To slůvko skoro je tam proto, že k tomu, aby u sousedů byla nová vláda, schází ještě několik kroků: Němci, jak známo, ve středu 27. listopadu po 17 hodinovém jednání v pět hodin ráno uzavřeli koaliční dohodu, která má 185 stránek. Vzhledem k tomu, že ale výsledek voleb byl velmi příznivý pro křesťanské demokraty: ti dostali 41,5 procenta hlasů, zatímco sociální demokraté jen 25,7 procenta, je část členů SPD podle spiegel-online stále proti velké koalici. Proto ji musí potvrdit vnitrostranické referendum. To proběhne ve dnech 6. až 12. prosince. Teoreticky by tedy hlasovat mohlo všech 475 tisíc členů strany, ale aby smlouva byla platná, stačí, když svůj hlas odevzdá 20 procent. V této věci vládne mírná skepse, i když ústupky z obou stran by mohly být nejspíš pro většinu přijatelné.
I takhle zjednodušeně by se dala popsat situace v naší politické krajině. A prohlásil-li Bohuslav Sobotka, že by mohlo dojít k dalším předčasným volbám, nelze jeho slova brát moc vážně, protože po nich by se ještě více marginalizovala i levice a to on ví.
V sedmdesáti letech zemřel v neděli 17. listopadu 2013 po krátké těžké nemoci historik, spisovatel, editor a redaktor Tomáš Pěkný, jeden z prvních signatářů Charty 77.
To je věta, která zaznívá i z úst vzdělaných lidí, i když mu hrozí trest až do výše dvanácti let za manipulace s veřejnými zakázkami a přijímání úplatků. A tuto větu zaslechneme v nějaké modifikaci dokonce od lidí, kteří jindy veřejně bojují proti korupci jako jsou režisér Jan Kačer či herečka Táňa Fischerová.
Sociální demokraté v Německu začínají bourat přes dvacet let staré tabu: signalizují možnost jednání se stranou Die Linke, tedy s postkomunistickou levicí, a tím se otevírá v budoucnu i jiná varianta koalice. Má to teoreticky logiku, protože už letos sice křesťanští demokraté mají po volbách v bundestagu z 630 křesel 311, ale kdyby se místo velké koalice ustavila trojkoalice SPD, zelení a postkomunistická levice, měli by 319 poslanců, a tudíž většinu. Jenže to zatím nepřipadá v úvahu: letos se ještě jedná o velké koalici mezi sociálními demokraty a unionisty a koaliční smlouvu pak bude muset 6. prosince ve stranickém referendu schválit 470 tisíc členů.
Nebo dokonce nejjednotnější v historii, jak zdůraznil o víkendu Jiří Dienstbier?
Americká vláda má nové plány na přezbrojení armády a ty jsou mnohem obsáhlejší a širší, než bylo doposud známo. Vyplývá to ze zprávy Národního bezpečnostního úřadu, kterou dostal Kongres. Podle newsmagazínu Der Spiegel se má modernizace týkat i atomových hlavic, které jsou umístěny v Německu. Konkrétně se jedná atomové bomby typu B61, kterých má být v SRN umístěno deset až dvacet. Ty by měly být modernizovány na precizně řízené střely.
Kvůli politické krizi, v níž jsme mohli sledovat sebedestrukci sociální demokracie ale i role prezidenta v přímém procesu, byla zastíněna skutečnost, že ústavní právník a právní poradce ČSSD čtyřicetiletý Radovan Suchánek se stal ústavním soudcem. Nahradí tak Dagmar Lastoveckou z ODS, která skončila k poslednímu srpnu 2013. Senát Suchánkovu nominaci schválil ve středu 30. října 2013. Jeho zvolení v polovině října doporučil jen těsnou většinou senátní ústavně-právní výbor. Jednoznačnější podporu mu vyjádřil výbor pro lidská práva. Pan Suchánek sice prohlásil, že po jmenování se vzdá členství v sociální demokracii, ale takový krok je možné samozřejmě považovat za zcela formální. Lidské vztahy ke svým chlebodárcům, jakým byl například právě souzený David Rath, s nímž přerušil spolupráci až po jeho zatčení, či Zdeněk Škromach, s kterým pracoval do nedávna, jsou určitě nezanedbatelné.
Po té, co se dostala na veřejnost zpráva, že americké tajné služby odposlouchávaly mobil německé kancléřky Angely Merkelové, která odmítala používat šifrovaný telefon, odjeli tuto středu vysocí němečtí úředníci do Spojených států jednat s tamními zástupci Bílého domu a tajných služeb. V Německé delegaci byl Christoph Heusgen, zahraničněpolitický poradce paní kancléřky, a Günter Heiss, koordinátor tajných služeb. I Američané na jednání poslali stejně vysoké úředníky: poradkyni prezidenta Susan Riceovou a ředitele tajných služeb Jamese Clappera.