé jsou tolerantní
V polovině února jsem byl pozván pracovně do Madridu, abych zde a ještě ve Valencii pro učitele a studenty středních škol podal svědectví o holocaustu českých a moravských Romů. Stalo se tak díky iniciativě Českého centra při velvyslanectví a díky jeho řediteli Stanislavu Škodovi.