Speciální školství není obětí laciné demagogie exministra Kocába
Před nedávnem, 16. dubna, vyšel v Právu neuvěřitelně zpozdilý článek poslankyně za stranu sociální demokracie Ladislavy Zelenkové s názvem Speciální školství obětí laciné demagogie exministra Kocába. Poslali jsme Právu reakci na neuvěřitelná tvrzení paní poslankyně. Právo naší reakci nezveřejnilo, tedy dáváme náš názor k posouzení Vám, čtenářům na aktuálně.cz.
Především je třeba říci, že speciální školství není výmyslem exministra Michaela Kocába.
A už vůbec ne laciné demagogie, jak se nám snaží namluvit paní poslankyně Zelenková ve svém článku v Právu. Varuje nás před hrozící katastrofou českého školství, která má nastat tím, že by se do normálních základních škol dostávaly romské děti, které ji z nejrůznějších příčin nezvládají.
Není pochyb o tom, že počty a základní logické úvahy z těchto počtů plynoucí, nejsou silnou stránkou paní poslankyně. Než řeknu jiné věcné argumenty pro to, co tvrdím, jen základní fakta, která zjistila školní inspekce.
Šetřením ve 171 bývalých zvláštních školách z počtu 398 zbývajících bylo sledováno celkem 16.000 žáků. Z nich bylo identifikováno s lehkým mentálním postižením 68 % dětí, což je téměř 11.000 dětí. 35 % z nich jsou děti romské, to je 3.815 dětí. Paní poslankyni se podařilo říci něco naprosto neudržitelného, i kdybychom brali naprosto nepravděpodobné číslo, že 50 % těchto romských dětí, to je 1.900 je tedy neschopno absolvovat normální vzdělávací proces. Řekl bych, že je to skoro skandální tvrzení a ještě z úst poslankyně za ČSSD, kde bych přece jen očekával vstřícnější a vnímavější přístup k programu integrace Romů do společnosti. Ano, skutečně. Totiž vzdělávání romských dětí mimo hlavní proud vzdělávání, jak se teď říká, je základní překážkou úspěšného procesu této integrace. Také se tomu říká segregace romských dětí, která je české republice ve všech zprávách z EU, z Evropského soudu i USA vyčítána. A to máme k dispozici jen čísla z průzkumu, který obsáhl jen asi 40 % celku, ta čísla jsou daleko horší.
Teď jen krátce některá fakta, která je možno považovat za jasně prokazatelná.
Obrovská segregace je škodlivá nejen pro romské děti z důvodů, které není nutno uvádět, ale pro všechny děti a ve svých důsledcích v dospělém věku přináší výsledky v rostoucí intoleranci, která se často mění v xenofobii až rasismus. To bychom chtěli?
Účelem školy není hledat snadná řešení a vzdělávat děti nejen nadprůměrné a průměrné, ale i podprůměrné s handicapy a přivést je na stejnou startovací rovinu. Že se s tím česká škola nedokázala vypořádat, je jiná věc.Setrvávat na stereotypech je nejhorší možná cesta. Samozřejmě, že to vyžaduje vyšší finanční náklady a dosti výrazné změny ve způsobech a metodách vzdělávání dětí. Ale o to přece jde. V každém dítěti, i tom handicapovaném, je ukryt genius loci, jde o to ho jen objevit.
Paní poslankyně mluví něco o krátkozrakých a demagogických aktivitách neziskových organizací. Neví o čem mluví, to je jisté. Tyto organizace dělají naprosto skvělou výchovnou práci v romských rodinách, na školách, kde iniciovaliyvznik pomocných pedagogický asistentů, o jejichž roli dnes už nikdo nepochybuje, vytvořily ystém doučování, který děti vrací do základních škol atd. atp. Marné volání žíznivého na poušti, když už ani poslanci nedokáží pochopit základní principy vývoje společnosti a ztrácejí naprostý kontakt se životem!
Musím ještě přiznat, že předseda ČSSD Jiří Paroubek má v tomto směru naprosto opačné a osvícené stanovisko oproti své řadové poslankyni, jak dokazuje jeho interview, které v tomto měsíci poskytl čtrnáctideníku Romano hangos č.4, možno se přesvědčit na webových stránkách www.srnm.cz.
