Na tuhle skutečnost i otázku, zdá se mi, často zapomínáme, i když právě svatováclavské jubileum, které jsme slavili před několika dny, by nám to mělo připomínat. Jak známo i kníže Václav se musel nějak usmířit s východofranským králem Jindřichem I. Ptáčníkem a zřejmě, podle některých historiků, mu platil za mír, stejně jako se předtím platilo bavorskému králi. Někdy se to právě knížeti Václavovi vyčítá, ale neprávem: pokud skutečně za mír platil a nedošlo k jinému typu vyrovnání, o což se stále vedou spory, nebyla to v té době žádná výjimka: podobně platil jiným Jindřich I. Ptáčník a později i Václavův bratr Boleslav.

Zarážející je, že si toho dodnes nejsme plně vědomi a často můžeme svým chováním vzbuzovat dojem, že mír nám mají garantovat jiní a my se o vlastní obranu nemusíme moc starat. Ukazuje na to v posledních dnech stav české armády, jak ho popisuje Bílá kniha, který - zdá se - politiky ani moc nezajímá, jako kdyby si mysleli, že armádu nepotřebujeme.

Česká armáda má o něco více než 21 tisíc mužů a žen ve zbrani, tedy o pět tisíc lidí méně, než by podle představ z roku 2007 měla mít. Později se sice zjistilo, že by mohla plnit slíbené úkoly i s počtem 22000 vojáků, ale ani tento stav zřejmě nebudeme schopní dosáhnout. Jen letos bylo propuštěno 700 vojáků a v roce příštím končí smlouva dalším 5500 vojáků, z nichž 4300 souhlasilo s prodloužením. Tím by se počet chybějících vojáků snížil o dalších 800 lidí. A v dalším roce, tedy v roce 2013, je nejisté setrvání dalších 6400 vojáků, kterým v tomto roce rovněž končí smlouva. Za situace, kdy se na vojácích šetří: už třeba nedostanou příspěvky na bydlení, odměny začaly být zdaňovány, platy se jim snížily o sedm procent, řada vojáků ztrácí zájem v této profesi pokračovat.

Ministr obrany Vondra na poslední chvíli získal 700 milionů, aby vojákům kompenzoval ztráty, ale peníze vystačí jen na jeden rok. Co bude dál, kromě vojáků snad nikoho nezajímá.

A navíc kvůli krizi byl v roce 2009 zastaven nábor rekrutů. Letos se sice nábor opět rozběhl, ale do armády přijde jen 150 nových lidí. A ještě k tomu nás ohrožuje demografický stav obyvatelstva: armáda bude mít možnost si vybírat ze stále menšího a menšího počtu mladých lidí. Jestliže před patnácti lety bylo mladých lidí ve věku mezi 20 až 25 lety asi milion, v roce 2015 to již bude slabá polovina.

Letos armáda měla hospodařit s rozpočtem 43 miliard, ale byl snížen o 1,5 miliardy, a pokud bude krize v naší civilizaci pokračovat, ještě v příštím roce bychom se nějak s rozpočtem dokázali poprat, ale od roku 2014, kdy by armáda měla dostat jen 35 miliard (z toho 60 procent spotřebují jen mandatorní výdaje), bychom nebyli schopní dostát svým závazkům v NATO, čímž bychom napomohli ke zpochybnění existence této aliance, a to je už nebezpečný stav, který ohrožuje naší budoucnost.

Připomeňme, že nejsilnějším partnerem z nových zemí v NATO je Polsko, které má v současnosti ve zbrani 100 000 mužů a do dvou let chce armádu posílit ještě o 20 000 dobrovolníků. Počty tedy přibližně odpovídají čtyřikrát lidnatějšímu Polsku, ale na rozdíl od nás má Polsko zjevnou a propracovanou strategii rozvoje a bezproblémově se zúčastňuje všech zahraničních misí. Jinými slovy partnerství v NATO bere vážně a ví, že za mír se musí platit a počítá s tím i do budoucnosti. Naproti tomu Slovensko a Maďarsko je na tom ještě hůře než my.

Budeme-li dlouhodobě okolí signalizovat, že do míru nejsme ochotní investovat, všimnou si toho jak naši partneři, tak naši potenciální nepřátelé a mohli by této situace využít: Jedni k tomu, aby o nás bez výčitek ztratili zájem a druzí zase k tomu, aby u nás snáze získali vliv. Proto bychom si měli odpovědět na otázku, jestli toto doopravdy chceme.

P.S. Jiná otázka je, jestli - kdyby nebyly předražené různé armádní zakázky - jsme na řádný početní stav armády měli bez velkých problémů. To je ale téma na jiný komentář.