Ve čtvrtek 14. července 2016 sněmovní bezpečnostní výbor jednomyslně doporučil na šéfa Bezpečnostní informační služby po Jiřím Langovi jednapadesátiletého plukovníka a inženýra Michala Koudelku, dosavadního šéfa kontrašpionáže. A dnes, 27. července, na zasedání vlády byl odvolán bývalý šéf a jmenován pan Koudelka, který se funkce ujme v půli srpna.
V posledních dnech jsme zažili teroristické či přesněji vražedné útoky v Nice, v německém vlaku u Würzburgu, v Praze, v Mnichově, v bavorském Ansbachu a v Reutlingenu. Ve všech případech je podnikli jednotlivci. A vyloučíme-li z toho český případ ženy, která byla těsně před svým činem propuštěna z psychiatrické léčebny, v ostatních případech pachatelé pocházeli kromě střelce z Mnichova z muslimské komunity.
O prázdninách před 76 lety byla poprvé zatčena gestapem a pak až do konce války vězněna česká politička a členka České strany národně sociální Dr. Milada Horáková, před 66 lety byla po zinscenovaném procesu, který řídili zkušení sovětští poradci Lichačev a Makarov, za "záškodnické spiknutí proti republice" v Praze na Pankráci popravena a před 25 lety tehdejší ministryně spravedlnosti Dr. Dagmar Burešová objevila její dopisy psané těsně před popravou ve dnech 24. až 27. června 1950. Její poslední slova zněla: "Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to..."
Konečně po 46 letech vyšel v České republice poprvé nejslavnější román Milana Kundery Život je jinde. V doslovu k Žertu romanciér napsal, že na knize pracoval v roce 1969 a 1970 a hovoří o ní jako o opusu tři. Činí tak proto, že vyrostl pod otcovými dvěma klavíry, jak mi jednou sám řekl, a taky proto, že nejprve hudbu studoval. Dokonce i Život je jinde si rozdělil do sedmi kapitol podle hudebních temp, která mu zřejmě pomohla při složité kompozici knihy, na moderato, allegro, allegro, prestissimo, moderato, adagio a presto.
Rakouský Ústavní soud zrušil v pátek 1. července 2016 svým nálezem výsledek druhého kola prezidentských voleb z 22. května, v němž zvítězil nezávislý kandidát, profesor ekonomie, Alexander Van der Bellen nad leteckým inženýrem ze Strany svobodných Norbertem Hoferem, který je kvůli svým xenofobním a protievropským výrokům považován za představitele krajní pravice. Termín voleb oznámil v úterý 5. července kancléř Christian Kern: uskuteční se 2. října. Protože dosavadnímu prezidentovi skončí mandát, od 8. července převezme jeho pravomoci předsednictvo parlamentu.