Pořád ještě věřím, že zdravý rozum zvítězí, ovšemže podpořený profesionálními výzkumy a z nich plynoucích potřeb.
Především je třeba říci, že speciální školství není výmyslem exministra Michaela Kocába.
A už vůbec ne laciné demagogie, jak se nám snaží namluvit paní poslankyně Zelenková ve svém článku v Právu. Varuje nás před hrozící katastrofou českého školství, která má nastat tím, že by se do normálních základních škol dostávaly romské děti, které ji z nejrůznějších příčin nezvládají.
Není pochyb o tom, že počty a základní logické úvahy z těchto počtů plynoucí, nejsou silnou stránkou paní poslankyně. Než řeknu jiné věcné argumenty pro to, co tvrdím, jen základní fakta, která zjistila školní inspekce.
Šetřením ve 171 bývalých zvláštních školách z počtu 398 zbývajících bylo sledováno celkem 16.000 žáků. Z nich bylo identifikováno s lehkým mentálním postižením 68 % dětí, což je téměř 11.000 dětí. 35 % z nich jsou děti romské, to je 3.815 dětí. Paní poslankyni se podařilo říci něco naprosto neudržitelného, i kdybychom brali naprosto nepravděpodobné číslo, že 50 % těchto romských dětí, to je 1.900 je tedy neschopno absolvovat normální vzdělávací proces. Řekl bych, že je to skoro skandální tvrzení a ještě z úst poslankyně za ČSSD, kde bych přece jen očekával vstřícnější a vnímavější přístup k programu integrace Romů do společnosti. Ano, skutečně. Totiž vzdělávání romských dětí mimo hlavní proud vzdělávání, jak se teď říká, je základní překážkou úspěšného procesu této integrace. Také se tomu říká segregace romských dětí, která je české republice ve všech zprávách z EU, z Evropského soudu i USA vyčítána. A to máme k dispozici jen čísla z průzkumu, který obsáhl jen asi 40 % celku, ta čísla jsou daleko horší.
Teď jen krátce některá fakta, která je možno považovat za jasně prokazatelná.
Obrovská segregace je škodlivá nejen pro romské děti z důvodů, které není nutno uvádět, ale pro všechny děti a ve svých důsledcích v dospělém věku přináší výsledky v rostoucí intoleranci, která se často mění v xenofobii až rasismus. To bychom chtěli?
Účelem školy není hledat snadná řešení a vzdělávat děti nejen nadprůměrné a průměrné, ale i podprůměrné s handicapy a přivést je na stejnou startovací rovinu. Že se s tím česká škola nedokázala vypořádat, je jiná věc.Setrvávat na stereotypech je nejhorší možná cesta. Samozřejmě, že to vyžaduje vyšší finanční náklady a dosti výrazné změny ve způsobech a metodách vzdělávání dětí. Ale o to přece jde. V každém dítěti, i tom handicapovaném, je ukryt genius loci, jde o to ho jen objevit.
Paní poslankyně mluví něco o krátkozrakých a demagogických aktivitách neziskových organizací. Neví o čem mluví, to je jisté. Tyto organizace dělají naprosto skvělou výchovnou práci v romských rodinách, na školách, kde iniciovaliyvznik pomocných pedagogický asistentů, o jejichž roli dnes už nikdo nepochybuje, vytvořily ystém doučování, který děti vrací do základních škol atd. atp. Marné volání žíznivého na poušti, když už ani poslanci nedokáží pochopit základní principy vývoje společnosti a ztrácejí naprostý kontakt se životem!
Musím ještě přiznat, že předseda ČSSD Jiří Paroubek má v tomto směru naprosto opačné a osvícené stanovisko oproti své řadové poslankyni, jak dokazuje jeho interview, které v tomto měsíci poskytl čtrnáctideníku Romano hangos č.4, možno se přesvědčit na webových stránkách www.srnm.cz.
Pořád ještě věřím, že zdravý rozum zvítězí, ovšemže podpořený profesionálními výzkumy a z nich plynoucích potřeb.